Samostatnou kapitolou je výběr materiálu. Pokud máte doma malé děti nebo zvířata, vlněné koberce jsou sice krásné, ale náročné na údržbu. Mnohem praktičtější jsou syntetické směsi, které odolávají skvrnám a dají se snadno vytřepat. A když už jsme u praktičnosti, vezměte v úvahu i barvu. Světlé odstíny rozsvítí místnost, ale každá drobek je na nich vidět. Tmavší pak schovají špínu, ale můžou místnost opticky zmenšit. Já osobně miluju kombinaci šedé a béžové, která ladí s většinou nábytku. Třeba k pohovce s velvet upholstery se hodí jemně strukturovaný koberec, který nepřebíjí její lesk, ale naopak ho podtrhne. Je to o harmonii, ne o kř

Pamatuju si tu situaci přesně. Koupil jsem křeslo podle vzhledu, elegantní, úzké, s měkkým polstrováním. První večer bylo skvělé. Po třech hodinách sezení u seriálu mě bolela křížová oblast jako po týdnu na stavbě. Teprve pak jsem pochopil, že výplň z pěny s hustotou pod 25 kg na metr krychlový je prostě málo. U living room armchairs platí jednoduché pravidlo: pokud v něm nemůžete sedět dvě hodiny v kuse bez přerovnávání polštářů, vyhoďte ho z výběru. Začal jsem zkoušet sedáky s nosnou vrstvou z polyuretanové pěny alespoň 35 kg a s oddělenou pružinovou zónou. Rozdíl je stejný jako mezi spacákem z lidovky a kvalitním peřím. Navíc jsem zjistil, že správná hloubka sedu by měla být tak 50 až 55 centimetrů, jinak nohy visí ve vzduchu nebo naopak tlačí kolena do r

Materiál čalounění není jen otázkou vzhledu. Pokud máte doma malé děti nebo kočku, která si brousí drápy, látkový mikroplyš je sice příjemný, ale do dvou let bude vypadat jako po souboji s ježkem. Tady přichází ke slovu velvet upholstery. Sametový povrch je hustě tkaný, takže kočičí drápy po něm sklouzávají, aniž by tahaly nitě. A navíc se na něm prášky a drobné nečistoty tak neusazují. Znám rodinu, kde si pořídili dvě křesla z veluru v tmavě modré barvě, a po třech letech a dvou dětech vypadají skoro nově. Stačí je jednou za měsíc přejet vysavačem s kartáčem. Naopak lněná nebo bavlněná čalounění sice krásně dýchají, ale skvrny od kávy nebo červeného vína se do nich vsáknou okamžitě a nejdou dostat

Pokud denně bojujete s tím, že nemáte kam uložit přehozy ani deky, stačí jedna chytrá volba. Místo klasické pohovky zvolte model, který kombinuje dvě funkce najednou. Například pohovka s výklopným sedákem, pod kterým je prostor pro lůžkoviny, nebo rohová sedačka s úložným boxem. U ložnic oceníte postel s úložným prostorem, která pojme dokonce i kufry a boty. A pokud máte v obýváku rozkládací pohovku, ujistěte se, že její mechanismus ovládáte jednou rukou. Click-clack mechanism je v tomto směru zázrak – stačí zatáhnout a sedák se sklopí do lehu sám, aniž byste museli sundávat polštáře. To oceníte hlavně po večírku, když je každý unavený a nechce se mu nic složitě nastavo

Teď k mechanismu rozkládání. Klasický tah dopředu a sklopení zadní části je fajn, ale zabere místo před křeslem. Pokud máte malý obývák s konferenčním stolkem těsně u křesla, bude vás tahání celé sestavy dopředu srát každý večer. Mnohem příjemnější je click clack mechanismus, kde se opěradlo jednoduše sklopí dozadu a sedák se posune dopředu. Funguje to jako u lehátka v kině. Jen pozor na to, že některé levnější varianty cvakají nahlas a po půl roce se zadírají. Zkoušel jsem jeden model za 4 tisíce, kde po patnáctém sklopení zůstal mechanismus v poloviční poloze a nedal se ani vrátit zpět. Vyplatí se investovat do kovových ozubených prvků a ne do plastových, které se lámou při prvním mrazu v by

Největší překvapení mě čekalo u křesla s výsuvným šuplíkem. Myslela jsem, že bude jen na dekoraci, ale dnes slouží jako hlavní místo na spaní pro dceru, když přijede kamarádka. A přes den je v něm schovaná postel pro panenky a knihy. To je přesně ta chytrá multifunkčnost, kterou malé byty potřebují. Kdybych musela radit začátečníkovi, řekla bych: vybírejte living room armchairs jako investici do pohodlí návštěv, nejen jako hezký doplněk. Správně zvolené křeslo s lamelovým roštem a foam mattress o tloušťce 16 cm promění váš obývák v hotový apartmán pro hosty, aniž byste museli obětovat půlku místno

Největší pastí u loftového zařízení je přehnaná dramatičnost. Obří kožená sedačka nebo těžký dubový stůl můžou v malé místnosti působit jako cizí těleso. Mnohem lépe fungují menší, ale promyšlené kusy. Vezměte si třeba konferenční stolek z recyklovaného dřeva na kolečkách, který snadno přesunete ke zdi, když potřebujete cvičit nebo uklidit. Nebo regál z ocelových trubek a dřevěných polic, který nechá prostor dýchat, protože na rozdíl od knihovny je vzdušný. Barvy volte podle palety surových materiálů: šedá, antracit, okrová, rezavá, ale vždy s příměsí bílé nebo krémové, aby místnost nebyla tmavá. Teprve detaily jako vintage lampa či starý průmyslový vypínač dodají ten správný loftový šmrnc bez zbytečného obj