Polena skládejte na sebe tak, aby mezi nimi zůstaly mezery. Nepasujte je k sobě natěsno, i když se vám bude zdát, že se tím hromada zpevní. Naopak – čím volněji jsou polena položená, tím lépe odchází vlhkost. Odborníci doporučují skládat dřevo kůrou nahoru, aby dešťová voda stékala po kůře a nevsakovala se do štěp. Pokud máte kulatinu, naštípejte ji před sušením. Naštípané dřevo schne několikanásobně rychleji než celé kmeny.

Křehké vánoční cukroví stojí na dvou věcech: správném poměru tuku a mouky a trpělivosti při chlazení. Většina neúspěchů nevzniká při pečení, ale před ním. Těsto, které se drobí pod rukama, nebo naopak lepí na váleček, má vždy konkrétní příčinu. Nejčastěji je to příliš mnoho mouky přidané během válcování nebo příliš měkké máslo.

Pokud boty nasákly opravdu hodně, střídejte papír s látkou a nechte je schnout klidně dva dny. Mezi tím je nevracejte do vlhké tašky ani do uzavřené skříně. U kožených svršků nikdy nepoužívejte přímé teplo, kůže potřebuje pomalé schnutí. U síťovin a textilu je postup stejný, jen papíru spotřebujete víc. Síťovinu neždímejte ani nekroutte, vlákna se vytáhnou a ztratí pevnost.

Skvrny řešte hned, ale opatrně. Staré skvrny od potu nebo mastnoty se často vrací po vyprání, protože teplo je „zafixuje”. Před praním je ošetřete jemným roztokem jedlé sody a vody. Nepoužívejte bělidlo na barevné kusy, jinak ztratí barvu. U vlny a hedvábí se vyhněte enzymatickým čisticím prostředkům, které rozkládají bílkovinná vlákna. A když si nejste jistí, vyzkoušejte postup nejdřív na malém místě, které není vidět.

Starší zaschlou skvrnu od vína je lepší rozpustit než drhnout. Smíchejte jedlou sodu s vodou na pastu, naneste tenkou vrstvu, nechte zaschnout a pak ji opatrně zvedněte kartáčkem s měkkými štětinami. U kávy, která už prošla sušičkou nebo žehličkou, je naděje malá – teplo barvivo zafixovalo. V takovém případě pomůže jen profesionální čistění textilu, ne další domácí pokusy. Domácí chemie s chlorem a peroxidem patří na pohovku jen výjimečně a nikdy na barevné potahy.

Po vyčištění šperk chraň. Stříbro nemá rádo vlhko, pot a parfémy. Nenoste ho při sportu, mytí nádobí ani v bazénu. Pot se solí a chlorem je pro něj horší než běžné nošení. Ukládej ho do uzavíratelného sáčku nebo krabičky s víčkem, ideálně s kouskem křídy nebo bavlněného sáčku, který pohlcuje vlhkost. Odděl ho od ostatních kovů, aby se neodíral. Jednou za čas ho přelešti hadříkem na stříbro, ale ne pořád — i leštění ubírá materiál.