Nakonec myslete na přestávky. Žádné osvětlení nenahradí pravidlo každých dvacet minut na dvacet sekund zvednout zrak do dálky. Světlo nastavte jednou pořádně, ale polohu lampy a jas obrazovky upravujte podle denní doby. Oči vám poděkují tím, že vydrží i delší pracovní den.

Praktické tipy na závěr: zřiďte si české telefonní číslo, bez něj se obtížně ověřujete v bankách a u lékařů. Najděte si praktického lékaře dřív, než onemocníte. Naučte se nakupovat v místních potravinách a používat samoobslužné pokladny. A hlavně – neberte počáteční potíže osobně. Praha je mezinárodní město a spousta cizinců si prošla tím samým. Když si udržíte trpělivost a budete se ptát, časem se zabydlíte.

Po přebroušení je potřeba odstranit prach, a to nejen zametením. Prach z tmelu je jemný a ulpívá v pórech papíru. Stačí ho setřít vlhkým hadrem nebo vysát průmyslovým vysavačem s jemným filtrem. Následně se nanáší penetrace. Na přebroušeném sádrokartonu se osvědčuje penetrace, která zpevní uvolněná vlákna a sjednotí savost. Ředění „od oka” je častý problém: příliš koncentrovaná penetrace vytvoří na povrchu lesklý film, na kterém barva klouže, příliš zředěná neuzavře póry a barva se vsákne nerovnoměrně. Je lepší držet se doporučení výrobce na obalu.

Pátá chyba je přehlížení detailů v mapě. Potoky, ploty, mezníky a změny vegetace jsou spolehlivější než vzdálené vrcholy. Když půjdete kolem potoka, který na mapě není, možná jste na jiném potoce, než si myslíte. Všímejte si i toho, co se změnilo – nová cesta, pokácený les, zarostlá pěšina. Mapa může být stará a terén se mění. Proto je dobré mít v hlavě alespoň jeden záchytný bod, který je stabilní, třeba skalní útvar nebo rozcestí.

Stěhování do Prahy jako cizinec vypadá na papíře snadno. V praxi narazíte na úřady, jazyk a každodenní maličkosti, které vás mohou zaskočit. První měsíc bývá nejnáročnější, ale dá se zvládnout, když víte, co vás čeká.

První příznaky prochladnutí přicházejí obvykle nenápadně. Přestaneš se potit, i když stoupáš do kopce. Ruce v rukavicích začnou být studené a necitlivé. Není to únava z výšlapu, ale tělo ztrácí schopnost udržet teplo. Většina lidí to v tu chvíli přejde mávnutím ruky a pokračuje dál. To je první velká chyba.

Jak si zvyknout na každodenní provoz Pražská hromadná doprava je spolehlivá, ale jízdenky si hlídejte i v tramvaji. Revizoři chodí často a pokuta se nevyplácí. Naučte se základy češtiny – alespoň pozdrav, poděkování a objednání jídla. Místní ocení snahu a vy se vyhnete nedorozuměním v obchodě nebo u lékaře. Na druhou stranu nečekejte, že každý bude mluvit anglicky, zejména na úřadech a ve starších obchodech.

Šestá chyba je spěch a neochota přiznat omyl. Když se nedaří, lidé jdou dál a doufají, že to vyjde. Lepší je zastavit, vrátit se na poslední jisté místo a začít znovu. Ztráta pěti minut je nic proti hodině bloudění. A pokud se ztratíte, nepokračujte naslepo. Zkuste si vzpomenout, kudy jste přišli, a jděte zpět po vlastních stopách. Mapu držte tak, aby sever odpovídal skutečnosti, a čtěte ji pořád, ne jen na křižovatkách.

Nejdřív si vyřiďte pobyt a registraci na cizinecké policii. Bez potvrzení o ubytování se neobejdete, a to vám pronajímatel nemusí dát automaticky. Vždy si před podpisem smlouvy ověřte, že vám majitel potvrzení vystaví a že je ochotný komunikovat s úřady. Častá chyba je spoléhat na to, že vše vyřešíte dodatečně. Termíny se prodlužují a bez platného pobytu si neotevřete účet ani neseženete práci na hlavní pracovní poměr.

Terén nečteme očima, ale vzdálenostmi a sklony Druhá chyba je podceňování vzdáleností. Lidské oko je špatné v odhadu, jak daleko je kopec nebo jak dlouho trvá úsek. Na mapě vidíte dvě čáry, v terénu ale jdete dvacet minut. Řešení je jednoduché: počítejte kroky nebo čas a porovnávejte s měřítkem. Když ujdete podle mapy kilometr a pořád nejste na místě, něco nesedí – buď jste sešli, nebo jste mapu četli špatně. Zastavte se a vraťte se k poslednímu jistému bodu.

S bydlením je to složitější. Inzeráty často uvádějí cenu bez poplatků a energií. Vždy se ptejte na výši záloh a na to, co je zahrnuto. Dávejte pozor na smlouvy na dobu určitou s automatickým prodloužením a na kauce. Pokud vám něco není jasné, nechte si smlouvu přeložit nebo si ji projděte s někým, kdo česky umí. Podepisovat bez porozumění je riskantní.

Čtvrtá chyba je špatné určení azimutu. Lidé vezmou mapu, otočí ji podle kompasu, ale pak jdou podle pocitu. Kompas je potřeba nejen na začátku, ale i v průběhu. Stačí malá odchylka a po půl hodině jste o stovky metrů vedle. Praktický postup: nastavte azimut, jděte, po pár minutách zkontrolujte, jestli držíte směr, a teprve pak pokračujte. Pokud jdete v hustém porostu nebo v mlze, kontrolujte častěji.