Povrchová úprava rozhoduje o tom, jak dlouho regál vydrží. V garáži je nejčastějším nepřítelem vlhkost a sůl z vozovky. Zinkování nebo prášková barva s vyšší tloušťkou vrstvy vydrží násobně déle než obyčejný lak. Prášková barva je tvrdší a neodlupuje se při nárazu, ale i ona má slabá místa v rozích a ve svarech. Pokud je regál určený do garáže, prohlédněte spoje: rez začíná právě tam. Nerezový regál je zbytečný přepych, pokud v garáži netopíte a nemáte tam trvale mokro. Postačí pozinkovaný plech.

Linka ve tvaru, který vám sed

Jedno velké světlo uprostřed stropu je pro ložnici špatné řešení. Osvětluje celý prostor a nutí vás být vzhůru. Potřebujete tři zdroje: slabé světlo u postele pro čtení, tlumené světlo pro pohyb po místnosti a tmu pro spaní. Čtečku umístěte tak, aby její světlo nedopadalo na druhého v posteli. Zásuvky na nabíječky řešte předem — pokud je nemáte, vznikne prodlužovačka přes celou místnost a o tu se dá v noci zakopnout.

Základní pravidlo zní: teplé světlo zvýrazní teplé barvy a potlačí studené. Studené světlo udělá studené barvy výraznějšími, ale teplé barvy mohou vypadat špinavě. Pokud máte v místnosti okna orientovaná na sever, světlo je převážně chladné. Hodí se k němu teplejší odstíny – písková, měděná, teplá šedá. Naopak jižní a západní světlo je teplé, takže snesе i chladnější barvy – modrozelenou, šedomodrou, studenou bílou.

První věc, kterou je potřeba uhlídat, je voda. Tencel nesnáší dlouhé máčení. Když povlečení necháte přes noc ve pračce nebo v lavoru, vlákno nabobtná, ztratí pevnost a látka ztvrdne. Po vyprání proto vytáhněte prádlo co nejdřív. U ručníků platí totéž — mokrý ručník stočený v koši na prádlo tencelu škodí víc než samotné praní.

Na závěr si udělejte jednoduchý test: vejděte do ložnice a zkuste jmenovat, co vidíte. Pokud vás napadne víc než pět předmětů, je toho příliš. Útulnost nevzniká z množství věcí, ale z toho, že každá věc má své místo a žádná vás neobtěžuje. Až budete chtít něco přidat, přidejte raději prostor – ten se v ložnici nikdy nezkazí.

Typické chyby, které se opakují: praní s hrubými materiály, jako jsou džíny nebo froté s dlouhým vlasem, dávkování aviváže, sušení na topení a žehlení za sucha. U závěsů a potahů počítejte s tím, že tencel může po prvním praní mírně změnit rozměr. Proto ho raději nechte před šitím vyprat, nebo šijte s malou rezervou. Barvy drží dobře, ale bílé a světlé odstíny ztrácejí jas, pokud je perete s barevnými kusy při vyšší teplotě.

Jak prát, sušit a žehlit bez poškození Perte na 30 °C, maximálně na 40 °C, v programu pro jemné prádlo. Používejte tekutý prostředek bez enzymů a bez bělidel, práškové prostředky se v chladnější vodě hůř rozpouštějí a zbytky zůstávají ve vlákně. Aviváž vynechejte úplně — obalí vlákno a sníží savost, což u ručníků a prostěradel poznáte do několika praní. Odstřeďování nastavte na nízké otáčky, ideálně kolem 600 za minutu. Tencel se při vyšších otáčkách kroutí a látka se pak špatně rovná.

Sušičku nepoužívejte, ani na nízkou teplotu. Vysoká teplota a mechanické tření způsobují sražení a žmolkování, které už nevrátíte zpět. Sušte volně na šňůře nebo na sušáku ve stínu. Přímé slunce vlákno oslabuje, proto balkon orientovaný na jih není pro tencel ideální. Pověste prádlo co nejrovněji, aby se méně mačkalo. Žehlete pouze tehdy, když je látka ještě mírně vlhká, na nejnižší stupeň s párou. Žehlení na suché látce vede k lesklým místům, která se nedají odstranit.

Udržet tencel v kondici tedy znamená krátké praní v chladné vodě, žádnou aviváž, sušení ve stínu a minimum žehlení. Kdo tato pravidla dodrží, bude mít povlečení hebké i po mnoha sezónách. Kdo je nedodrží, pozná to na tuhosti, žmolcích a ztrátě savosti během několika měsíců.

Tencel je obchodní název pro lyocell, vlákno z celulózy eukalyptu vyráběné v uzavřeném rozpouštědlovém procesu. V bytovém textilu se s ním setkáte u povlečení, prostěradel, ručníků, závěsů i potahů na polštáře. Na omak je hladší než bavlna, chladivější a výrazně savější. Právě kombinace jemnosti a savosti ale znamená, že špatné zacházení se projeví rychleji než u běžné bavlny.