Při přepravě na střešním nosiči platí jedna zásada: náklad musí být připevněn ke konstrukci nosiče, ne k rámu auta. Použijte popruhy s ráčnou, ne gumičky. Gumičky se povolí a nábytek sklouzne. Po ujetí prvních kilometrů zastavte a zkontrolujte utažení. Za deště nebo silného větru raději nejezděte vůbec.
Nejprve křeslo důkladně vyčistěte a nechte uschnout. Prach a zbytky čisticích prostředků působí jako brusivo, které se pod fólií zařeže do kůže. Odstraňte také všechny odnímatelné části – područky, polštáře, nožičky. Pokud to jde, vyšroubujte nohy a zabalte je zvlášť. Čím méně výčnělků, tím menší riziko, že se kůže protrhne tlakem o podlahu. Na kůži naneste tenkou vrstvu kondicionéru a nechte vsáknout; suchá kůže praská ochotněji než vláčná.
Jak zabalit desku, aby přežila ces
Matný povrch nábytku vypadá elegantně, dokud na něj nepřilepíte samolepicí fólii. Právě matné lamino a lakované plochy jsou nejnáchylnější k nevratnému poškození. Fólie totiž drží tím lépe, čím hladší a čistší povrch najde – a matný povrch není ani jedno. Mikroskopické nerovnosti a póry znamenají, že lepidlo pronikne hlouběji, než byste čekali.
Největší chybou je demontovat sedačku bez předchozího změření a fotodokumentace. Druhou nejčastější chybou je přílišné utahování šroubů při zpětné montáži – spoj se může protočit nebo prasknout. Třetí chybou je ochrana, která sedačku dusí. Když si osvojíte měření, trpělivou demontáž a správnou ochranu, rohová sedačka vydrží roky bez vrzání, prasklin a vybledlých míst.
Zapište si také rozteč šroubů a polohu spojovacích prvků. Fotografie z více úhlů před rozebráním je nejlepší poznámka. Pokud sedačka stojí na nožičkách, změřte i jejich výšku – ovlivní to, zda se vejde do výtahu nebo do kufru auta.
Rohová sedačka se na první pohled zdá jako jednoduchý kus nábytku, dokud ji nepotřebujete přemístit, vyčistit nebo ochránit před každodenním opotřebením. Špatně zvolený postup při demontáži nebo ochraně může vést k prasklým spojům, odřené látce nebo k tomu, že se sedačka po složení už nikdy nevrátí do původního tvaru. Následující rady vycházejí z praxe a pomohou vám předejít nejčastějším chybám.
Nejprve zásuvku úplně vysuňte a prohlédněte prostor mezi jejím čelem a bočnicí korpusu. Hledejte malou plastovou nebo kovovou páčku, jazýček, případně západku na vnitřní straně kolejnice. U levé a pravé kolejnice bývá umístěna zrcadlově, takže co platí na jedné straně, je na druhé obráceně. Pokud nic takového nevidíte, kolejnice výsuv pravděpodobně nemá a zásuvku vyndáte jen po odšroubování.
Při demontáži postupujte vždy od horních dílů dolů a od volných částí ke spojům. Nepáčte díly silou. Pokud něco drží, pravděpodobně je tam ještě šroub nebo zámek, který jste přehlédli. Šrouby a menší spojovací materiál dávejte do uzavíratelného sáčku a ten přilepte páskou k dílu, ke kterému patří. Ztráta jednoho šroubu znamená, že sedačka nebude pevně držet a může vrzat nebo se rozjet. Pozor na látkové potahy – při rozebírání je snadné je zachytit o hranu a natrhnout. Podložte spoje hadrem nebo kartonem.
Rozměry: co změřit dřív, než s čímkoli pohnete Než začnete cokoli demontovat, změřte prostor, kudy budete sedačku vynášet. Nejde jen o půdorys místnosti. Změřte šířku dveří, výšku průchodu, šířku schodiště a hlavně nejužší místo na cestě. U rohových sedaček bývá kritický rozměr hloubka sedáku v místě, kde se obě části stýkají. Pokud je sedačka rozložitelná, změřte i jednotlivé díly před demontáží – ušetříte si později dohadování, který díl kam patří. Typická chyba: lidé měří jen půdorys a zapomenou na výšku opěradla. To se pak zasekne ve dveřích nebo na zábradlí.
Ochrana rohové sedačky neznamená jen přehoz. Pokud ji chcete chránit před světlem, prachem a oděrem, použijte kombinaci dvou vrstev: spodní savou textilii a horní kryt. Přehoz by měl být upevněný tak, aby se neposouval – jinak se látka sedačky odírá o jeho okraje a vznikají vybledlá místa. U kožených a ekokožených povrchů se vyhněte igelitovým fóliím, které brání dýchání materiálu a způsobují popraskání. Pravidelně kontrolujte spodní stranu sedáku, kde se drží prach a vlhkost.
