Prevence je jednodušší než hledání cesty. Před odchodem do lesa řekněte někomu, kam jdete a kdy se vrátíte. Nabijte telefon, vezměte powerbanku, kompas a papírovou mapu. Svačina, voda a lehká pláštěnka patří do batohu vždy, i na krátkou procházku. Nepodceňujte počasí, mlha nebo déšť změní orientaci během chvíle. Pokud jdete sami, držte se značených cest a nezkracujte si to lesem. Zabloudit se dá i pár set metrů od parkoviště, ale s klidem a rozmyslem se většina lidí do hodiny až dvou dostane zpět.

Páté pravidlo je o střihu a výživě konečků. Dlouhé vlasy mají tendenci se třepit, protože konečky jsou nejstarší část. Nechte je zastřihnout po dvou až třech měsících, i když chcete růst. Zastřižení odstraní roztřepené konce, které by se dál štěpily nahoru. Olej nebo sérum nanášejte jen na konečky, nikdy na pokožku. Časté mytí, horký vzduch a agresivní česání jsou tři věci, které délku ničí nejvíc. Když je omezíte, vlasy vydrží déle zdravé a není potřeba je zachraňovat drahou péčí.

Většina rodičů plánuje horskou túru s dětmi jako vojenskou operaci. Sestaví si hodinový rozvrh, naplánují přesnou trasu a spočítají, kolik zbývá do oběda. Právě tady vzniká největší problém. Hory nejsou dopravní prostředek, kde se dá stihnout přípoj. Dítě nefunguje podle jízdního řádu a počasí už vůbec ne. Kdo to pochopí předem, ušetří si polovinu stresu ještě dřív, než vyjde z domu.

Na co si dát pozor: u softshellu sledujte, zda má alespoň částečně podlepené švy, jinak teče i při slabé přeháňce. U hardshellu zkontrolujte, zda má větrací zipy v podpaží, jinak se v něm uvaříte. Další častá chyba je příliš těsná velikost. Vrstvení potřebuje prostor, aby se teplý vzduch držel a pot odcházel. A nakonec: nikdy nenechávejte membránu dlouho sbalenou v batohu mokrou, jinak ztratí vlastnosti a začne zapáchat.

Zimní turistika v Česku neznamená jen výstup na Sněžku. Většina hor je v zimě dostupná po značených cestách, ale podmínky se mění každý den. Než vyrazíte, zjistěte si aktuální stav sněhu, vítr a teploty. Vyhněte se trasám v lavinových svazích a v místech, kde hrozí pád ledu. Základní pravidlo: čím kratší den, tím kratší trasa. V prosinci a lednu počítejte s tím, že se stmívá kolem čtvrté hodiny odpoledne.

Základem je zkrátit krok a zvýšit jejich frekvenci. Dlouhé kroky s propnutou nohou znamenají tvrdý dopad na patu a přenos rázu přímo do kolena. Kratší kroky, mírně pokrčená kolena a plynulý rytmus udrží nohu jako pružinu, která část energie pohltí. Pomáhá i mírný předklon trupu a těžiště nad chodidly — ne vzadu, kde vzniká brzdící pohyb.

Softshell je membránová nebo silně tkaná vrstva, která trochu brzdí vítr, zvládne slabý déšť a hlavně dýchá. Hodí se, když jdete nahoru, je sucho, fouká a vy se potíte. Většina softshellů má vodní sloupec jen pár tisíc milimetrů, takže vydrží přeháňku, ne hodinový déšť. Pokud v něm vyrazíte do mokrého sněhu nebo do deště, promočíte a promrznete, protože nasákne a přestane hřát.

Kdy vyměnit softshell za hardshell Hardshell je nepromokavá vrstva s vodním sloupcem přes deset tisíc milimetrů a podlepenými švy. Nosit se má ve chvíli, kdy začne skutečně pršet, kdy fouká s deštěm, kdy jdete v mokrém sněhu, nebo když sedíte na vrcholu a čekáte. Pod hardshellem se ale víc potíte, takže při stoupání ho používejte jen krátce a větrejte. Typická chyba je obléct hardshell hned ráno a jít v něm celý den nahoru. Zpocení znamená, že už po hodině je uvnitř mokro a při zastavení začne být zima.

Softshell a hardshell se na českých horách nevybírají podle módy ani podle toho, co visí v regálu. Rozhoduje počasí, intenzita pohybu a to, jestli jde o jednodenní túru, nebo přechod s batohem. V Krkonoších, Jeseníkách i na Šumavě se podmínky mění během hodin, proto je lepší mít v batohu obě vrstvy a vědět, kdy kterou vytáhnout.

Praktické pravidlo pro české hory: do sucha a větru softshell, do deště hardshell. Pokud jdete na hřebenovku v létě, stačí softshell a lehký hardshell v batohu jako pojistka. V zimě naopak vezměte hardshell jako hlavní vrstvu a softshell nechte na jasné mrazivé dny bez srážek. Pod obě patří funkční prádlo, které odvádí pot, a v zimě ještě izolační vrstva.

Nejlepší je vyzkoušet obě varianty na kratší túře za různých podmínek. Zjistíte, kolik toho snesete, jak rychle se potíte a kdy je lepší převléknout. Na české hory tak vystačíte se dvěma vrstvami a nebudete muset řešit, co si vzít na poslední chvíli.