Zvláštní kapitola jsou čisticí prostředky. Ocet, jedlá soda a kyselina citronová vyřeší většinu domácnosti a dají se koupit do vlastní nádoby nebo v papírovém obalu. Nepleťte si to s výrobky, které mají v názvu „eko” – často jde jen o jiný obal se stejnou chemií. Pokud kupujete koncentrát, ředěte ho přesně podle návodu. Předávkovaný prostředek nefunguje lépe, jen se hůř oplachuje.
U malých koupelen rozhoduje hloubka vaničky. Čím mělčí vanička, tím nižší práh a snazší vstup, ale také menší prostor pro stojící vodu. U starších domů bývá odpad umístěn blízko stěny, což omezuje výběr na vaničky s odtokem u okraje. U novostaveb se častěji setkáte s odtokem uprostřed, kde můžete použít symetrické vaničky. Pokud je odpad mimo střed, hledejte vaničku s posuvným nebo rohovým odtokem. Vyhněte se nákupu vaničky, u které výrobce uvádí jen jeden typ odtoku – často se pak musí dělat nová stoupačka, což znamená bourání dlažby.
Než cokoli koupíte, změřte okno i zeď kolem něj. Záclonu věšejte na tyč, která přesahuje šířku okna o 15 až 20 cm na každé straně, jinak bude po zatažení krájet světlo a vypadat jako provizorium. Závěs potřebuje delší tyč, klidně 30 cm přes okraj, aby šel při zatažení zcela mimo sklo. Výšku tyče umístěte těsně pod strop nebo nad rám okna. Mezi tyčí a parapetem nechte maximálně dva centimetry mezery; větší odstup vytváří dojem, že textilie na okně ani nepatří.
Největší odpad v drogerii není z jídla, ale z tekutých výrobků. Mýdlo na ruce, šampon, sprchový gel, prací prostředek – to vše se dá pořídit v pevné formě nebo v náhradní náplni. Pevné mýdlo a šampon vydrží déle, než se zdá, a nepotřebují plast. U pracích prostředků sledujte dávkování: většina lidí sype dvakrát víc, než je potřeba, a tím se obal i peníze ztrácejí zbytečně. U kosmetiky si hlídejte datum trvanlivosti po otevření. Bezobalový nákup neznamená, že musíte spotřebovat vše do poslední kapky, ale že nebudete kupovat nové, dokud staré skutečně nespotřebujete.
Zachránit přelitou rostlinu je možné, ale rozhoduje čas. Čím dřív zasáhnete, tím větší šanci má rostlina na obnovu. Po přesazení a omezení zálivky počítejte s tím, že první dva až tři týdny se nic viditelného dít nemusí. Nové výhony se objeví až tehdy, když kořeny znovu obrostou. Pokud se do měsíce neukáže žádný přírůstek a stonek u báze měkne, je lepší rostlinu vyhodit, než držet v mokru zdroj plísně pro ostatní květiny v místnosti.
Přelití poznáte dřív na substrátu než na listech. Voda, která po zalití okamžitě proteče miskou, není důkazem správné zálivky – často znamená, že substrát je už tak nasycený a voda jen proteče kanálky kolem zhutnělých kořenů. Ucítíte to i na váze květináče: přelitá nádoba je těžká, těžší než po běžné zálivce, a při poklepu zní tupě. Než sáhnete po dalším opatření, ponořte prst do hloubky dvou až tří centimetrů. Pokud je půda mokrá a studená, další voda rostlině jen uškodí.
První pastí je záměna popraviště s poutním místem. Mnozí položí ruku na dlažební kostky v domnění, že jde o památník, a nechají se vyfotit s úsměvem. Jenže právě tady se podle pověstí soustředí takzvaná tíha místa. Pokud chcete předejít nepříjemnému pocitu, projděte kolem bez zastavení a rozhodně se neopírejte o zeď radnice. Není to pověra, ale prevence: dav vás může strčit do vozovky.
Prvním krokem je zastavit přísun vody a zlepšit odtok. Květináč postavte na rošt nebo na vrstvu kamínků, aby dno nestálo v louži. Pokud má nádoba podmisku, vylijte z ní všechnu vodu, která se v ní drží. U menších rostlin pomůže naklonit květináč a nechat přebytek volně odtéct. Rostlinu nikdy nevystavujte přímému slunci, dokud je substrát mokrý – kombinace přemokření a úpalu poškodí kořeny spolehlivě.
Kdy je nutné přesadit a jak na to Když substrát zapáchá, je slizký nebo se na povrchu tvoří plíseň, přesazení už neodkládejte. Vyjměte rostlinu z květináče, opatrně oklepejte mokrou zeminu a prohlédněte kořeny. Zdravé kořeny jsou světlé a pevné, napadené jsou hnědé, měkké a při tahu se trhají. Tyto poškozené části odstřihněte čistými nůžkami až do zdravého pletiva. Nádobu i nový substrát použijte čisté, ideálně s podílem písku nebo perlitu, aby lépe odváděly vodu. Po přesazení nezalévejte několik dní, jen rostlinu umístěte do stínu a sledujte, zda se nezačnou objevovat nové listy.
Typická chyba je zalévat „na jistotu” každý den malým množstvím. Rostlina tak dostává vodu povrchně, kořeny zůstávají v mokru a horní vrstva zdánlivě vysychá. Zálivku dělejte méně často, ale vydatně, a vždy po kontrole vlhkosti. Další častou chybou je ponechat rostlinu v kryté podmisce nebo v ozdobném obalu, kde voda nemá kudy odtéct. Ani drenážní vrstva na dně sama o sobě nestačí, pokud květináč stojí v nepropustné nádobě.
