A co teprve click-clack mechanism? Na první pohled to zní složitě, ale je to nejrychlejší cesta, jak z posezení vytvořit lehátko. Stačí lehce zatáhnout za sedák a celá konstrukce se překlopí. Žádné tahání za madla, žádné sundávání polštářů. To je přesně ten typ vychytávky, který v apartment interior design zachraňuje nervy, když večer nečekaně přijdou přátelé a vy nechcete strávit deset minut rozkládáním monstra. Nevýhoda? Někdy se může stát, že mechanismus po letech povolí, ale pokud koupíte model od renomované značky s ocelovou kostrou, vydrží i časté přespává

Další pastí, do které jsem spadl, bylo skladování lůžkovin. V malém podkroví není místo na samostatnou skříň, a přesto potřebujete mít někde deky, polštáře a povlečení pro hosty. Jediné rozumné řešení je kombinovat spaní s úložným prostorem. Pokud zvolíte pull-out sofa, získáte pod sedákem hluboký šuplík na sezónní věci. Já jsem do něj nacpal všechny zimní deky a náhradní polštáře. Jenom pozor na to, že výsuvný šuplík potřebuje alespoň patnáct centimetrů volného prostoru před sebou, aby se dal otevřít. Proto jsem musel přeuspořádat celé podkroví a posunout pohovku blíž ke zdi, aby se dal šuplík bez problémů vytáhnout i večer po setmě

Koupili jste si radový dům a teď stojíte v obýváku, který připomíná spíš úzký tunel než útulný domov? Přesně tenhle pocit jsem měla já, když jsem poprvé stála v přízemí našeho townhousu. Šířka necelých pět metrů, délka dvanáct a strop nízký, jako by se na vás chtěl položit. Zásadní otázka zněla: jak sem vměstnat pohodlné sezení, jídelní stůl a ještě místo pro hosty, aniž by to vypadalo jako sklad nábytku? Ukázalo se, že townhouse interior design není boj s metry, ale hra s perspektivou a chytrými kusy. Klíčem bylo přestat myslet na pokoje jako na izolované krabice a začít vnímat celý dům jako jeden propojený prostor, kde každý centimetr musí odvést svou pr

Kuchyně a obývák se dnes prolínají, a tím pádem i problémy s úložným prostorem. Hosté přijedou, vy potřebujete rozložit gauč, ale kde schováte peřiny a polštáře? Klasický “bed with storage” je fajn, ale do kuchyně ho nedáte. Tady mi zachránil život malý výklenek pod oknem, kam jsem pořídila komodu na míru. Vejde se do ní ložní prádlo i deky pro čtyři lidi. A když přijde návštěva, vytáhnu z ní matrace a hodím je na podl

V bytech s půdorysem pod šedesát metrů čtverečních je každý centimetr vzácný. Walk-in closet často vzniká z nevyužitého kouta za ložnicí nebo z předsíně, kterou stejně nikdo neocení. Místo abyste tam cpali jen ramínka, přidejte do centra místnosti pohovku s úložným prostorem, která se hodí pro rychlé oblékání, ale hlavně pro spaní. Když přijedou přátelé z daleka, rozložíte ji během minuty. Důležité je vybrat model s kvalitní matrací – já vsadila na variantu se 16 cm pěnovou matrací na lati, protože ta drží tvar i po roce každodenního sezení. Bez toho byste po dvou nocích měli záda jako z gumy. A pozor na rozměry: šatna musí mít aspoň 1,5 metru šířky, aby se dalo pohodlně otevřít šuplík a zároveň nezakopnout o rozložené lů

Jenže měkký povrch nestačí. If you want a pohovku, která slouží jako plnohodnotná postel, musíte řešit detaily. Kamarádka, která u mě spala na první verzi pohovky, si druhý den stěžovala na záda. Matrace byla tenká jako deka. Tehdy jsem pochopila, že klíčem je correct slatted frame, tedy správný latěný rošt, který prodyšně podepře tělo, a k tomu foam mattress s hustotou alespoň 35 kg na metr krychlový. Pokud máte pohovku s tenkou pěnou, každý host se probudí s křivým krkem. Dnes mám model, kde se kliknutím vysune rošt a na něj dosedne paměťová pěna o síle 12 centimetrů. Žádné probouzení do propa

ýška pracovní desky není kosmetická záležitost. Lidé se liší o desítky centimetrů. Pokud vaříte vy a partner je o hlavu vyšší, kompromisní výška kolem 90 cm většinou bolí oba. Zkuste koupit jednu desku v jiné výšce pro varnou desku a druhou pro mytí nádobí. Není to dražší, jen to chce přemýšlet. A místo hlubokých spodních skříněk vsaďte na zásuvky. Do výsuvných zásuvek se dostanete bez ohýbání a najdete tam i malý kastrol vz

Co ale dělat s lůžkovinami a přehozy, když hosté odjedou a vy nechcete, aby vám polštáře ležely na každé židli? Tady přichází ke slovu sofistikovanější strategie. V mém případě to byla kombinace dvou kusů nábytku. V ložnici jsem zvolila postel s úložným prostorem, která pod sebe schová nejen peřiny, ale i zimní kabáty. Do obývací části jsem pak pořídila konferenční stolek s vyjímatelným košem na deky. Vypadá to jako designový kousek, ale uvnitř má dost místa na dvě sady povlečení a pléd. A pro ty opravdu kritické situace, kdy přijede teta s rodinou, mám připravenou lean-to skříňku, která se tváří jako dekorace, ale ve skutečnosti je to tajný úkryt na matraci pro případ nouze. Townhouse interior design vyžaduje takovéhle kouzlení s disimula