[custom_add_property_button]
[custom_sign_button]

Nakonec pravidelná údržba rozhoduje o tom, zda vám koště a lopatka vydrží roky, nebo jedno období. Jednou za měsíc zkontrolujte, zda se na plechu lopatky neobjevuje rez, a otřete ji suchým hadrem. Koště občas prohlédněte, zda se štětiny nelepí k sobě; pokud ano, propláchněte je vlažnou vodou a nechte uschnout mimo podlahu. Když budete tyto kroky dodržovat, přestane platit, že se koště i lopatka u vchodu rychle opotřebí. Vydrží vám mnohem déle a nebudete je muset každý rok nahrazovat.

Kam boty postavit, aby voda neprosákla Ideální je místo, kde je podlaha snadno omyvatelná a kde může voda volně odtékat. Skvěle poslouží dlaždice v předsíni, koupelně nebo na balkoně. Pokud máte jen parkety nebo koberec, postavte boty na kovový nebo plastový podnos, na starou novinu, na igelit nebo na speciální rohožku s obrubou. Nikdy je nedávejte přímo na dřevěnou podlahu, i když se zdá, že už tolik vody nepropouštějí.

Co dělat, když v botě zůstane voda a podlaha je z tvrdého materiá

Uvnitř bot vyndejte stélku, pokud je vyjímatelná, a vložte do nich noviny nebo papírové utěrky. Ty nasáknou vlhkost a urychlí schnutí. Noviny je potřeba vyměnit, jakmile jsou mokré. Nikdy boty necpěte do topení, na přímé slunce nebo do sušičky. Vysoká teplota může poškodit lepidlo, kůži i membránu. Stejně tak nepoužívejte fén na horký vzduch.

Dalším čitelným znakem je vůně a zvuk. Pokud zpoza dveří linie výrazný zápach cigaret, smaženého jídla nebo vlhkosti, prozrazuje to životní styl i technický stav bytu. Zvuky – dusot, štěkot, hlasitá hudba – zase napovídají o izolaci a toleranci. To vše se promítá do toho, jak dveře vypadají zvenčí. Například dveře s nalepenými samolepkami nebo visačkami „Nevstupovat” bývají v domácnostech, kde se často střídají obyvatelé nebo kde probíhá rekonstrukce. Naopak dveře bez jakýchkoli ozdob, jen s čistým nátěrem, mohou patřit někomu, kdo si zakládá na diskrétnosti.

Po vyčištění je vhodné spáru i lištu vysušit a chránit. Existují impregnační prostředky, které povrch uzavřou a zpomalí opětovné usazování nečistot. Aplikujte je na suchý a čistý povrch, nechte je vsáknout podle návodu a přebytek setřete. Pokud je spárovací hmota popraskaná nebo v některých místech chybí, žádné čištění nepomůže – je potřeba ji vyškrábat a znovu vyplnit. Do té doby se bude špína vracet po každém vytření podlahy.

Pivní skvrna na novém oblečení dokáže pořádně znepříjemnit den. Čím dříve začnete skvrnu řešit, tím větší šance, že zmizí bez stopy. Zapomeňte na krouživé pohyby – ty jen zatlačí nečistotu hlouběji do vláken. Nejprve opatrně seberte přebytečnou tekutinu čistým hadříkem nebo papírovou utěrkou. Nepřetírejte, pouze přikládejte. Pokud je to možné, sundejte oděv a položte ho lícem dolů na savý materiál, aby skvrna mohla prostupovat ven.

U přechodových lišt postupujte jinak než u spár mezi dlaždicemi. Kovové lišty nesnáší abrazivní pasty, které by zanechaly matné škrábance. Plastové lišty zase mohou zblednout nebo zkřehnout při použití agresivního chlorového prostředku. Vždy proto nejdřív vyzkoušejte zvolený přípravek na malém, málo viditelném kousku lišty a nechte ho působit stejně dlouho jako při skutečném čištění. Teprve když povrch zůstane beze změny, pokračujte po celé délce.

Nakonec pravidelná údržba rozhoduje o tom, zda vám koště a lopatka vydrží roky, nebo jedno období. Jednou za měsíc zkontrolujte, zda se na plechu lopatky neobjevuje rez, a otřete ji suchým hadrem. Koště občas prohlédněte, zda se štětiny nelepí k sobě; pokud ano, propláchněte je vlažnou vodou a nechte uschnout mimo podlahu. Když budete tyto kroky dodržovat, přestane platit, že se koště i lopatka u vchodu rychle opotřebí. Vydrží vám mnohem déle a nebudete je muset každý rok nahrazovat.

Pokud boty nasáknou opravdu hodně, nechte je schnout pomalu při pokojové teplotě. Trvá to déle, ale materiál zůstane v kondici. Suché boty pak ošetřete impregnací, která odpuzuje vodu. Příště už budete vědět, kam je postavit, aby podlaha zůstala suchá a boty vydržely další sezónu.

Spáry mezi dlaždicemi a přechodové lišty patří k místům, která při běžném úklidu téměř nikdy nevyčistíte pořádně. Dlaždice přetřete hadrem, podlaha se leskne, ale přesně v milimetrové štěrbině mezi obkladem a lištou zůstává vrstva, která se postupně mění v tmavý nános. Není to jen estetický problém. Vlhká směs prachu, mýdlového filmu a organických zbytků je ideální živnou půdou pro plíseň, která se pak šíří dál pod obklad.

Čím spáru vyčistit, aby se nepoškodila Než začnete nanášet jakýkoli prostředek, odstraňte nejdřív sypkou vrstvu. Suchý kartáček s tuhými štětinami nebo starší zubní kartáček projedete spáru bez tlaku a vynesete prach, který by se jinak smíchal s vodou a vytvořil pastu. Teprve potom přichází na řadu vlhká fáze. Na běžnou údržbu stačí teplá voda s několika kapkami prostředku na nádobí a měkký kartáček. Na zažraný povlak nechte působit pastu z jedlé sody a vody zhruba deset minut, pak ji vyčistěte kartáčkem krouživými pohyby.

Důvod, proč se špína drží právě tady, je jednoduchý. Spára je nejhlubší místo v rovině povrchu, takže do ní stéká voda i s rozpuštěnou nečistotou a odpařuje se pomaleji než na dlaždici. Pokud je spára navíc vyplněná starou, popraskanou hmotou, vznikají v ní mikroskopické prohlubně, kde se usazenina zachytí a už se sama neuvolní. Přechodové lišty mají stejný problém – mezi kovem nebo plastem a dlaždicí je vždy tenká mezera, kterou běžný mop neprojede.

Please Sign In Before Adding a Property Or Sign Up If You Don't Have An Account