Poslední rada se týká mechanismu. Pokud plánujete v křesle i spát, vyhněte se systémům, které vytvářejí pod sedákem prázdný prostor a vy pak ležíte na síti, která se prohýbá. Hledejte click-clack mechanismus, který jedním pohybem sklopí opěrák a zároveň zvedne přední hranu sedáku, takže vznikne rovná plocha. Tento systém je tichý, rychlý a nevyžaduje odklízení polštářů. U nás doma máme dvě taková křesla, a když přijedou rodiče, stačí deset vteřin a je z nich manželská postel. Jen pozor na to, že rozložené křeslo zabírá víc místa do délky, takže před ním musí být aspoň metr volného prostoru. To je jediná věc, kterou je nutné promyslet dopředu, abyste pak ráno nenaráželi nohama do stolu. Jinak je to spolehlivý parťák do každé garso

Samozřejmě ne každý stůl je na spaní stavěný. Zásadní je jeho stabilita a materiál. Masivní dubová deska unese klidně i dvě osoby, ale tenká dýha z IKEA se může prohýbat. Pokud plánujete podobný experiment, vybírejte stůl s pevnými nohami a ideálně s možností složení nebo výsuvu. Já osobně používám model, který se dá z úzkého stolu pro dva rozložit na pohodlnou plochu pro čtyři. A když potřebuji prostor pro spaní, vysunu ho do celé délky a položím na něj dvě samostatné matrace. Funguje to skvěle i při návštěvě rodičů, kteří nechtějí spát na měkké seda

Sousedka odnaproti řešila dilema, zda si pořídit pull-out sofa do ložnice, nebo raději dvě velká křesla do obýváku. Zvolila druhou možnost a nelituje. Každé křeslo má samostatný mechanismus, takže když přijede jeden host, rozloží jen jedno, druhé zůstane jako normální sezení. U klasické rozkládací sedačky by musela rozložit celou plochu, i když spal jen člověk. To je obrovský rozdíl v komfortu bydlení. Když navíc jedno z křesel stojí u zdi, můžete ho mít opřené o polštáře a funguje jako lehátko na odpolední lenošení. Křesla totiž nemusíte nutně stavět proti sobě. Jde je natočit různými směry, čímž získáte z obývacího pokoje vlastně několik zón místo jedné monotónní stěny s gau

Abychom ale nezůstali jen u technických parametrů. Současné furniture trends kladou důraz i na estetiku a barevnou souhru. Už nikdo nechce béžovou univerzální sedačku, která splývá se zdí. Letos frčí syté odstíny – hořčicová, lesní zelená, terakota nebo antracit. Kombinují se s přírodními materiály jako len, vlna nebo dubové dřevo. Výsledek je promyšlený a útulný. Když si vyberete sedačku v takové barvě, stane se dominantou místnosti. Nemusíte pak kupovat žádné dekorace ani obrazy. Samotný kus nábytku vytvoří atmosféru. A pokud se bojíte, že se vám barva omrzí, pořiďte si potah z pratelného sametu. Nebo si nechte ušít náhradní povlak na budoucí vým

Pod schodištěm se skrývá možná nejcennější úložný prostor v celém domě. U nás tam nyní stojí komoda na boty a na ní košík na rukavice, ale původně to byla černá díra na staré krabice. Zkuste se na to podívat jako na architektonický puzzle. Výměna pevných polic za výsuvné šuplíky na míru vás vyjde na pár tisíc, ale přidá vám místo pro sezónní oblečení, nádobí nebo knihy. A pokud je schodiště otevřené, nechte pod ním postavit čalouněnou lavici s odkládacím prostorem. Návštěvy si na ni sednou při zouvání a vy tam schováte deky nebo hry. Právě tohle propojení estetiky a skryté funkce je základ úspěšného townhouse interior designu, kde má každý kus nábytku přinášet víc než jen jednu slu

Když už mluvíme o spaní, nesmím zapomenout na alternativu, která mi zachránila nejednu bezesnou noc. Můj obývák má malý rozměr, takže klasická rozkládací pohovka by zabrala půl místnosti. Místo toho jsem zvolila sedačku s click-clack mechanismem, která se během pár vteřin změní na lehátko. A hádejte, co stojí vedle ní? Přesně tak, jídelní stůl. Když mám hosty, přesunu stůl k protější zdi a pohovku rozložím do roviny. Vznikne tím jakýsi polštářový ostrov, na kterém můžou spát dva lidé. Mezitím stůl funguje jako noční stolek i místo pro ranní kávu. Tohle není sci-fi, ale realita každého, kdo se nebojí posouvat náby

Pojďme si ještě přiblížit samotný mechanismus klik-klak. Když jsem ho poprvé zkoušela v showroomu, bála jsem se, že se něco zlomí. Opěrák se totiž sklápí dopředu, až dosedne na stejnou úroveň jako sedák. U kvalitních modelů je to plynulý pohyb bez cukání. Důležité je zkontrolovat, jestli má sedačka dostatečně široký slatted frame nebo alespoň kovovou mřížku pod matrací. Bez toho se pěna časem propadne uprostřed a vy budete spát v jakési “houpací síti”. Další věc, kterou podceňujeme, je výška sedu od země. Pokud je příliš nízká, staří rodiče budou mít problém vstát. Optimální je 40–45 centimetrů. A pokud plánujete na sedačce opravdu spát, vyžadujte matraci alespoň 12 centimetrů silnou. Jinak budete cítit každou pří