V praxi to znamená, že v zimě bývá vlhkost v běžném panelákovém bytě často pod 30 procent, zatímco v létě se drží kolem 50 až 60 procent. Suchý vzduch pak vysušuje sliznice, zvyšuje prašnost a podporuje vznik statické elektřiny. Citliví lidé to poznají podle škrábání v krku ráno a podle toho, že se jim hůř spí. Pokud se navíc topí podlahovým vytápěním, je efekt ještě výraznější, protože teplý povrch podlahy ohřívá vzduch přímo u zdroje a ten rychle stoupá vzhůru.

Běžná domácnost potřebuje nárazově vyvětrat třikrát až pětkrát denně. Ráno po probuzení, aby se odstranila vydýchaná vlhkost. Během vaření a po něm, protože páry a pachy se drží v kuchyni. Večer před spaním, kdy potřebujete čerstvý vzduch do ložnice. Pokud někdo v domácnosti sportuje nebo se sprchuje, přidejte další větrání. V místnostech, kde se spí, stačí otevřít okno dokořán na 3 minuty, i když je venku chladno. Větrat je lepší vícekrát krátce než jednou dlouho.

Poslední věc, kterou lidé podceňují, je váha knih. Plná knihovna tlačí na podlahu i na stěnu a postupně se může naklonit do mezery, kterou jste pečlivě vymezili. Kotvení do zdi proto řešte tak, aby drželo pevně, ale nepropojilo knihovnu se stěnou natvrdo přes celou plochu. Mezera musí zůstat průchozí i po zatížení. Kdo tohle dodrží, vyhne se vlhkosti, plísni i zbytečnému vyklízení police za rok.

Dalším krokem je správné topení. Není pravda, že čím více topíte, tím lépe. Příliš vysoká teplota vzduchu snižuje relativní vlhkost, ale zároveň zvyšuje jeho schopnost pohlcovat vlhkost z okolí. Když pak vzduch narazí na studené sklo, vlhkost se vysráží okamžitě. Proto je lepší topit na přiměřenou teplotu, kolem jednadvaceti stupňů, a nepřetápět. Zároveň nezakrývejte radiátory těžkými závěsy ani nábytkem. Teplo se musí dostat ke sklu, aby ho ohřívalo a snižovalo riziko kondenzace. Pokud máte okna s dvojsklem a přesto se rosí, může být problém v těsnění nebo v montáži. V takovém případě zavolejte odborníka, neřešte to sami silikonem.

Potraviny, konzervy a vína jsou další past. Konzervy při vlhkosti rezivějí a obsah se může zkazit, i když je plechovka neotevřená. Vína v chladu a vlhku mohou plesnivět etikety a korek, což chuť nezachrání. Nikdy do sklepa neukládejte léky, kosmetiku ani barvy a ředidla — chemikálie při vlhkosti mění vlastnosti a některé se stávají nebezpečnými. Hořlaviny a tlakové nádoby tam nemají co dělat už kvůli bezpečnosti.

Nejčastější příčinou je běžný provoz domácnosti. Vaření bez pokliček, sušení prádla na radiátorech, koupání s otevřenými dveřmi do chodby, příliš mnoho pokojových rostlin nebo dýchání několika lidí v malé místnosti. Ke všemu se přidává špatné větrání. Mnoho lidí otevře okno jen na mikroventilaci na celý den, což nestačí. Vzduch se vymění jen pomalu a vlhkost zůstává uvnitř. Účinnější je krátké prudké vyvětrání – otevřít okno dokořán na pět až deset minut, ideálně několikrát denně. Během této doby se vzduch vymění, ale stěny a nábytek příliš nevychladnou.

Co s tím dělat prakticky Začněte měřením. Vlhkost vzduchu v místnosti by se měla pohybovat mezi 40 a 60 procenty. Pokud je vyšší, hledejte zdroj. Pořiďte si vlhkoměr, stojí málo a ukáže vám, jestli je problém trvalý, nebo se objevuje jen při určité činnosti. Dále zkontrolujte, zda jsou všechny větrací otvory průchodné. U některých oken jsou štěrbiny v rámu, které se časem ucpou prachem. Vyčistěte je. Pokud máte digestoř v kuchyni, používejte ji vždy při vaření a nechte ji běžet ještě pár minut po vypnutí plotny. V koupelně po sprše zapněte ventilátor nebo otevřete okno, dokud se mlha nerozptýlí. Sušte prádlo venku nebo v sušičce, případně v místnosti s otevřeným oknem a zavřenými dveřmi.

Typická chyba je utírání skel hadrem a následné zavření okna. Tím vlhkost jen rozetřete a necháte ji vsáknout do rámů a zdiva. Časem se objeví plíseň. Další chybou je větrání přes noc. V noci se venku ochladí, vzduch v místnosti se ochladí také a vlhkost zkondenzuje ještě víc. Pokud už se rosení objevuje pravidelně, zkontrolujte, zda někde neuniká voda z okapu nebo zdiva. Někdy stačí utěsnit netěsnosti v obvodovém plášti budovy. A pokud nic nepomáhá, zvažte instalaci rekuperace nebo alespoň pravidelný režim větrání podle denní doby. Rosení oken není ostuda, je to informace. Když jí porozumíte, zbavíte se vlhkosti i plísní.

Rošení skel zevnitř při zavřených oknech není závada okna. Je to signál, že se v místnosti hromadí vodní pára, kterou vzduch už nedokáže pojmout, a tak se sráží na nejchladnějším povrchu v dosahu – na skle. Tento jev se objevuje hlavně na podzim a v zimě, kdy je venku chladno a uvnitř topíme. Čím větší je rozdíl teplot mezi interiérem a exteriérem, tím snadněji vlhkost zkondenzuje. Nejde tedy o to, jak dobře okno těsní, ale o to, kolik vlhkosti se v místnosti vyprodukuje a kam s ní.