Mastnota na horních skříňkách v kuchyni se neobjevuje náhodou. Většina lidí ji mylně považuje za obyčejný prach, ale jde o směs zkondenzovaného tuku, vodní páry a mikroskopických částeček, které se do vzduchu uvolňují při vaření. Horní skříňky jsou tomuto procesu vystaveny nejvíce, protože teplý vzduch s parami stoupá vzhůru a tuk se usazuje na prvním chladnějším povrchu, na který narazí. Tím jsou právě dvířka a horní hrany skříněk, nikoli podlaha nebo pracovní deska.

Hluboká přepážka u dvojitého dřezu vypadá prakticky: jedna miska na čisté, druhá na špinavé. Jenže při ručním mytí potřebujete i místo na oplachování a na odkládání. Když do jedné misky napustíte horkou vodu s prostředkem, druhá musí sloužit jako oplachovací. Tím pádem není kam odložit umyté nádobí a hromadí se vám na lince. Řešením je buď odkládací odkapávač vedle dřezu, nebo sítko a mycí prostředek přímo v ruce, nikoli v napuštěné vodě.

Jak vybrat a umístit světlo, které opravdu svítí na prá

Mastnota se na horních skříňkách drží z jednoduchého důvodu: teplý vzduch stoupá a s ním i mikroskopické kapičky tuku, které vznikají při vaření. Tuk se dostane nahoru, tam zchladne a usadí se na první ploše, kterou potká. Tou bývá spodní hrana horních skříněk, jejich dvířka a těsnění. Když se k tomu přidá prach, vznikne lepivá vrstva, která se už běžným setřením vodou nerozpustí.

Užitečné je i to, že úchytka nemá být dokonale symetrická. Tvar, který se na jedné straně lehce rozšiřuje, dává palci oporu a brání protočení. Totéž platí pro mírný sklon držadla vůči podkladu — ruka se pak přirozeně opře o vzniklou plošku. Po montáži zkontrolujte, že se úchytka nehýbe. Uvolněný spoj se při mokré ruce protočí ještě snadněji než hladký povrch a je častým zdrojem nehod.

Rozhodující je vzdálenost od varné desky a kvalita odsávání. Pokud digestoř nemá dostatečný výkon nebo se filtr čistí jen zřídka, tukové páry unikají mimo dosah odsávání a usazují se na nejbližším povrchu. Stejný efekt nastane, když se vaří bez pokličky nebo při smažení na vysokou teplotu. Mastnota pak není rovnoměrná – nejvíc jí bývá nad sporákem a v rozích, kde se vzduch víří.

Po odstranění mastnoty je důležité povrch ochránit. Nejjednodušší je pravidelné stírání jednou týdně, dokud tuk neztvrdne. Na horní hranu skříněk můžete položit savý hadřík nebo tenký filtrační papír, který zachytí většinu par. Pokud se mastnota usadila i na horní desce skříněk, kterou nevidíte, sundejte předměty, které na ní stojí, a umyjte ji stejně důkladně. Právě tam se tuk drží nejdéle a při dalším vaření se znovu uvolňuje do vzduchu.

Jak mastnotu odstranit podle typu povrchu U lakovaných nebo lamino dvířek začněte teplou vodou s několika kapkami prostředku na nádobí. Hadřík namočte, vyždímejte a přiložte na znečištěné místo na dvě až tři minuty. Tuk se rozpustí a setře se jedním tahem. Na okraje a spáry použijte měkký kartáček, ne drátěnku. U dřevěných dvířek nepoužívejte příliš mokrý hadr – vlhkost může narušit lak. Na sklo nebo nerez stačí roztok octa s vodou v poměru jedna ku jedné; po setření vždy dosucha, aby nezůstaly šmouhy.

Před stavbou si položte všechny desky na stůl a roztřiďte je podle velikosti a tloušťky. Podle největších navrhněte rozměr rámu, podle nejtenčích šířku štěrbin. Pokud se vám nechce řezat, použijte dřevěné lišty nařezané na míru a spojte je vruty do rohu. Výsledek nemusí být hezký, musí být funkční. Až přepážku osadíte, chvíli ji nechte prázdnou a zkuste, jestli se desky zasouvají lehce. Pokud drhnou, štěrbiny zvětšete pilníkem, ne silou.

Pokud se mastnota vrací i po důkladném čištění, zkontrolujte odsávání. Filtr digestoře se má čistit podle návodu, obvykle jednou za měsíc, a uhlíkový filtr měnit podle provozu. Zkuste také vařit s pokličkou a snižovat teplotu při smažení. Bez odstranění příčiny, tedy tukových par ve vzduchu, se mastnota vrátí na stejná místa během několika dní.

Nejčastější chyba je stříkat čisticí prostředek přímo na skříňku. Tekutina stéká po dvířkách, zateče do pantů a do spár mezi korpusem a dvířky. Tam se tuk rozpustí jen částečně a po odpaření vody vznikne lepkavý film, který se časem změní v tvrdý nános. Další chybou je použití páry na lakované povrchy – horká pára může rozpustit lepidlo na hranách a způsobit jejich odlepení. Pozor také na abrazivní pasty, které poškrábou matné i lesklé povrchy.