Ruční praní a studená vo

Izolace proti chladu a vlhkosti nesmí být přehnaná. Příliš teplá bota v teplejším dni zadrží pot, ten večer zmrzne a noha prochladne. Vrstva, kterou lze vyndat, je výhodnější než pevně všitá izolace. Stejně tak je důležitá vložka — vyjímatelná se dá vyprat a vysušit rychleji než celá bota. Pokud má bota membránu, nesmí být vložka z materiálu, který ji ucpává.

Typická chyba je skladování v plastovém obalu z čistírny. Plast nepropouští vzduch, drží vlhkost a podporuje vznik skvrn a zápachu. Místo toho použijte prodyšný textilní obal, ideálně bavlněný, nebo kabát uložte volně do skříně s dostatkem místa. Mezi jednotlivé kusy nechte mezeru, aby se tkanina nepomačkala a nepřetížila ramena.

České počasí během jednoho dne vystřídá slunce, déšť i mráz. Boty, které zvládnou jen jednu z těchto podmínek, skončí v předsíni vysušené a nepoužitelné. Při výběru se proto neřiďte vzhledem, ale tím, jak často a kde budete chodit. Městská dlažba, mokrá tráva na okraji lesa a posolený chodník mají úplně jiné nároky.

Než začnete cokoli šít, prohlédněte si poškození při dobrém světle a oděv si oblékněte nebo položte na žehlicí prkno. Zjistíte, zda jde o roztržený šev, díru po ostrém předmětu, nebo jen uvolněný lem. Podle toho zvolte postup: roztržený šev stačí sešít strojem po původní linii, díru v ploše látky je lepší zalátat záplatou z rubu. Připravte si jehlu, nit odpovídající barvy a pevnosti, nůžky, špendlíky a případně stroj. Nit vždy navlékněte dvakrát, aby se při šití nepřetrhla.

Velikost zkontrolujte vždy s ponožkami, ve kterých budete chodit. V zimě potřebujete o půl čísla více místa na prsty, jinak je stlačíte a noha prochladne. Zkuste botu nazout odpoledne, kdy noha mírně otéká. Mezi špičkou a koncem boty by měl zůstat prostor na šířku palce. Příliš volná bota ale způsobí puchýře stejně jako těsná.

Začni od ramen. Jakýkoli detail v horní třetině těla – výstřih do V, stojáček, strukturovaná látka, světlá barva, nárameník, výrazný límec – přitáhne pohled vzhůru a vyváží proporce. Naopak tmavá, přiléhavá trička bez rukávů ramena ještě zúží a kontrast zvětší. Tričko s krátkým rukávem, který končí přesně v nejužším místě paže, funguje lépe než rukáv těsně nad loktem. Vrstvení pomáhá: sako nebo kardigan, který končí nad nejužším místem pasu, vytvoří svislou linii a rozšíří horní polovinu.

Základem je svrchní materiál. Celokožená obuv dýchá, ale promočí při delším dešti; membránové vrstvy vodu spolehlivě odrazí, zato se v nich noha více potí, pokud bota nemá kvalitní odvětrání. Ušetříte, když zvolíte kombinaci kůže a textilie v místech, kde se noha nejvíc hýbe. Vyhněte se botám s mnoha švy na nártu — právě tam voda proniká nejdřív.

Boty do kufru patří, ale ne ledajak. Pokud je naházíte na sebe jen tak, oblečení bude špinavé, podrážky poškrábou látku a při přenášení se obsah rozsype. Základem je boty nejdřív vyčistit, zbavit bláta a nechat doschnout. Vlhkost v zavřeném kufru způsobí plíseň i zápach, který se podráží jen těžko. Proto je nutné boty před balením protřít vlhkým hadrem, odstranit kamínky z podrážky a nechat je volně uschnout mimo topení.

Údržba prodlouží životnost víc než cena. Po každém mokrém dni vyjměte vložku, vyčistěte hrubou nečistotu a nechte boty schnout při pokojové teplotě, nikdy na topení. Impregnaci opakujte podle opotřebení, ne podle kalendáře. Když se objeví prasklina v podrážce nebo se odlepí špička, řešte to hned — voda se dostane dovnitř a bota ztratí smysl. Dvě funkční boty pro různé podmínky vydrží déle než jedny univerzální.

Typickou chybou je dávat boty na dno kufru. Tam je tlak největší a při cestě se mohou zdeformovat. Lepší je umístit je po stranách nebo nahoru, kde je prostor volnější. Další častou chybou je balit boty ještě mokré nebo orosené. Voda z podrážky prosákne do oblečení a než dojedete, může vzniknout nepříjemný zápach. Stejně tak nepomůže ani přebalení do igelitové tašky – vlhkost se uzavře a výsledek je stejný.

Podrážka rozhoduje o stabilitě i bezpečí Vzorek podrážky musí mít dostatečnou hloubku a drážky, které se nezaplní blátem. Hladká guma na mokrém listí nebo dlažbě klouže, i když je bota jinak pohodlná. Zkuste podrážku ohne prsty: pokud se láme v půli, nebude se přizpůsobovat terénu. Na zimu hledejte směs, která netvrdne při nízkých teplotách. Tvrdá podrážka na mrazu ztratí přilnavost a snadno ukloužnete.

Po návratu boty z kufru hned vyndejte, vyvětrejte a znovu vyčistěte. Zbytky písku a prachu z cest se usazují v materiálu a časem ho ničí. Pokud jste je balili do sáčku, vyperte ho nebo alespoň vytřete. Ušetříte si tak nejen oblečení, ale i samotné boty, které vám vydrží další cestu.