Vlhké prostředí je pro slepice náročné bez ohledu na plemeno. Trvale mokrá podestýlka, orosené stěny kurníku a bahnitý výběh vedou k onemocnění dýchacích cest, k problémům s nohami a k poklesu snášky. Žádné plemeno není vodotěsné, ale některá snášejí vlhko výrazně lépe. Rozdíl není v tom, že by jim vlhko nevadilo, ale v tom, jak rychle se s ním jejich organismus a peří vyrovnají.
Klíčovým momentem je soumrak. Tehdy slepice hledají bezpečí a jsou nejvíc ochotné přijmout změnu. Přijďte do kurníku o půl hodiny dřív, než se setmí, a vezměte dvě až tři slepice, které už na hřadu sedí. Posaďte je na tyč a nechte je být. Ostatní se často přidají samy, protože vidí, že tam druhé drží. Nikdy slepice na hřad netlačte, nechytejte za křídla ani nezvedejte proti jejich vůli. Stačí je podepřít dlaní pod břichem a nechat je, ať se usadí sama. Pokud některá seskočí, zkuste to další večer znovu, ale ne déle než deset minut.
Přirozený soumrak je pro slepice signál, že mají jít na hřad. Postupně se uklidní, přestanou zobat a začnou hledat své místo. Umělé světlo tento proces buď urychlí, nebo naopak zablokuje. Pokud večer svítíte jasně, slepice zůstávají aktivní, ale jejich tělo už je nastavené na odpočinek. Vzniká rozpor, který se projeví nervozitou a někdy i vzájemným klováním. Naopak příliš brzké zhasnutí je nutí hledat hřad potmě, což vede k pádům a zbytečným zraněním.
Nakonec počítejte s tím, že slepice samy vyhřejí prostor jen tehdy, když jich je dost a mají sucho. Mokrá podestýlka je největší nepřítel – kontrolujte ji každý týden a podsypávejte suchými hoblinami. Pokud podestýlka promrzne do hloubky, izolace vám nepomůže, protože chlad jde zespodu. Vyměňte ji celou, ne jen vrchní vrstvu.
Prvním krokem je izolace od ostatních ptáků, ale ne v cizím, studeném prostoru. Vyhraďte jí klidný kout v rámci kurníku, oddělený přepážkou, aby na ni ostatní neviděly, ale zároveň zůstala v teple. Teplota by měla být stabilní, kolem 18–22 °C, bez průvanu. Podestýlku udržujte suchou a čistou, nejlépe z hrubých hoblin nebo slámy. Vlhko a amoniak z trusu dýchací cesty dráždí a zvyšují stres.
Ranní světlo je pro slepice klíčové – nastartuje snášku a aktivitu. Kurník proto umístěte tak, aby ho první paprsky zasáhly co nejdříve. Zároveň ale nesmí stát v plném poledním peklu. Jižní stěna s velkým oknem je v létě past. Řešením je částečný přístřešek – třeba vzrostlý listnatý strom, který v létě vrhá stín, ale na jaře a na podzim propouští světlo. Pozor na jehličnany, ty stíní celoročně a půda pod nimi je kyselá. Pokud strom nemáte, postavte kurník tak, aby delší strana mířila na východ a západ, ne přímo na jih.