Kvásek nikdy nepodávejte zvířeti, které má sklon k hypoglykémii, například malým plemenům štěňat nebo koťat. Fermentační proces může krátkodobě ovlivnit hladinu cukru v krvi. Stejně tak se vyhněte kvásku, který obsahuje přidaný cukr, med nebo jiné sladidlo. Čistý kvásek z vody a mouky je základ, ale i ten může být pro některá zvířata příliš kyselý. Pokud zvíře po kvásku sliní nebo mlaská, dejte mu dostatek čisté vody a přerušte krmení.

Obojky se dělí podle toho, jak působí. Repelentní jen odpuzují dospělé blechy, ale vajíčka a larvy v prostředí neřeší. Insekticidní blechy hubí, obvykle po celou dobu nošení. Kombinované působí proti blechám i klíšťatům. U koček se vyhněte přípravkům s permethrinem – je pro ně toxický a může způsobit třes, slinění nebo křeče. Vždy čtěte etiketu a ověřte, že je přípravek výslovně určen pro kočky, ne pro psy.

Co nabídnout a čemu se vyhno

Většina majitelů psů a koček nikdy svému zvířeti nečistí zuby. Domnívají se, že zápach z tlamy je normální nebo že kámen je jen kosmetická vada. Opak je pravdou. Zanedbaná ústní hygiena vede k zánětu dásní, úbytku zubů a nakonec k infekci, která může poškodit srdce, játra nebo ledviny. Přitom stačí pár minut několikrát týdně.

Někteří psi mají drápky tak přerostlé, že dřeň zasahuje téměř ke špičce. U nich se nedá vše odstranit při jedné návštěvě. Stříhej po jednom až dvou milimetrech každý týden a dřeň se postupně zatáhne. Pokud pes kulhá, odmítá chodit nebo má z tlapky horkost a otok, nezkoušej to sám – může jít o zánět nebo zarostlý drápek a patří to do rukou veterináře. Běžné zastřižení zvládneš doma, ale bolestivou tlapku neřeš silou.

Hlasité zvuky, návštěvy a malé děti odložte na později. Kotě nejdřív potřebuje klid na jednoho člověka. Teprve když samo vyhledává kontakt, přidejte druhou osobu. Nenuťte ho k mazlení, když se kroutí. Raději ho nechte odejít a nabídněte hru s provázkem nebo míčkem. Hra je přirozený způsob, jak se kotě uvolní a začne si vás spojovat s příjemnými věcmi.

Krátké a časté kontakty jsou lepší než dlouhé sezení Když kotě začne vylézat, nabídněte mu ruku dlaní dolů a nechte ho očichat. Nepokoušejte se ho hladit, dokud se nepřiblíží samo. První kontakt by měl trvat jen pár vteřin. Potom odejděte a vraťte se za hodinu. Opakujte to několikrát denně. Kotě si tak spojí člověka s něčím předvídatelným a bezpečným, ne s tlakem.

Socializace kotěte nezačíná ve chvíli, kdy si sedne na klín, ale v momentě, kdy projde dveřmi. První dny rozhodují o tom, jak bude kočka vnímat lidi po zbytek života. Kotě, které se v novém prostředí rychle zklidní, má mnohem větší šanci stát se společenským a vyrovnaným zvířetem.

Než začnete cokoliv zkoušet, připravte kotěti bezpečný prostor. Jedna menší místnost s pelíškem, miskou a kočkolitem stačí. Nepouštějte ho hned do celého bytu. Kotě potřebuje mít možnost se schovat, ale zároveň vás musí vidět a slyšet. Posaďte se na zem, mluvte tiše a nechte ho, ať přijde samo. Natahovat ruku a tahat ho z úkrytu je nejčastější chyba, která socializaci spíš zbrzdí.

Počítejte s tím, že každé kotě je jiné. Některé se socializuje za týden, jiné potřebují měsíc. Pokud kotě vrčí, ploché uši nebo se schovává i po několika dnech, neberte to jako neúspěch. Zpomalte a zkraťte kontakty. Když se přesto nedaří, obraťte se na veterináře nebo zkušeného chovatele. Nikdy netrestejte kotě za to, že se bojí. Trestáním se strach jen prohloubí a socializace se vrátí na začátek.

Zapojte do setkání jídlo. Krmte kotě z ruky, ale jen malé porce. Pokud jí, je to signál, že stres není tak velký. Když se odtáhne nebo přestane jíst, nepřidávejte. Je lepší odejít a zkusit to později. Nikdy nedržte kotě proti jeho vůli, ani když se vzpírá. Tím se učí, že ruce jsou nebezpečné.