Do plné skříně nepatří sáčky s solemi, které pohlcují vlhkost, pokud je nebudete pravidelně měnit. Jakmile jsou nasycené, začnou vlhkost vracet zpět. Stejně tak nepomůže miska s vodou, jak se někdy doporučuje u nábytku ze dřeva — v přeplněné skříni vlhkost jen přidá. Místo toho použijte odvlhčovač vzduchu v místnosti, ne přímo ve skříni. Ten udrží vlhkost v celé ložnici na rozumné úrovni a skříň z toho bude těžit nepřímo.
Některé svetry věšet musíte, třeba kabátové nebo silné vlněné. Pak použijte široká ramínka, která kopírují linii ramen. Ne tenká kovová ani plastová, která se do pleteniny zařezávají. Svetr na ramínko nevěšte za výstřih, ale přeložte ho v pase a přes ramínko přehoďte obě poloviny. Ramínko tak prochází spodním okrajem svetru, ne průramkem. Tíha se rozloží na spodní lem a ramena zůstanou v klidu. Tento způsob použijte i pro sušení po praní.
Základní pravidlo zní: každý má svůj svislý pruh, ne vodorovné patro. Když jeden zabere horní police a druhý spodní, vzniká neustálý konflikt o výšku a o místo na věšákové tyči. Rozdělte skříň na dvě poloviny podle šířky a v každé vytvořte stejnou logiku: nahoře lehké věci, uprostřed věšáky na košile a kalhoty, dole boty a boxy. Každý tak vidí na své věci, aniž by sahal do cizí zóny.
Typická chyba je měřit jen šířku skříně a zapomenout na dveře, které se otevírají do chodby nebo do úzkého koutu. Další častou chybou je plánovat skříň až ke stropu a nechat jen pár centimetrů nad hlavou, ale zapomenout, že horní dveře se musí vyklopit směrem vzhůru. U výklopných a posuvných systémů je situace jiná, ale i tam je potřeba mít před skříní alespoň tolik místa, kolik zabere ruka při manipulaci.
Pro přiznanou mezeru se hodí dvě věci. Buď ji necháte prázdnou a jen zakryjete pohled z boku bočnicí, nebo ji vyplníte panely na míru. Panel musí kopírovat křivku zdi, ne naopak. Vyrobte si šablonu z tvrdého kartonu, přitiskněte ji ke zdi a obkreslete průběh. Podle šablony pak naformátujte desku. Pokud panel řežete přímo na místě, počítejte s tím, že prach z řezu se dostane do všech spár.
Pokud vlhkost přetrvává i po těchto krocích, hledejte příčinu jinde: špatné izolace, netěsnící okna nebo sušení prádla přímo v ložnici. Skříň je jen místo, kde se problém projeví nejdřív. Změřte vlhkost v místnosti vlhkoměrem. Hodnoty nad šedesát procent jsou varovné. Řešte je větráním, vytápěním a případně odvlhčovačem, ne přeplňováním skříně dalšími vrstvami oblečení.
Největší problém nastává, když se bota nevejde po špičce. To znamená, že prsty narážejí na přední část boty, i když je pata na místě. Typické chyby jsou tři. První: koupě boty přesně na délku chodidla bez rezervy. Druhá: spoléhání na číslo velikosti bez změření ponoru. Třetí: zkoušení boty ráno, kdy noha ještě není zvětšená. Výsledkem je bota, která při chůzi tlačí na prsty a postupně způsobuje otlaky nebo deformaci nehtů.
Prvním krokem je uvolnit dýchací prostor. Mezi horní policí a stropem skříně nechte alespoň pět centimetrů mezery. Pokud to konstrukce dovolí, vyndejte jednu polici a vytvořte svislou mezeru u zadní stěny. Oblečení věšte tak, aby se kusy navzájem nedotýkaly — vzduch musí procházet mezi ramínky. Kabáty a bundy patří na kraj, ne doprostřed. Když je skříň plná, každý centimetr volného prostoru navíc snižuje riziko, že se vlhkost usadí.
Co dělat, když už je skříň plná a vlhká Skříň vyklidte úplně. Nechte ji otevřenou a zapněte topení v místnosti. Pokud je venku suché počasí, větrejte okny dokořán alespoň dvacet minut. Vlhké oblečení vyperte a důkladně vysušte, jinak se plíseň vrátí. Zkontrolujte zadní stěnu a rohy — bývají nejchladnější a vlhkost se tam sráží nejdřív. Pokud najdete černé tečky, otřete je roztokem octa a vody v poměru jedna ku jedné a nechte vše uschnout. Nábytek poté vraťte až po úplném vyschnutí, ne dřív.
Když je skříň naplněná až po strop, vzduch v ní přestane proudit. Teplý a vlhký vzduch z ložnice se do ní dostane při každém otevření, ale cestu ven už si nenajde. Vlhkost se pak drží mezi oblečením, vsakuje do látek a začne se projevovat zatuchlým pachmem, plísní na zdech nebo orosenými dvířky. Nejde o nic záhadného, jen o fyziku: málo prostoru a žádné větrání znamenají, že se vlhkost nemá kam odpařit.
Typická chyba je cpát do skříně oblečení hned po žehlení nebo po vytažení z pračky. I když se zdá suché, zbytková vlhkost se v uzavřeném prostoru projeví do několika hodin. Nechte prádlo doschnout na vzduchu nebo v sušičce, a teprve pak ho ukládejte. Další častou chybou je zavírat skříň okamžitě po ránu, kdy je v místnosti nejvlhčí vzduch. Nechte dvířka na chvíli otevřená, dokud se vzduch v místnosti neprodyšní.
