Nejužitečnější místo v koupelně bývá zároveň tím nejzanedbanějším. Prostor u sprchového koutu, tedy pruh mezi vaničkou a stěnou nebo mezi koutem a umyvadlem, se často stává odkladištěm ručníků, lahviček a věcí, které tam nikdo nechce mít nastálo. Přitom stačí pár rozhodnutí a vznikne místo, které skutečně slouží.

První věc, kterou je potřeba vyřešit, je odraz. Zrcadlo má odrážet něco, co stojí za to vidět. V praxi to znamená, že ho neumisťujte proti holé zdi nebo proti zavřeným dveřím. Nejlepší je umístit ho tak, aby zachytilo okno, průhled do další místnosti nebo alespoň světlou plochu. Pokud okno v předsíni není, vytvořte světlou plochu jinde – třeba světlým nátěrem na protější stěně. Zrcadlo pak tuto světlou plochu zdvojí a předsíň opticky rozšíří do strany i do hloubky.

Než cokoli koupíte, postavte si z krabic nebo knih maketu zamýšleného řešení a týden ji používejte. Zjistíte, kde překáží, kam dosáhnete rukou a kolik bot se vejde do řady. Teprve pak hledejte konkrétní kus. U úzké chodby platí, že méně nábytku s přesnými rozměry funguje lépe než více nábytku s dobrým designem.

Typická chyba je vyhazovat příliš rychle. Lidé se zbaví věcí, které později potřebují, a pak je kupují znovu. To je drahé a frustrující. Další chyba je dělat všechno najednou. Celý byt za víkend znamená chaos, hromady a rozhodnutí, která druhý den litujete. Lepší je jít po malých krocích: jedna zásuvka denně, jedna police týdně. Také si dejte pozor na „minimalismus naoko” – nakupování úložných boxů a organizérů, které mají uklidit nepořádek, ale jen ho schovají. Skutečný minimalismus snižuje počet věcí, ne zvyšuje počet krabic.

První vychytávkou je vertikální odkládání. Využijte výšku, kterou přehlížíte. Na zeď nebo na bok skříně připevněte háčky ve dvou řadách nad sebou. Horní řada pro bundy, spodní pro tašky a šály. Mezi řadami nechte alespoň třicet centimetrů, aby se ramínka nepřekrývala. Typická chyba je dávat všechny háčky do jedné linie – bundy pak tvoří nepořádný chumel a zabírají šířku, kterou nemáte.

V českých horách se rozhodnutí mezi papírovou mapou a mapou v telefonu neodehrává v kanceláři, ale přímo v terénu. Obě varianty mají své místo a většina zkušených turistů nakonec nosí obojí. Nejde o souboj moderního s tradičním, ale o to, kdy která pomůcka selže a kdy naopak zachrání situaci. Rozdíl poznáte nejvíc ve chvíli, kdy se změní počasí, dojde baterka nebo potřebujete rychle zjistit, kudy zpět.