Textilní hračky jsou srdcem boho. Když už máte vyřešené spaní, pusťte se do polštářů. Hromada menších polštářů v různých strukturách – macramé, vyšívaný, lněný – dokáže opticky sjednotit i tu nejnáhodnější sedačku. Já osobně sbírám polštáře z cest, takže každý má svůj příběh. Ale i tady nastává problém: kde je skladovat, když je zrovna nepoužíváte? Tady opět vytáhnete bed with storage nebo alespoň proutěný koš pod konferenční stolek. A když se to přežene s množstvím, místnost začne působit chaoticky místo útulně. Zlaté pravidlo je držet se maximálně tří barevných tónů a zbytek doplnit neutrální bílou nebo béžo

Co mě v boho interior design někdy štve? Je to neustálé bojování s prachem. Třásně a vlněné přehozy jsou magnetem na nečistoty, zvlášť když máte doma psa nebo chlupatého kocoura. Bez pravidelného vysávání štěrbinovým nástavcem se proměníte v otroka hadru. Na druhou stranu, ta ležérnost boho vám dovolí být k malým nedostatkům shovívaví – jeden flek na koberci? Prostě ho přikrejete dalším polštářem. Když už jsme u praktičnosti, vyberte si pohovku s pratelným potahem. Samet sice vypadá luxusně, ale na každodenní psí tlapky je lepší bavlna nebo len, který můžete hodit do pračky na čtyřicet stup

Výběr materiálu je stejně důležitý jako funkčnost. Když jsem viděla první fotku pohovky s velvet upholstery, bála jsem se, že bude vypadat jako v čekárně u zubaře. Omyl. Samet je dneska úplně jiný. Jemně se leskne, je příjemný na dotek a hlavně se na něm nechytá tolik prachu jako na hrubých látkách. Pro byt, kde se spí i sedí, je tohle důležité. Samet navíc působí teple a útulně, což v malém prostoru oceníte. Když zvolíte neutrální odstín jako šedá nebo hořčicová, snadno k němu doladíte polštáře a deky. A když přijde návštěva, vypadá to, že máte byt z katalogu, přitom pod tou krásnou látkou spí váš kamarád na kvalitní foam mattr

Když jsem před lety zařizovala svůj první byt o třiceti metrech, udělala jsem klasickou chybu. Koupila jsem rozkládací gauč za pár tisíc a doufala, že vydrží. První rok byl fajn, pak se začala propadat pěna a já každé ráno vstávala s křivými zády. Tehdy jsem pochopila, že kompromis u spaní se nevyplácí. Rozhodla jsem se pro variantu, která spojuje denní pohovku s nočním lůžkem. Kvalitní sofa bed s pořádným slatted frame a paměťovou pěnou není levná záležitost, ale vyplatí se na ní každá koruna. Důležité je, aby mechanismus šel lehce ovládat jednou rukou. Nikdo nechce v půl druhé ráno bojovat s vysunovací konstrukcí a budit celý d

Jenže pozor – obyčejné rozkládací pohovky vás můžou oškubat o metry. Klasický rohák do malého obýváku jednoduše nepasuje. Hledala jsem proto variantu, která by fungovala jako denní pohovka i noční postel bez toho, abych musela přesouvat knihovnu. Narazila jsem na pull-out sofa, tedy gauč, který se nevysouvá dopředu, ale vytahujete z něj schovaný rám s matrací. Můj kousek má velvet upholstery v tlumené modré, která schovává fleky od kávy a zároveň působí luxusně, přitom jsem za metr látky dala 250 korun v bazaru s textiliemi. Důležité je koukat na mechanismus. Levné varianty drhnou a vrzají. Hledejte click-clack mechanism, který se snadno ovládá jednou rukou. To oceníte, když s jednou rukou nesete čaj a druhou chcete připravit pelíšek pro ho

Největší prověrka přijde s prvním přespáním. Vaše babička nebo kamarád z druhého konce republiky. Potřebujete jim nabídnout místo na spaní, ale nechcete byt zaplnit gaučem, který vypadá jak po výbuchu v galerii. Tady přichází na řadu kvalitní sofa bed. Ale pozor na tenké matrace, které vás probudí s křečí v zádech. Investujte do modelu s pořádným slatted frame, který podepře páteř. Já osobně jsem koupila levný model s výsuvem a na něj dokoupila extra foam mattress o hustotě 35 kg na metr krychlový. Celá sestava mě stála méně než jeden designový polštář z butiku. A když přijde babička, jednoduše vytáhnu konstrukci a během minuty mám druhé lůžko. To je přesně ten druh budget interior design, který zachovává vaši peněženku i zdravý spá

Praktickou ukázkou je, že jsem svou domácí relaxační zónu vybavila ještě malým konferenčním stolkem na kolečkách, který můžu odsunout, když potřebuji rozložit postel. Kolem sedačky mám také několik polštářů, ale ne moc, aby nepřekážely při spaní. A hlavně jsem se zbavila všech zbytečných dek, které jen zabíraly místo v šuplících. Dneska v té místnosti trávím večery s knížkou, občas tam spí návštěva a já nemusím nic přesouvat. Kdybyste se rozhodli pro podobnou cestu, radím – nekupujte první model, který uvidíte v e-shopu. Zajděte si do showroomu, lehněte si na rozloženou postel a zkuste mechanismus aspoň třikrát složit a rozložit. Až pak uvidíte, jestli to opravdu fung