Praktický postup: houbu vykopněte i s bází, očistěte, položte na bílý papír a prohlédněte klobouk, lupeny, třeň, prsten a pochvu. Lupeny muchomůrky zelené jsou vždy bílé a volné, u růžovky postupně růžoví. Pokud si nejste jisti, houbu nechte v lese. Naučte se dva až tři jedlé druhy dokonale a ostatní muchomůrky ignorujte. Při sebemenších pochybnostech platí: co neznám, to nejím. Otrava muchomůrkou zelenou se nedá vyléčit doma a vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.
Pokud už je kámen pevný, jediné řešení je odstranění ultrazvukem u veterináře, obvykle v celkové anestezii. Před zákrokem se dělají krevní testy, aby se vyloučila onemocnění srdce, ledvin nebo jater. Po zákroku je potřeba zuby dál čistit, jinak se kámen vrátí během několika měsíců. Domluvte si s veterinářem kontrolu za dva až tři týdny po odstranění, aby se zkontrolovalo hojení dásní. Pokud pes po zákroku odmítá jíst měkkou stravu, zavolejte veterináři hned, nečekejte do rána.
Co si ověřit předem, ať nejedete zbytečně U obou stadionů platí, že vstupenky na běžný ligový zápas a na evropský pohár se shánějí úplně jinak. Na velké zápasy se prodávají přes oficiální klubový systém, často s podmínkou členství nebo předchozí historie nákupů. Přeprodejci nabízejí místa i mimo oficiální kanály, ale tady vzniká nejčastější chyba: lidé zaplatí a u turniketu zjistí, že vstupenka je neplatná. Kupujte jen tam, kde je jasně uvedeno, kdo vstupenku vydal, a uložte si potvrzení.
Další typický omyl je podcenit kontrolu u vchodu. V Itálii bývá důslednější, s osobní prohlídkou a omezením zavazadel. Velké batohy a deštníky si raději nechte na ubytování. V Mnichově je systém plynulejší, ale zase platí přísnější pravidla pro předměty, které by mohly sloužit jako zbraň. Nepomůže dohadování, pravidla jsou daná.
Na závěr jedno praktické doporučení. Neplánujte oba stadiony v jednom výletu jako povinnou položku. Každý si žádá jiný den a jiné tempo. V Miláně přijdťe dřív, projděte se kolem a nechte si čas na cestu zpět, protože po závěrečném hvizdu je doprava přeplněná. V Mnichově naopak počítejte s tím, že odjezd vlakem po zápase je organizovaný a chvíli trvá, než se davy dostanou na nádraží. Kdo to ví předem, ten se vyhne zbytečnému stresu.
Rozdíl je i v atmosféře uvnitř. San Siro má strmé tribuny a zvuk se v betonu odráží jinak; už při rozcvičování je slyšet, že jste na starém stadionu. Allianz Arena pracuje s moderní akustikou a světelnou fasádou, která se před zápasem barví podle domácího klubu. Pro zážitek z architektury je lepší Mnichov, pro kontakt s tradicí Milán. Na co si dát pozor: u obou platí, že místo na horní tribuně znamená dlouhé schody a horší výhled na detaily hry. Pokud chcete vidět taktiku, berte nižší sektory za brankou jen na vlastní nebezpečí, protože přes síť je vidět špatně.
Nejlepší podmínky najdete v místnosti s pokojovou teplotou, dobrým průvanem a nízkou vlhkostí. Tenisky postavte svisle na podrážku, případně je položte na bok na ručník, který vsákne odkapávající vodu. Pokud má bota síťovinu, vzduch jí prochází rychleji, kožené a syntetické svršky potřebují delší čas. Během sušení papírovou výplň jednou až dvakrát vyměňte — jakmile navlhne, přestane držet tvar a vlhkost vrací zpět dovnitř. Vložky a tkaničky dosušujte odděleně, nikdy je necpěte zpátky do mokrých bot.
Zubní kámen u psů vzniká postupně. Nejprve se na zubech usadí měkký plak, který je tvořen bakteriemi, zbytky potravy a slinami. Pokud se plak mechanicky neodstraní, mineralizuje se během několika dní až týdnů a mění se v tvrdý kámen. Ten už kartáčkem dolů nedostanete. Barva se pohybuje od žlutobílé přes hnědou až po tmavě šedou, často s nazelenalým nádechem. Nejčastěji ho najdete na vnější straně horních třenových zubů a na špičácích, protože tam se dostane nejméně pohybu jazyka a slin.
Největší rozdíl poznáte už při cestě na stadion. V Miláně se dostanete metrem přímo k bráně a zbytek dojdete pěšky mezi lidmi, stánky a ruchem. V Mnichově je stadion součástí většího areálu, kam se dopravujete příměstskou vlakovou linkou. Pokud jedete autem, počítejte v obou případech s tím, že parkování je buď drahé, nebo daleko. Řešení je stejné: nechte auto v místě ubytování a jeďte veřejnou dopravou. Ušetříte čas i nervy.
Začněte tím, že z ložnice odstraníte všechno, co tam nepatří. Televize, žehlicí prkno, hromady papírů nebo sezónní oblečení berou místo i vzduch. Projděte každý kout a položte si otázku, zda danou věc použijete alespoň jednou týdně. Co ne, patří jinam. Už tímto krokem získáte často překvapivě velký prostor, aniž byste cokoli kupovali.
