Před koupí si změřte místnost metrem, zjistěte výšku stropu a zkuste si představit, kde bude přívodní kabel. Teprve pak hledejte ventilátor, který tato čísla splní. Ušetříte tím opakovanou montáž i večery strávené posloucháním hučení, které se do panelového bytu šíří víc, než by člověk čekal.

Montáž zatemňovacího závěsu zvládne jeden člověk, pokud si předem označí úroveň tyče vodováhou. Vruty do zdi dejte nejméně dvě na každou stranu a používejte hmoždinky podle materiálu – do sádrokartonu jiné než do cihel. U rolet den-noc si nejdřív vyzkoušejte chod mechanismu nasucho, teprve pak vrtejte. Šňůrku nebo řetízek veďte tak, aby nevisel v dosahu dětí. Roleta musí jít ovládat jednou rukou, jinak je něco špatně s napnutím.

Základem je kolejnice kotvená do boční stěny, ne do stropu. Použijte ocelový profil délky celé dráhy a připevněte ho vruty do zdiva minimálně ve třech bodech — u kraje, uprostřed a na konci. Do sádrokartonu bez nosného profilu to nezkoušejte, tam je nutné najít nosník nebo použít rozpěrné kotvy do dutiny. Špatně zvolený spojovací materiál je druhá nejčastější příčina, proč panel po měsíci visí křivě.

Samozavlažovací truhlík řeší dvě věci naráz: vodu udrží v zásobníku místo v květináči a rostlina si ji bere přes knot podle potřeby. Na balkon se ale nehodí každý typ. Rozhoduje hloubka truhlíku, způsob zavěšení i to, jaké rostliny do něj plánujete dát. Než koupíte první kus, změřte si zábradlí a spočítejte, kolik vody unese konstrukce.

Po instalaci udělejte stejný test s tlesknutím jako na začátku. Pokud ozvěna zmizela, ale zvuk je stále ostrý, přidejte pohlcení na stropě nebo na podlaze. Pokud se ozvěna nezměnila, panely jsou příliš daleko od zdroje zvuku nebo jich je málo. Akustika v paneláku není o jednom zázračném prvku, ale o kombinaci měkkých povrchů, narušených rovnoběžek a správně umístěných panelů v místě prvního odrazu.

Nejčastější chyba je dolévat vodu, dokud hladina nezmizí, i když rostliny ještě nepotřebují. Zásobník nemá být plný pořád. Na jaře a na podzim stačí dolít jednou za týden, v létě obden. Druhá chyba je nechat truhlík na přímém poledním slunci bez zastínění: voda se v zásobníku ohřeje a kořeny se uvaří. Třetí chyba je zapomenout na zimní vypuštění. Voda v zásobníku přes zimu zamrzne a truhlík praskne.

Zásobník se plní bočním otvorem nebo horním víkem. Otvor musí být dost velký na konvi. Některé truhlíky mají ukazatel hladiny, jiné jen plovák. Ukazatel je praktičtější, protože plovák se časem zanese řasami a přestane ukazovat. Před naplněním zkontrolujte, že přepadový otvor není ucpaný. Přepad je pojistka: když naprší příliš, přebytek odteče, místo aby utopil kořeny.

Plisovaná síť na balkonové dveře vypadá jako jednoduché řešení, jak dostat do bytu vzduch a přitom udržet venku hmyz. Jenže právě u plisované varianty se nejčastěji stává, že síť po nasazení drhne, vypadává z kolejnice nebo se vzpříčí v polovině otevření. Důvodem nebývá vadný výrobek, ale chyba při zaměření a montáži. Plisé se totiž musí vejít do profilu tak, aby se dalo volně skládat do strany, a přitom kopírovalo rovinu rámu.

Hloubka a šířka rozhodují víc než délka U samozavlažovacích truhlíků nestačí sledovat délku v centimetrech. Klíčová je hloubka, protože ta určuje objem zásobníku. Mělké truhlíky do deseti centimetrů mají zásobník tak malý, že v horkém dni voda zmizí do dvou dnů a samozavlažování ztrácí smysl. Pro balkonové bylinky a muškáty volte hloubku alespoň patnáct centimetrů, pro zeleninu a vyšší rostliny dvacet a více. Šířka dna také ovlivňuje stabilitu: úzký truhlík se na zábradlí snadno převrátí při poryvu větru. Když je truhlík delší než metr, počítejte s tím, že plný váží přes dvacet kilogramů i s vodou.

U plisované sítě se rozměr neudává jako u pevné rolety. Síť má takzvanou stavební šířku, což je rozměr včetně vodících profilů, a světlou šířku, která zůstane po odečtení rámů. Pokud si pletete tyto dva údaje, dostanete síť, která se buď nevejde do ostění, nebo naopak bude mít zbytečně velké mezery. Před objednáním si proto nakreslete půdorys dveří a do něj zakreslete, kudy povede horní kolejnice a kam se síť složí. Teprve pak zadejte rozměry.

Než začnete cokoli měřit, zkontrolujte samotný rám dveří. Plisovaná síť se montuje buď do stávajícího rámu, nebo se připevňuje na zeď před něj. V obou případech potřebujete vědět, zda jsou dveře osazené v rovině, zda se otevírají dovnitř, nebo ven, a jaký je přesný typ rámu — hliníkový, plastový, dřevěný. U plastových a hliníkových profilů se liší hloubka drážky, do které se síť vkládá. Když si toho nevšimnete, zaměříte sice správnou šířku, ale síť bude po montáži tlačit na těsnění a dveře přestanou dobře doléhat.