Nakonec myslete na to, že malá ložnice není sklad. Nepatří sem sezónní oblečení, které vytáhnete dvakrát za rok, ani kufry a sportovní potřeby. Ty patří do sklepa, na půdu nebo do jiné místnosti. Pokud opravdu není kam je dát, použijte úložný prostor pod postelí – tam se vejdou věci, které nepotřebujete denně. Skříň tak zůstane přehledná a vy se v malé ložnici vyspíte bez pocitu, že jste v komoře.

Prvním funkčním řešením je svislé ukládání. Boty postavené na sebe ve dvojicích zaberou na šířku jen jednu botu. Použijte k tomu police s nastavitelnou roztečí nebo jednoduché držáky na zeď. Dejte pozor, aby police nebyly hlouběji než 25 cm, jinak bude chodba neprůchodná a budete o ně zakopávat.

Látkové boxy s pevnými stěnami jsou lehké a dobře se s nimi manipuluje, ale nesnesou vlhko a těžký obsah. Plastové koše unesou hodně, snadno se čistí, ale v obytném prostoru působí chladně a často prasknou v mrazu. Kovové boxy jsou pevné, ale mohou poškrábat podlahu a rezaví. Dřevěné a překližkové boxy vypadají dobře, ale jsou těžké a při přeplnění se rozpadnou v rozích. Pro vlhké prostředí, jako je sklep nebo koupelna, se hodí jen plast s drenážními otvory. Pro ložnici a obývací pokoj volte látku nebo karton s potahem.

U novějších oken pomůže i vnější rolety nebo okenice. Pokud bydlíte v rušné ulici, kde celou noc svítí pouliční lampy, investice do pořádného zatemnění se vrátí v podobě hlubšího spánku. Pozor ale na úplnou tmu po celý den – lidské tělo potřebuje ráno jasné světlo, aby se probudilo. Řešením je zatemnění na noc a jeho stažení hned po probuzení.

Vysavač je nejjednodušší schovat pod postel, pokud má úložný prostor. Tyčové modely se vejdou i do úzké mezery mezi skříní a zdí, ale pozor na kabely – nesmí se skřípnout, jinak se časem přeruší. Sáčkový vysavač potřebuje vzduch, takže ho necpěte do uzavřené bedny bez otvorů. Před uložením vždy zkraťte kabel a hadici stočte do smyčky, ne do ostrého zalomení. Pokud nemáte žádnou mezeru, pověste ho na bok do technické místnosti nebo na chodbu na pevný hák; rozhodně ne na dveře, které se často otevírají.

Prvním krokem je zjistit, kterými místy světlo proniká. Většinou to není jen okno jako celek, ale spáry po obvodu rámu, průhledná skla a odraz od světlých povrchů v místnosti. Projděte ložnici při východu slunce a všimněte si, kam dopadá přímé světlo a kde se odráží. Teprve pak má smysl řešit konkrétní opatření. Typická chyba je koupit těžkou závěsovou látku a pověsit ji tak, že nahoře i dole zůstane mezera – světlo pak prochází štěrbinami a efekt je minimální.