Světlo a barvy rozhodují víc než metry Závěsy by měly sahat až ke stropu a být co nejblíž stropu zavěšené. Čím výš je tyč, tím vyšší místnost vypadá. záclony nenechávejte přes den zatažené, pokud to jde. Tmavé těžké závěsy pohlcují světlo a místnost okamžitě ztmaví. Na stěny volte světlé odstíny, ale nebojte se jedné tmavší stěny. Ta naopak dodá hloubku a zabrání tomu, aby pokoj vypadal jako krabice. Vyhněte se však tomu, aby tmavá stěna byla ta s oknem nebo ta, na kterou dopadá nejméně světla.
Ukládání je druhá polovina problému. Otevřené police plné drobností rozbíjejí pohled a přidávají vizuální hluk, ať je jich v místnosti sebevíc. Skříňky se dvířky schovají věci a nechají vyniknout jen pár předmětů. Nadbytek dekorací nahraďte dvěma nebo třemi výraznými kusy – obraz, rostlina, keramika. Každý předmět na ploše by měl mít svůj důvod, jinak ho odstraňte. Stejně tak kabely a nabíječky veďte za nábytkem nebo do lišty, ne přes podlahu.
Jak vybrat dva kusy, které spolu mluv
Vyhazování je důležitější než přidávání. Každý předmět na polici, každá dekorace na stolečku přidává vizuální šum. Držte se pravidla, že na jedné ploše mají být maximálně tři věci. Knížky, které nečtete, přemístěte jinam. Kabely a nabíječky schovejte do krabice s víkem, ne za televizi. Právě nepořádek je nejčastější důvod, proč i světlý a dobře zařízený pokoj působí tísnivě. Uklizený prostor se vždy jeví větší, i když se nezměnil ani centimetr.
Doma hned po návratu roztřiďte nákup. Čerstvé bylinky, salát a měkké ovoce dejte dopředu do chladničky, kde je uvidíte. Maso a ryby, které neplánujete zpracovat do dvou dnů, zamrazte v porcích odpovídajících jednomu jídlu. Suché potraviny přesypat do uzavíratelných nádob a označte datem. U zbytků vařených jídel napište na nádobu, co v ní je a kdy bylo uvařeno. Tento zvyk zabrání situaci, kdy se v hloubce chladničky objeví neidentifikovatelná miska, kterou nikdo nechce otevřít.
Asymetrické uspořádání sezení vzniká nejčastěji tam, kde je na jedné straně stolu pevná stěna, okno nebo kuchyňská linka a na druhé straně volný průchod. Pohovka, jídelní stůl nebo pracovní deska tak mají jednu stranu opticky těžkou a druhou prázdnou. Nejde přitom jen o vzhled. Nevyvážený prostor působí neklidně a lidé v něm podvědomě usedají tak, aby těžiště vyrovnali sami – což bývá nepohodlné.
Jak sladit tuhost matrace s konstrukcí če
Nakonec se vyhněte dvěma častým chybám. První je příliš mnoho malých kusů nábytku, které sice jednotlivě nezaberou místo, ale společně vytvoří neklid. Druhá je nedostatek volné stěny. Alespoň jedna stěna by měla zůstat téměř prázdná, bez skříně, obrazu i police. Právě ta prázdná plocha dává oku odpočinout a místnosti dodá klid, který stísněný dojem spolehlivě potlačí.
Zrcadlo patří na stěnu, kterou nechcete zdůrazňovat, ale potřebujete z ní udělat světlejší plochu. Ideálně naproti oknu, aby odráželo denní světlo. Nepokládejte ho ale tak, aby odráželo nepořádek nebo tmavý kout. Zrcadlo od podlahy ke stropu místnost sice prodlouží, ale jen pokud není v úzkém průchodu. V tom případě spíš ubere na šířce.
Podlaha je další past. Velký jednobarevný koberec přes celou místnost opticky rozšíří prostor. Malé koberečky rozházené po pokoji ho naopak rozbijí a zmenší. Pokud máte tmavou podlahu, snažte se ji velkým světlým kobercem překrýt. Nábytek ze světlého dřeva nebo s lesklým povrchem odráží světlo a místnost nezatěžuje. Masivní tmavé kusy nechte jen jeden, maximálně dva, jinak se malý pokoj utopí v tmavých hmotách.
Nejčastější důvod, proč malý obývací pokoj působí stísněně, není jeho výměra, ale to, jak je rozmístěný nábytek. Lidé mají tendenci cpát vše ke stěnám a nechávat střed prázdný. Tím vznikne pocit chodby a každá stěna se vizuálně přiblíží. Zkuste nábytek od stěn mírně odsunout, klidně o deset až patnáct centimetrů. Vznikne optický odstup a místnost dýchá. Stejně tak platí, že velký kus nábytku v rohu místnost zmenšuje, zatímco stejný kus volněji postavený ji nechá otevřenou.
