Začni u praní. Vždy čti etiketu, ale i bez ní platí: méně je více. Per při nejnižší teplotě, která ještě odstraní nečistoty, a používej poloviční dávku pracího prostředku, než doporučuje výrobce. Přebytek saponátu se v vláknech usazuje, látka tuhne a rychleji šedne. Zipy a knoflíky před praním zapni, oblečení obrať naruby a jemné kousky dej do sáčku. Běžná chyba je cpát buben do plna – prádlo se pak tře o sebe a vlákna se lámou.

Vyhněte se dvěma chybám. První je nákup podle cizí rady bez vyzkoušení, protože každá noha má jiný tvar a to, co sedí zkušenému lezci, může být pro začátečníka past. Druhá je koupě „na vyrůstání” – dítě nebo dospívající v botě o dvě čísla větší nemá oporu a leze špatně. U dětí počítejte s tím, že boty budou za rok malé, a vybírejte podle aktuální nohy.

Opravy dělej včas. Uvolněný knoflík přišij hned, jak si ho všimneš – po ztrátě se shání stejný jen těžko. Drobnou dírku na švu zašij, dokud se netrhá dál. Pravidelně kontroluj spodní okraje rukávů a nohavic, tam se opotřebení objeví nejdřív. Odstranění žmolků holicím strojkem nebo speciálním kartáčem prodlouží život svetrům a pleteninám o roky, stejně jako časté větrání namísto praní.

Parozábrana: těsnění rozhoduje víc než tloušťka fól

Mezi časté chyby patří příliš silný tlak kartáčku, který způsobuje ustupování dásní, a vynechávání čištění jazyka. Jazyk je útočištěm bakterií, proto ho čistěte jemným škrabátkem nebo kartáčkem. Další chybou je spoléhání na žvýkačky bez cukru jako náhradu čištění – žvýkačka pomůže po jídle, ale plak neodstraní. Pokud máte fixní aparát, vyhněte se kousání tvrdých potravin (oříšky, tvrdé pečivo) a lepivých sladkostí (karamel, turecký med), které se zachytávají za drátky a mohou je uvolnit.

Základní kousky šatníku nejsou ty, které nosíš nejvíc, ale ty, které vydrží nejdéle. Tričko z kvalitní bavlny, džíny s pevným střihem nebo kožené boty poznáš podle toho, jak se chovají po prvním praní a po pár měsících nošení. Rozhoduje ale hlavně to, jak se o ně staráš. Většina lidí oblečení ničí zbytečně – špatným praním, sušením v sušičce nebo skladováním na ramínku, které látku vytahuje.

Základní kousek vydrží, když ho nepřetěžuješ. Střídej obuv, nenos stejné džíny dva dny po sobě a dopřej vlně i košilím odpočinek. Kvalita se projeví až v čase – a čas jí dáš jen tím, že se o věci budeš starat dřív, než se rozpadnou.

Šťáva je nejjednodušší cesta, jak zpracovat desítky kilogramů. Ovoce omyjte, odstraňte poškozená místa a nakrájejte na kousky, které projdou odšťavňovačem. U jablek není nutné loupat ani zbavovat jádřinců, pokud lis zvládne hrubší materiál. Čerstvá šťáva rychle oxiduje, proto ji hned plňte do čistých lahví a pasterujte při teplotě kolem 80 °C po dobu alespoň 20 minut. Častá chyba je plnění do horkých lahví bez následného zahřátí — šťáva pak v lahvi kvasí a víčko vypadne. Další chyba: míchání sladkých a kyselých odrůd bez ochutnání. Výsledek může být mdlý, a to i když bylo ovoce kvalitní.

Na co si dát pozor: na tlející zbytky pod hromadou, na dřevo z čerstvě pokácených stromů bez odležení a na přemokřené spodní vrstvy, které se při přeskládání poznají podle tmavší barvy a zatuchlého pachu. Štípané dřevo schne výrazně rychleji než kuláče, proto ho štípejte co nejdřív po pokácení. Tvrdé dřevo potřebuje na proschnutí déle než měkké, takže s ním počítejte už na jaře, ne na podzim. Když při poklepání o sebe dva kusy znějí dutě a na čelech jsou vidět trhlinky, je dřevo připravené.

Pyré potřebuje jen měkké ovoce a trpělivost Pyré vzniká z ovoce, které už není vhodné na skladování — přezrálé, mírně pomačkané, ale ne plesnivé. Jablka a hrušky nakrájejte, poduste s malým množstvím vody do změknutí a propasírujte přes síto nebo rozmixujte. Pokud chcete pyré hustší, nechte přebytečnou vodu odpařit na mírném ohni. Klíčové je kyselost: u málo kyselých odrůd přidejte trochu citronové šťávy, jinak pyré tmavne a chutná ploše. Pyré plňte do sklenic, které jste předem vypláchli horkou vodou, a sterilujte při 90 °C asi 15 minut. Nedostatečná sterilace je nejčastější důvod, proč pyré po pár týdnech plesniví.

Skladování bývá podceňované. Trička a svetry skládej, ramínka nech na košile a saka. Pletené věci na ramínku ztratí tvar a pověsí se. Mezi sezónami ukládej oblečení čisté – pot a zbytky deodorantu přitahují moli a časem látku naleptají. Do skříně dej cedrové dřevo nebo sáček s levandulí, ne chemické repelenty přímo na textil. Kožené boty potřebují mezi nošením den odpočinku, vycpání novinami a občasné ošetření krémem nebo voskem.