Než koupíte cokoli jiného, vyřešte zasklení a izolaci podlahy. Bez zasklení je lodžie použitelná jen část roku a nábytek v ní trpí. Podlahu položte na podkladové desky, které oddělí studený beton. Na stěny dejte tenkou izolaci a teprve na ni barvu nebo obklad. Pozor na radiátory a trubky – nikdy je nezakrývejte nábytkem, jinak přijdete o jediný zdroj tepla v místnosti a vznikne plíseň.

Častou chybou je cpát pod postel věci bez obalu. Textil chytá prach, papírové krabice vlhnou a postupně se rozpadají. Další chyba je přeplnění: těžké boxy se špatně vytahují a mohou poškodit konstrukci postele. Také zapomínáme na větrání. Jednou za čas boxy otevřete, obsah zkontrolujte a nechte místnost vyvětrat. Pokud se objeví zatuchlý pach nebo skvrny, věc okamžitě vyřaďte a prostor znovu vyčistěte. Pravidelná kontrola je lepší než jednorázové uklizení.

U dveří platí, že hmota a těsnost rozhodují víc než cokoli jiného. Dutá dýhovaná dveře jsou pro zvuk téměř průhledné. Pomůže masivní dřevěná výplň, případně přidání tuhé desky na stranu do chodby, pokud to rozměry rámu dovolí. Klíčová je ale spára: mezera pod dveřmi bývá největší slabina. Řeší se prahem nebo těsnicím profilem, který se při zavření dotkne podlahy. Pozor na těsnění po obvodu — musí být měkké, jinak dveře nepřilnou a zvuk projde štěrbinou u zámku.

Na závěr: zrcadlo v předsíni má být funkční a bezpečné. Umístěte ho tak, abyste se v něm viděli celí, abyste na něj dosáhli při čištění a aby nepřekáželo pohybu. Když si nejste jistí, vezměte zrcadlo do ruky, postavte se na místo, kam ho chcete pověsit, a vyzkoušejte, co v něm uvidíte. Teprve pak vrtejte.

Na závěr: šatna vykrojená z ložnice v paneláku má smysl jen tehdy, když zůstane ložnice obyvatelná a šatna větratelná. Nejčastější chyby jsou špatně změřená šířka, chybějící odvod vzduchu a dveře otevírané dovnitř. Kdo tohle vyřeší před první řezanou deskou, tomu šatna vydrží roky bez přestavby.

Pořadí věcí na šňůře rozhoduje o všem Základem je nestěsnat prádlo na sebe. Mezi jednotlivými kusy nechte alespoň na šířku dlaně mezery, u ručníků a povlečení klidně víc. Věšte od nejdelších kusů k nejkratším, aby vzduch mohl obcházet celou šňůru a ne jen první vrstvu. Trička a košile věšte za spodní lem, ne za ramena – látka se tak neprotáhne a voda steče dolů. Dvojité věšení přes sebe (například dvě trička na jednom ramínku) je častá chyba, která zaručeně způsobí zatuchnutí ve vnitřní vrstvě.

Načasování je druhá věc, kterou lidé podceňují. Prádlo vyvěste brzy ráno, kdy je vzduch ještě relativně suchý, a sundejte ho před večerem. Pokud ho necháte přes noc, rosí se a vlhkost se do něj vrátí. Stejně tak se vyhněte sušení těsně před deštěm nebo v době, kdy je venku vysoká vlhkost – tehdy prádlo schne pomaleji než vevnitř. V zimě je lepší sušit uvnitř s otevřeným oknem než na mrazivém balkoně, kde prádlo spíš zmrzne, než uschne.

Balkonové sušení má i svá technická úskalí. Šňůra natažená příliš nízko nad zábradlím brání proudění vzduchu, stejně jako prádlo věšené na zábradlí z vnější strany. Pokud balkon zastřešený, vlhkost se drží pod střechou. V takovém případě pomůže malý ventilátor postavený na balkoně, který vzduch rozpohybuje. Není to zbytečný přepych – u vlhkého prádla dokáže zkrátit sušení o několik hodin.

Sušení prádla na balkoně vypadá jako nejjednodušší řešení. Jenže stačí špatně odhadnout proudění vzduchu nebo zvolit nevhodný čas a místo svěžího prádla si přinesete vlhké hadry, které po dvou dnech zapáchnou. Rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem přitom není v drahém vybavení, ale v několika návycích, které se vyplatí dodržovat pokaždé, když věšíte.

Typickým problémem je zápach, který se objeví i u vypraného prádla. Vzniká, když látka zůstane příliš dlouho vlhká. Bakterie a plísně se množí už po několika hodinách. Prevence je jednoduchá: prádlo po vyprání co nejdříve vyvěste, nehoďte ho do koše na mokré věci a nenechávejte ho přes noc v pračce. Pokud už zápach cítíte, přidejte do máchání ocet nebo jedlou sodu a prádlo znovu properte. Sušte ho pak na přímém slunci nebo v dobře větraném prostoru.

Vlhkost na balkoně nevzniká jen z prádla. Pokud balkon nemá přirozený průvan, vzduch se v něm drží a odpařená voda se vrací zpět do textilu. Pomůže otevřené okno nebo dveře do bytu, ale jen tehdy, když není venku mlha nebo déšť. Větrání naopak zbytečně ochlazuje prádlo, což sušení zpomaluje. Ideální je proud vzduchu, který jde skrz balkon, ne do něj.

Nakonec si hlídejte i samotný balkon. Mokré prádlo na rezavém zábradlí nebo na znečištěné podlaze může nasáknout pachy a skvrny. Před věšením zábradlí otřete a pod šňůru položte hadr, který zachytí odkapávající vodu. Pokud se vám i přes všechna opatření prádlo nedaří usušit, je lepší ho přenést dovnitř k radiátoru nebo na sušák s ventilací. Není to prohra, jen jiné řešení stejného problému.