U mastné a problematické pleti hraje hlavní roli adstringentní účinek bez vysušení. Nejjednodušší je zelený čaj: jeden sáček zalijte 200 ml vroucí vody, nechte 10 minut louhovat a plně vychladnout. Přidejte jednu čajovou lžičku jablečného octa a dvě lžičky čisté vodky. Hotové tonikum přelijte do tmavé lahvičky a používejte ráno a večer po umytí. Ocet pomáhá obnovit pH, vodka působí antisepticky, ale ve vyšší koncentraci pleť vysušuje, proto ji nikdy nezdvojnásobujte. Typická chyba je aplikace na vlhkou pleť hned po mytí – voda ředí účinné látky a výsledek je slabý.
Kostival lékařský má v české bylinné tradici pevné místo. Obsahuje allantoin, který podporuje tvorbu nové tkáně, a proto se používá při hojení ran, otoků a výronů. Mast z něj není nic složitého, ale výsledek stojí a padá na dvou věcech: správně usušeném kořeni a čistém tuku. Kdo tyhle dvě podmínky obejde, dostane mast, která spíš uškodí.
Smíšená pleť potřebuje dvě zóny. Připravte si 60 ml levandulové vody, 30 ml převařené vody a 10 ml vodky. Vodka působí jako konzervant a stahuje póry, ale nesmí se dostat do očí. Tonikum nanášejte pouze na čelo, nos a bradu. Na tváře použijte čistou levandulovou vodu. Tím předejdete vysušení suchých partií. Další častá chyba je používání stejného tonika na celý obličej. Pleť se pak chová nepředvídatelně a hůře se určuje, co jí vadí.
Pleťové tonikum není jen voda s vůní. Má dvě hlavní úlohy: obnovit po mytí mírně kyselé pH a dodat pleti látky, které zklidní nebo naopak stáhnou póry. Kupovaná tonika často obsahují alkohol, parfemaci a konzervanty, které citlivé pleti nesvědčí. Domácí varianta je hotová za pár minut a můžete ji přesně přizpůsobit tomu, co vaše pleť právě potřebuje. Základem je vždy převařená nebo filtrovaná voda, čistá nádoba a čerstvé suroviny.
Po maceraci směs přeceďte přes plátno nebo jemné sítko a pevný podíl důkladně vymačkejte. Tekutý tuk pak krátce zahřejte s 10 g včelího vosku na 100 g masti, aby měla správnou konzistenci. Horkou mast nalijte do čistých, suchých sklenic a nechte ztuhnout. Skladujte v chladu a temnu, spotřebujte do šesti měsíců. Pokud mast páchne žlukle nebo se na povrchu objeví plíseň, vyhoďte ji.
Nejčastější chyba je použití kořene, který není dokonale suchý, a přidání čerstvých bylin do tuku. Čerstvá rostlina obsahuje vodu a ta v uzavřené sklenici vytvoří živnou půdu pro bakterie. Druhá častá chyba je mazání otevřených, krvácejících ran bez ošetření. Mast z kostivalu patří na zavřené rány, pohmožděniny a výrony, ne na hluboké řezné rány, které potřebují chirurgické ošetření.
Než začnete další várku, zkontrolujte tři věci: přesnost váhy, čistotu forem a teplotu surovin. Formy vymazané olejem nebo vyložené pečicím papírem se lépe uvolňují a mýdlo se nerozpadá. Recept si zapište včetně teplot a času míchání. Když se příště objeví stejná vada, budete přesně vědět, kde hledat příčinu.
Domácí mast z kostivalu je levná a funkční pomůcka do domácí lékárničky, ale není náhradou lékařské péče. Kdo si hlídá kvalitu suroviny, teplotu při přípravě a čistotu nádobí, tomu vydrží a pomůže. Kdo to odbude, tomu se mast zkazí během několika týdnů a může přivodit další problém místo úlevy.
Pěnivost se dá částečně ovlivnit složením. Mýdlo z kokosového oleje pění vydatně, ale může vysušovat. Olivový olej dělá jemné, krémové mýdlo s menší pěnou. Pokud se výsledek příliš neliší od očekávání, nechte mýdlo ještě dva až čtyři týdny odležet. Vlhkost se vyrovná a pěna se zlepší. Pomůže i delší zrání na suchém, tmavém a větraném místě při pokojové teplotě.
Tuky rozehřejte na zhruba 40 až 50 °C a louhový roztok nechte zchladnout na stejnou teplotu. Když se obě složky příliš liší, směs se rozdělí nebo ztuhne dřív, než se stihne zmýdelit. Teplotu držte oba teploměry, ne od oka. Míchejte střídavě ručně a ponorným mixérem krátkými pulzy, jinak se do směsi zavleče vzduch a mýdlo bude plné děr. Hlídáte takzvanou stopovou fázi: směs zhoustne natolik, že po ní stékající stopa zůstane na hladině viditelná několik sekund. Tehdy přidejte vonné a barevné složky a vlijte do formy.
Surovinu sbírejte na podzim nebo brzy na jaře, kdy je kořen nejbohatší na účinné látky. Vykopaný kořen omyjte kartáčem, nakrájejte na tenké plátky a sušte při teplotě do 40 °C, rozhodně ne na přímém slunci. Vlhký kořen v masti plesniví a taková mast dráždí kůži. Usušený kořen poznáte tak, že se láme, ne ohne.
Při výronu naneste mast dvakrát až třikrát denně v tenké vrstvě a jemně vmasírujte od okraje otoku ke středu. Nikdy netlačte na bolestivé místo silou, mohli byste poškodit vazy. Pokud se do tří dnů otok nezmenší nebo se objeví zarudnutí a teplota, jde o stav, který bylinná mast nevyřeší. Stejně tak ji nepoužívejte na kůži, která je poraněná nebo zanícená.
