Krmivo a vodu nabízejte v nádobách, které slepice zná. Náhlá změna krmítka nebo druhu potravy znamená další stres. Pokud pták nežere, nechte mu misku s oblíbeným zrním přímo u zobáku. Vodu podávejte vlažnou, ne ledovou. Když slepice pije málo, můžete jí nabídnout mělký talířek s vodou, do které přidáte špetku cukru pro rychlou energii. Nikdy ji ale nenuťte pít stříkačkou, pokud to není nutné kvůli dehydrataci a po domluvě s veterinářem.
Při výběru hotové směsi se neřiďte jen názvem na obalu. Čtěte tabulku složení – měla by uvádět obsah dusíkatých látek, tuku, vlákniny, vápníku a fosforu. Pro nosnice ve snášce hledejte směs s označením N1 nebo N2, pro mladé nosnice před snáškou N0. Pokud výrobce uvádí jen obecné údaje bez konkrétních čísel, raději zvolte jinou. Stejně tak se vyhněte směsím určeným pro výkrm brojlerů, ty mají jiný poměr živin a nosnicím neprospějí.
Výška kurníku pro pět slepic stačí 1,2–1,5 metru v nejvyšším bodě. Nižší strop znamená vydýchaný vzduch a mokrou podestku. Naopak příliš vysoký kurník se v zimě nedá vytopit a slepice spotřebují více energie na zahřátí než na snášku. Větrání musí být řešené tak, aby dovnitř nefoukalo na hřady. Ideální je štěrbina pod střechou po celé délce, zakrytá pletivem proti kunám. Vstupní otvor pro slepice dělejte 30 cm široký a 35 cm vysoký, s prahem 15 cm nad zemí. Příliš velký otvor v zimě vychladí celý kurník, příliš malý zase znemožní průchod velkým slepicím.
Praktický postup je jednoduchý. Ráno při vypouštění si prohlédněte každou slepici zblízka: hřeben, oči, postoj a to, jak doskočí z bidla. Poté je pozorujte při krmení – nemocný pták se tlačí dozadu, nechává se odstrčit a často stojí s ocasem svěšeným k zemi. Když si všimnete kulhání, zkontrolujte chodidla, zda nemá naražený běhák, zda jí nevisí peří mezi prsty, nebo zda nemá ztvrdlé chuchvalce trusu na spodní straně. Právě tyto maličkosti mění pohyb a mnoho chovatelů je zamění za lenost.
Nejčastější chybou při zimní izolaci kurníku je snaha utěsnit vše napevno. Slepičí tělo produkuje hodně vlhkosti — dýcháním a trusem. Pokud vlhkost nemá kam unikat, srazí se na stěnách, v podestýlce i na hřebenech a vzniká mokro, plíseň a omrzliny hřebínků. Izolace má smysl jen tehdy, když zároveň zajistíte odvětrání. Cílem není kurník hermeticky uzavřít, ale udržet v něm sucho.
Správně složená krmná směs se pozná podle výsledku: slepice snášejí pravidelně, vejce mají pevnou skořápku a nosnice jsou čilé. Jakmile začnou ubývat na váze nebo se objeví skořápky měkké, je čas složení přehodnotit. Nečekejte na velké ztráty, reagujte včas.
Častou chybou je přikrmování zbytků z kuchyně. Slané, sladké nebo plesnivé zbytky slepicím škodí a mohou narušit snášku. Další chybou je náhlá změna krmiva – přecházejte postupně během 7–10 dnů, jinak slepice přestanou nést. Také neskladujte směs ve vlhku, žlukne a ztrácí vitamíny. Krmte pravidelně ráno a odpoledne, aby měly nosnice stálý přísun živin. Pokud si mícháte vlastní směs, nechte si poradit od zkušeného chovatele nebo výživáře, protože špatný poměr se projeví až za několik týdnů.
Minerální přísady a vitamíny rozhodují o skořápce Vápenec, mušlový vápenec nebo krmný vápenec jsou pro tvorbu skořápky nepostradatelné. Slepice by měla mít stále k dispozici misku s drceným vápencem, protože potřebu vápníku si reguluje sama. Fosfor se přidává v poměru přibližně 2:1 vápníku k fosforu. Z vitamínů je klíčový vitamin D3, bez nějž se vápník nevstřebá, a vitamin A pro zrak a sliznice. Krmné směsi pro nosnice proto bývají obohacené i o vitamin E a skupinu B.
Typická chyba je dolévat vodu do napáječky, která přetéká, a pak jen přisypat suchou podestýlku. Vlhkost zůstane pod povrchem a šíří se dál. Stejně špatné je nechávat v kurníku zbytky zeleného krmiva přes noc. Slepice je nestačí sníst, začnou kvasit a lákají mouchy, které přenášejí onemocnění. Další častá chyba je větrání. Kurník musí být suchý, ale zároveň větraný, jinak se vlhkost sráží na stěnách a stropě. Větrejte krátce a prudce, ne dlouho a slabě, aby neprofouklo slepice na hřadu.
Krmná směs pro nosnice není jen obilí nasypané do koryta. Je to přesně namíchaná kombinace živin, která rozhoduje o tom, kolik vajec slepice snese, jakou mají skořápku a zda bude nosnice zdravá. Pokud složení neodpovídá potřebám, snáška klesne, skořápky se lámou a slepice začnou hubnout. Základem je pochopit, co která složka dělá, a podle toho směs vybírat nebo míchat.
Základní energií jsou obiloviny – kukuřice, pšenice, ječmen. Kukuřice dodává hodně energie a podporuje žloutkovou barvu, pšenice zase lepší stravitelnost. Běžně tvoří 50–70 % směsi. Důležité je obilí nemlít příliš najemno, jinak vzniká prach a slepice ho hůř přijímají. Druhou složkou jsou bílkovinné komponenty: sójový nebo slunečnicový šrot, hrách, případně rybí moučka. Nosnice potřebují 16–18 % dusíkatých látek, v době snášky i více. Nedostatek bílkovin se projeví menšími vejci a horší snáškou.
