Co mě ale dostalo, byly návštěvy. Strýc, který tvrdil, že na pohovce spí lépe než v hotelu, po třech hodinách přelezl na zem. Důvod? Špatně zvolená textilie. Hladký materiál klouže, polštáře se rozjíždějí. Proto jsem se při výběru posledního kusu zaměřila na velvet upholstery. Samet je nejen krásný na pohled, ale má i praktickou výhodu. Je hustě tkaný, takže drží tvar. Když do něj sednete, nepropadnete se až na rám. A když ho rozložíte, látka se nekrčí a nepřipomíná stanové plátno. Navíc se snadno čistí. Sklenička s červeným vínem se nebojím, stačí hadřík a v

Samostatnou kapitolou je spaní pro návštěvy. Bydlíte v paneláku, přítelova sestra jede na dva dny z Brna, a vy nemáte volnou místnost. Klasická rozkládací pohovka s kovovým rámem vypadá v provensálském interiéru jako pěst na oko. Tady pomůže typ pohovky s výsuvným mechanismem, takzvaný click-clack systém. Ten umožní rychle proměnit sedačku v lůžko bez zvedání těžkých matrací. Stačí jeden pohyb, sedák sklopíte a máte rovnou plochu. Důležité je vybrat látku, která odolá častému skládání. Klasická bavlna se rychle ošoupe, zatímco sametové čalounění ve světlém odstínu šalvěje vydrží roky a navíc dodá tomu provensálskému duchu nádech luxusu. Jen pozor na tmavé odstíny sametu, ty místnost opticky zmen

Skladba kuchyňského nábytku musí ale dávat smysl i z praktického hlediska. Když si pořídíte postel s úložným prostorem a pod ní schováte hrnce, musíte k nim mít snadný přístup. Řešila jsem to tak, že jsem do roštu postele nechala vyříznout otvor, kterým protahuji kabel od rychlovarné konvice, která stojí přilepená k čelu postele. Zní to bláznivě, ale funguje to skvěle. Ráno vstanu, sáhnu pod polštář, vytáhnu konvici a za minutu mám čaj. Večer konvici uklidím zpět. Celý prostor pod postelí je přitom rozdělený na tři zásuvky na kolečkách. Jedna na prkénka a nože, druhá na suché těstoviny a luštěniny, třetí na ubrusy a utěrky. Žádné škatule se neztra

Vstoupíte do místnosti a ucítíte ten lehký vánek ze slunné jižní Francie. Ne, není potřeba bourat nosné zdi ani stěhovat se na venkov. Provence style interiors se dají postavit i v garsonce o třiceti metrech čtverečních, kde každý centimetr hraje roli. Klíčem je volba materiálů a odstínů. Zapomeňte na studenou bílou a sáhněte po krémové, slonovinové nebo barvě sušené levandule. Dřevěný nábytek s patinou, lněné závěsy a kameninové mísy vytvoří atmosféru starého statku. Jenže realita bydlení v bytě je jiná: kde uskladnit všechno to křehké nádobí a deky, když nemáte spíž? Tady přichází na řadu chytrá řešení, která provensálskému stylu neublíží. Stačí například obyčejný kufr z půdy jako konferenční stolek s úložným prostorem uvni

Další past, do které se snadno spadnete, je přehnaná dekorace. Provence styl není muzeum babiččiných pokladů. Když do malého obýváku naskládáte tři keramické džbány, pět polštářů s krajkou a háčkovaný ubrus, vznikne z toho chaos. Místo toho vsaďte na jeden výrazný kus. Třeba křeslo s potahem z přírodního lnu v barvě sušené levandule, které zároveň slouží jako odkládací plocha pro knihu a kávu. Kolem postavte jednoduchý dřevěný stůl s oprýskanou barvou, kde není ani škrábnutí na obtíž. Právě ty nedokonalosti dělají ten pravý provensálský dojem. A pokud máte opravdu málo místa, využijte vertikálu. Na zeď přibijte staré dřevěné police, na které postavte jen jednu vázu s levandulí a pár talířů s jednoduchým vzorem. Méně je totiž v provence v

Jedna z nejčastějších chyb u malých bytů je přeplácanost. Lidé se snaží nacpat maximum funkcí do minima prostoru a výsledek působí klaustrofobicky. Vyzkoušejte místo toho opačný přístup – jeden výrazný kus wall art, který sjednotí celou místnost. Třeba abstraktní malba v zemitých tónech, která ladí s velvet upholstery na křesle u stolu. Sametový povrch křesla odráží světlo úplně jinak než bavlna nebo len, a obraz s podobnou texturou vytvoří vizuální kontinuitu. Najednou nepůsobí místnost stísněně, ale harmonicky a vzdušně. Není třeba kupovat tři různé dekorace na každou stěnu – stačí jedna kvalitní a promyšleně umístě

Myslíte si, že wall art slouží jen k ozdobě prázdné zdi? Omyl. Když jsme před dvěma lety renovovali malý panelákový byt 2+1, narazili jsme na klasický problém – každý centimetr čtvereční se počítá a hosté potřebují kde spát. Řešení přišlo nečekaně s jedním velkoformátovým obrazem, který zakrýval prakticky celou jednu stěnu v obýváku. Z dálky vypadal jako moderní abstrakce, ale ve skutečnosti maskoval skříň s lůžkovinami a složeným složeným gaučem. Od té doby vím, že wall art může být chytrý nástroj pro zónování prostoru, zakrytí nevzhledných koutů nebo optické zvětšení místnosti. Důležité je přemýšlet v souvislostech nejen nad barvou polštářů na seda