Přechod mezi terasou a zahradou v jiné výškové úrovni nemusí znamenat betonové schody. Pokud rozdíl činí do třiceti centimetrů, stačí terén upravit tak, aby vznikl plynulý přechod. U větších rozdílů je lepší zvolit jednu šikmou plochu místo několika stupňů — schody venku rychle degradují a působí jako bariéra. Rozhodující je zaměřit skutečný výškový rozdíl mezi pochozí deskou terasy a rostlým terénem v několika bodech, protože zahrada nebývá v rovině.

Rozteč nosníků a vůle, které rozhoduj

Pozor na odvodnění. Pokud terasa nemá okap nebo drenáž, voda steče přímo na přechod a podemílá ho. Řešením je žlab na okraji terasy nebo spádování dlažby do štěrkového lože. V zimě pak na přechodu nenechávejte nahromaděný sníh. Při tání by voda neměla protékat kolem základu terasy. Pokud je rozdíl větší než třicet centimetrů, bez schodů to nepůjde. V takovém případě raději zvolte jednu širokou plošinu místo několika malých stupňů.

Nejprve změřte skutečnou výšku terasy vůči okolní půdě. Nestačí odhad; vezměte vodováhu a metr. Zjistěte, zda je rozdíl konstantní, nebo zda se zahrada svažuje. Pokud ano, bude lepší terasu napojit v místě, kde je rozdíl nejmenší, a zbytek zahrady dorovnat půdou. Vyhněte se tomu, abyste terasu „utopili” pod úroveň okolního terénu. Vznikla by jáma, kde se drží voda a sníh.

Prvním krokem je zjistit, odkud zvuk skutečně vychází. Někdy stačí po terase přejít a poslouchat, jindy je potřeba zatlačit na jednotlivá prkna rukou. Vrzání se často ozve v místech, kde se deska dotýká nosníku, nebo u spojů mezi prkny. Označte si problematická místa křídou nebo páskou, ať víte, kam se vrátit. Bez tohoto kroku se oprava mění v hádání.

Nejčastější chyba je kombinace plné výplně s nízkým zábradlím. Výsledkem je terasa, ze které není vidět, ale zároveň není bezpečná, protože nízká plná výplň svádí k přelezení. Druhá chyba je opačný extrém: příliš vzdušná výplň na větrném místě, kde se lanka rozkmitají a drnčí. Třetí je zanedbané odvodnění — voda, která zůstává na madle nebo v úchytu sloupků, postupně naruší kotvení. Před realizací si stoupněte na terasu v různých denních dobách a zkuste si představit, co potřebujete vidět a kde se budete chtít opřít. Podle toho se teprve rozhodujte o typu výplně.