Největší chyba, kterou lidé dělají? Kupují nábytek podle fotek na internetu, aniž by zkontrolovali mechanismus. Vyzkoušejte klik-klak v prodejně desetkrát za sebou. Podívejte se, jestli pružiny nepraskají nebo jestli se lamely nekroutí. Když jsem testovala jednu levnou pohovku, mechanismus vydržel pět rozložení a pak se zasekl. U slušné sedačky vám musí fungovat stokrát. Věřte mi, hosté v noci neocení design, který vrzá při každém pohybu. Poznejte svůj prostor, poslechněte si vlastní potřeby a vybírejte s rozvahou. Dům není galerie, je to místo, kde se ž

Když ale bydlíte v garsonce, každý kousek plochy je boj. Zjistila jsem, že jediný způsob, jak mít rostlin i místo na spaní, je koupit kvalitní pohovku s funkcí na spaní. Můj první pokus byl katastrofa, levná sedačka, kde se složené lůžko vždycky vzpříčilo a já pak spala s nohama opřenýma o květináč s monstérou. Pak jsem objevila sofistikovanější kusy. Dnes mám doma model s velurovým čalouněním, který má uvnitř masivní bed with storage. Nejenže se tam vejde polovina zimního šatstva, ale zároveň na něm můžu mít klidně tři středně velké rostliny. Samozřejmě jen ty, co nevyžadují přímý slon, jako je zelenec nebo aglaonema. Jednou jsem na něj postavila kaktus a když jsem rozkládala sofa bed, píchla jsem se do ruky tak, že jsem málem vzbudila sous

Teď se na chvilku zastavme u materiálu, který všichni milují, ale málokdo ví, jak ho udržet. Řeč je o velvet upholstery na pohovkách. Vypadá luxusně, na dotek je jako kočičí srst a v kombinaci s tmavým kobercem vytvoří interiér, který vypadá jako z katalogu. Jenže sametové čalounění je extrémně náchylné na otlaky a lesk od sezení. Pokud máte doma malé děti nebo psa, který rád skáče na gauč, radši ho dejte na tu stranu místnosti, kam nedopadá přímé slunce. Pod sametovou sedačku patří living room rugs s pevným úpletem, nejlépe vlněný nebo sisalový. Samet s dlouhým vlasem by se o koberec třepil a vypadal by ošuntěle už po první sezoně. Platí pravidlo, že luxusní kusy nábytku potřebují jednoduchého podlahového partn

První večeře v novém bytě byla katastrofa. Stála jsem u linky, stín vlastní hlavy mi padal přesně na prkénko a nůž málem skončil v mém prstu místo v cibuli. Tehdy mi došlo, že kitchen lighting není žádný luxus, ale naprostý základ. Když si doma zařizujete koutek na vaření, první věc, kterou uděláte, je vyberete obklady a dřez. A přitom stačí špatně umístit jeden bodový reflektor a všechno je rázem o ničem. V malých bytech, kde kuchyň často splývá s obývacím pokojem, je to ještě kritičtější. Světlo musí totiž sloužit nejen k přípravě jídla, ale i k tomu, aby váš prostor nepůsobil jako temná jeskyně. Ideální je kombinovat hlavní stropní osvětlení s bodovkami pod horními skříňkami. Ty nasvítí pracovní desku přímo, bez stínů od vašich rukou nebo hrn

Dnes už bych do kitchen designu bez podobných zkušeností nešla. Každý detail má svůj důvod a každá volba ovlivňuje, jak se v bytě budete cítit po týdnu, měsíci i roce. Pokud zrovna plánujete rekonstrukci a bojujete s nedostatkem místa, nebojte se spojit funkce. Kuchyň může být zároveň ložnicí, pokud zvolíte správné mechanismy a materiály. A věřte, že když si poprvé sednete na tu velvet upholstery pohovku s kávou v ruce a podíváte se, jak se večerní světlo odráží od keramické desky stolu, budete vědět, že to celé mělo smysl. Žádný kompromis, jen dobře promyšlený pros

První chyba, kterou jsem u podobných projektů viděla, je podcenění úložného prostoru. Když kuchyň splývá s místem na spaní, všechno je na očích. Nákupní tašky, krabice od bot, žehlicí prkno. Pokud nemáte dostatek skříněk, celý interiér působí jako skladiště. U nás jsme zvolili řešení s integrovanou pohovkou, která má pod sedákem velký výsuvný šuplík. Dá se tam schovat deka, polštáře i sezónní oblečení. Vedle kuchyňské linky pak vznikl výklenek na vysoký regál, který sahá až ke stropu. V něm mám uložené nejen talíře a hrnce, ale i kufry a lyžařské boty. Každý centimetr musí mít svůj účel, jinak se z bytu stane bludiště plné vě

Všimla jsem si, že lidé často podceňují velikost. Koupí koberec, který je o dvě tři třídy menší, než by měl být. A pak to vypadá, jako by se ztratil v prostoru. U obývací stěny se sedačkou by měl koberec přesahovat alespoň 60 centimetrů na každou stranu. Ne na délku, ale na šířku, aby na něm stály všechny nohy nábytku. Pokud máte rozkládací pohovku s click-clack mechanismem, musí koberec počítat i s místem, kam sedačka při rozložení dosáhne. Jinak budete spát s půlkou těla na koberci a půlkou na studené dlažbě. Žádná sláva, věřte