Nepřímé svícení od stropu a stěn funguje jen tehdy, když světlo nejdřív dopadne na velkou plochu, odrazí se a teprve pak osvětlí místnost. Barva malby je přitom stejně důležitá jako samotné svítidlo. Světlý odstín na stropě vrátí do prostoru výrazně více světla než tmavý, takže stejná lampa při stejné spotřebě vytvoří úplně jinou atmosféru i jas. Pokud se rozhodujete o barvě a typu svícení společně, rozhodujete vlastně o tom, jak bude místnost působit ve dne i večer.
Nejde jen o barvu, ale i o povrch. Matná bílá rozptyluje světlo všemi směry, takže se osvětlí i kouty, kam by se přímý paprsek z lampy nikdy nedostal. Lesklá barva nebo tapeta s jemným leskem odráží víc, ale vytváří ostré odlesky na zdech i nábytku. V praxi se vyplácí kombinace: strop a stěny v matném světlém odstínu, jeden akcentní prvek klidně tmavší, ale jen na menší ploše. Pokud má stěna strukturu nebo hrubou omítku, část světla se ztratí v nerovnostech – počítejte s tím už při plánování.
Jak barva malby ovlivní odraz světla Bílá a krémová odrážejí nejvíce světla, takže místnost se při stejném výkonu zdá výrazně světlejší. Světle šedá, písková nebo bledě modrá odrážejí o něco méně a přidávají prostoru jemný barevný nádech. Středně tmavé odstíny odraz znatelně sníží, takže je potřeba počítat s vyšším výkonem svítidel nebo s více zdroji. Tmavé barvy, jako je antracit, tmavě zelená nebo bordó, světlo pohlcují. Nepřímé svícení na tmavém stropě proto často vyvolá jen slabou zář a místnost zůstane šerá.
Typická chyba je natřít tři stěny na bílo a jednu na tmavě modrou „pro atmosféru”. Výsledkem je, že tmavá stěna pohltí světlo a zbytek místnosti působí šedivě. Další častý omyl je příliš mnoho různých odstínů v jednom prostoru. Každý přechod mezi barvami vytváří hranici, kde se světlo láme a vznikají stíny. Držte se dvou, maximálně tří odstínů a světlé plochy nechte vyniknout. Pozor také na nábytek – masivní tmavá skříň u světlé stěny funguje jako clona.
Kelvinova stupnice vychází z fyziky černého tělesa. Když se kov zahřívá, začne nejdřív sálat tmavě červeně, pak oranžově, žlutě a nakonec namodrale. Teplota tohoto záření se udává v kelvinech. U osvětlení se proto setkáte s hodnotami zhruba od 2000 K do 6500 K. Nižší číslo znamená teplejší, žlutější světlo. Vyšší číslo znamená chladnější, bělejší až namodralé světlo. Tato zdánlivá logická obrácenost je první věc, na které lidé zbytečně chybují.
Jak to udělat, aby to fungovalo Než koupíte barvu, zjistěte, kolik světla se do místnosti vůbec dostane. Zásadní je strop – ten odráží nejvíc, protože na něj dopadá světlo ze všech svítidel. Bílý strop s odrazivostí přes osmdesát procent je základ. Dále sledujte, kam světlo směřuje: pokud lampa míří přímo na tmavou stěnu, efekt je minimální. Natočte ji ke světlé stěně nebo stropu a nechte světlo odrazit. Pomůže i to, když světlé plochy nezakryjete velkými tmavými obrazy nebo skříněmi – každý metr čtvereční světlé stěny navíc je znát.
Na obalu žárovky, reproduktoru nebo chladničky najdete číslo s písmenem K. Většina lidí ho přehlédne, protože vypadá jako technický údaj bez praktického významu. Přitom právě tento údaj rozhoduje o tom, zda vám přístroj bude vyhovovat, nebo vás bude každý den štvát. Kelvin nepopisuje spotřebu ani výkon, ale teplotu barvy světla. Jinými slovy: jak světlo vypadá, ne kolik ho je.
Nejprve určete, kam má světlo směřovat. Svítidlo namířené na strop vytváří měkké plošné světlo, které je vhodné pro odpočinek a večerní posezení. Svítidlo namířené na stěnu zvýrazní strukturu omítky, tapety nebo obkladu a přidá prostoru hloubku. U nepřímého svícení platí, že čím větší je osvětlená plocha, tím měkčí a příjemnější výsledek. Malý kužel světla na tmavé stěně naopak vytvoří ostrý kontrast, který může působit rušivě.
Výsledek se dostaví i bez elektrikáře. Světlá stěna nezvýší jen jas, ale i pocit prostoru a čistoty. Místnost se opticky zvětší, barvy vyniknou a vy přestanete mít potřebu přidávat další lampy. Pokud tedy řešíte tmavý byt, začněte u barvy a struktury povrchu. Teprve když ani to nestačí, má smysl řešit silnější zdroje světla.
Praktický postup je jednoduchý. Vyberte barvu podle toho, jak chcete místnost používat, a teprve potom k ní hledejte svítidla. U stropu se vyplatí zůstat u světlejších odstínů i tehdy, když mají stěny výraznou barvu. Pokud chcete tmavší strop, počítejte s tím, že budete potřebovat více světelných zdrojů nebo silnější výkon. U stěn platí, že lesklejší povrch odráží světlo směrověji a může vytvářet odlesky, zatímco matný povrch světlo rozptyluje měkce a rovnoměrně.