Plánuj dopředu. Zjisti si, kde jsou na trase studánky, obchody nebo čerpací stanice. Ne vždy ale můžeš spoléhat na to, že voda poteče. Ber si proto vlastní zásobu a měj ji neustále pod kontrolou. Pokud cestuješ v cizině, pij jen balenou vodu nebo vodu, o které víš, že je bezpečná. Led do nápojů v restauracích může být také zdrojem problémů. Nakonec: poslouchej své tělo. Tmavá moč, suchá ústa, závratě – to jsou jasné signály, že je čas jednat. Nečekej, až se dostaví vyčerpání. Prevence je vždy jednodušší než řešení krize na cestě bez vody.
Typická chyba je rozhodovat se pouze podle jedné čísla na letáku. Stejně důležité je, kolikrát budete muset do ordinace a zda vám lékař ukáže simulaci výsledku předem. Pokud vám někdo slibuje přesný výsledek bez skenu a bez plánu, je to varovný signál. Rovněž platí, že rovnátka nevyřeší vše – u závažných problémů s čelistí nebo při potřebě extrakce zubů bývá vhodnější klasická fixní rovnátka.
Nejčastější chybou je tlačení na kartáček silou. Tím se drátek ohne, kartáček se zdeformuje a mezizubní prostor zůstane nevyčištěný. Další chybou je používání jednoho kartáčku příliš dlouho – jakmile se vlákna roztřepí, přestává čistit a může dásně dráždit. Někteří lidé vynechávají zadní zuby, protože se k nim s rovnátky hůře dostávají, právě tam ale vzniká zánět nejčastěji. Vyhněte se také sdílení kartáčku s jinou osobou, i když se to zdá samozřejmé.
Kontrolní prohlídky u ortodontisty mají smysl i po skončení aktivní léčby. Zpravidla se chodí po půl roce, později po roce. Během nich se kontroluje stav retain eru, stabilita chrupu a zdraví dásní. Pokud se objeví drobný posun, dá se často řešit ještě včas. Když pacient vynechá kontroly na několik let, může se vrátit vada, která už vyžaduje novou léčbu. To je zbytečné jak z hlediska času, tak nepohodlí.
Retence není doživotní otročina, ale dlouhodobý návyk. Kdo ji bere vážně, udrží si rovné zuby po celý život. Kdo ji podcení, může o výsledek přijít během jednoho roku. Rozdíl je jen v pravidelnosti a v tom, zda se drobný problém neodkládá. Ortodontická léčba je investice, a retence je její pojistka.
Kartáček není náhradou klasického zubního kartáčku ani ústní vody. Po každém jídle nejprve vyčistěte zuby běžným kartáčkem, poté použijte mezizubní kartáček a nakonec případně jednosvazkový kartáček kolem rovnátek. Pokud máte nasazené gumičky nebo řetízky, postupujte opatrně, abyste je neuvolnili. Pravidelná kontrola u ortodontisty odhalí, zda je technika čištění správná, a případně doporučí jinou velikost kartáčku.
Než vyrazíte k zubaři, nechte dítě si na vlastní kůži vyzkoušet pár věcí. Ať si před zrcadlem otevře ústa a počítá do dvaceti, ať zkusí mluvit s něčím mezi rty – třeba s čistým víčkem od lahve nebo s kouskem měkké gumy. Nejde o to simulovat rovnatka přesně, ale zbavit dítě překvapení, že mu něco v puse překáží. Stejně tak si doma nacvičte čištění zubů tak, jako by už rovnatka mělo – pomalu, důkladně, s delším kartáčkem a mezizubním kartáčkem.
Kartáčky se dělí na jednosvazkové a vícesvazkové. Jednosvazkový se hodí na čištění kolem zámečků, drátů a podél okraje dásně. Vícesvazkový lépe odstraní plak z širších prostor mezi zuby. U rovnátek se vyplatí oba typy kombinovat: jednosvazkovým se dostanete pod drát, vícesvazkovým vyčistíte mezizubní prostory. Pokud máte mezery velmi úzké, použijte tenčí kartáček, i když se bude rychleji opotřebovávat.
Mezizubní kartáček a zubní nit nejsou zaměnitelné pomůcky. Upevněná rovnátka vytvářejí v ústech překážky, ke kterým se nit dostane jen obtížně, zatímco kartáček má krátký čistící kartáček, který se dostane pod drát i mezi zuby. Rozdíl je v tom, že nit čistí pouze kontaktní plochy mezi zuby, ale kartáček zároveň odstraní zbytky jídla a plak z okolí zámečků a ligatur. Proto se u fixních rovnátek doporučuje kombinace obojího, případně nit s navlékačem.
Jak vybrat správnou velikost a tvar Velikost kartáčku se určuje podle šířky mezizubních prostor, ne podle věku. U rovnátek se prostory často mění, proto je vhodné mít sadu více velikostí a postupně je střídat. Pro začátek se osvědčila velikost, která projde prostorem s mírným odporem, ale neprotrhne se. Příliš velký kartáček se ohne a nevyčistí, příliš malý zase klouže a nedosáhne na plak. Držák by měl být dostatečně dlouhý, aby se s ním dalo manipulovat i v zadní části úst, kde jsou zámečky nejhůře přístupné.
Při zavádění kartáčku do mezizubního prostoru ho veďte z boku, ne zepředu přes zámeček. Špičku nasměrujte tak, aby kopírovala sklon zubu, a jemně ji posouvejte, dokud neprojde. Poté kartáčkem pohybujte tam a zpět asi pětkrát, aniž byste ho ohýbali. Stejný postup zopakujte z druhé strany zubu. U rovnátek je důležité čistit i oblast mezi zámečkem a dásní, kde se drží plak nejčastěji. Po vyčištění kartáček opláchněte a nechte uschnout.
