Praktický postup je jednoduchý. Ráno vyvětrejte, potom postavte pohlcovač na zvolené místo a nechte ho tam alespoň týden bez přemisťování. Sledujte, kde se na stěnách nebo oknech objevuje kondenzace, a podle toho místo upravte. Vyměňujte náplň včas, ne až když je nádoba úplně plná — přesycený pohlcovač už nic nevstřebává a jen zabírá místo. Pokud se vlhkost vrací i po těchto krocích, hledejte příčinu ve stavební izolaci nebo v odtahu koupelny, ne v umístění pohlcovače.

Odstup nábytku od stěny zvětšete alespoň na pět centimetrů. Vzduch musí mít kudy proudit. Pokud to dispozice dovolí, nábytek přesuňte jinam nebo zvolte nižší kus, který neblokuje celou plochu. U novějších staveb pomůže i to, když za nábytek umístíte tenkou desku z materiálu s nízkou tepelnou vodivostí, například z měkkého dřeva nebo izolační podložky. Nikdy ale nepřelepujte zeď fólií zevnitř, tím vlhkost uzavřete do konstrukce.

Kuchyň a koupelna jsou pro měření vlhkosti nejhorší místa. Během vaření nebo sprchování vlhkost krátkodobě vyletí nahoru a přístroj ukáže nesmysl. Stejně tak kotelna, sušička prádla nebo prostor u akvária. Pokud chcete měřit celkovou vlhkost v bytě, hledejte neutrální místo v obývacím pokoji nebo na chodbě, kde se zdržujete nejvíce. Vyhněte se také místům za nábytkem a v rozích, kde vzduch stagnuje a vlhkost se drží.

Než začnete cokoli rozebírat, udělejte jednoduchý test. Nalijte malé množství vody do spodní části rámu a sledujte, kudy odtéká. Pokud voda zůstane stát nebo se objeví na vnitřním skle, je zablokovaný průchod. Zkontrolujte všechny odtokové otvory – bývají tři: dva ve vnějším rámu a jeden v komoře. Prohrábněte je tenkým drátem nebo vatovou tyčinkou. Nikdy nepoužívejte ostré předměty, kterými byste poškrábali těsnění.

Pokud vlhkoměr nemáte, použijte fyzikální jevy, které se projeví samy. Sledujte, kde se jako první sráží voda na okně. Kde se na zdi objevují tmavé mapy, které po utření mizí a za pár dní se vrátí. Kde se odlupuje tapeta nebo kde barva na zdi mění odstín. Kde dřevěný nábytek vrže a kde se na kožených věcech tvoří bílý povlak. To všechno jsou indikátory, že v daném místě je vlhkost dlouhodobě vyšší než jinde. Zapište si, které místo v bytě se ozve jako první.

Při výměně rámečku dodržte stejnou tloušťku a stejný tvar jako originál. Rámeček musí být v rovině a nesmí se dotýkat skla v místě, kde má zůstat volný prostor pro vodu. Po osazení zkontrolujte průchodnost všech otvorů a teprve potom uzavřete rám. Pokud si nejste jistí, přenechte výměnu odborníkovi – špatně nasazený rámeček se projeví až po dalším dešti.

Mokrý spodní okraj skla po dešti nebo po umytí okna většinou neznamená, že je vadné těsnění. Voda se drží na vnitřní straně rámu proto, že se přes distanční rámeček nedostane do drenážních otvorů. Rámeček drží skla v přesné vzdálenosti a zároveň vymezuje komoru, kterou má voda odtékat. Když se tato komora ucpe nebo se rámeček posune, voda zůstane stát na nejnižším místě a přeteče přes vnitřní hranu na sklo.

Distanční rámeček je ten tenký hliníkový nebo plastový profil vsazený mezi dvě tabulky skla v izolačním dvojskle. Drží obě skla v přesné vzdálenosti, uzavírá prostor s plynem nebo vzduchem a často v sobě ukrývá vysoušedlo, které pohlcuje vlhkost. Když u některých oken chybí úplně, neznamená to, že by ho výrobce zapomněl namontovat. Ve většině případů jde o jinou konstrukci zasklení, u které rámeček nahradila jiná technologie.

Nejčastější příčinou mokrého spodního okraje tedy není vada skla, ale ucpaný nebo posunutý distanční rámeček. Pravidelná kontrola odtokových otvorů a správné usazení rámečku zabrání tomu, aby voda zůstávala uvnitř. Pokud se voda objevuje i po vyčištění, je lepší rámeček vyměnit než donekonečna utěsňovat spáru, která má zůstat průchozí.

Praktický postup při podezření na chybějící rámeček je jednoduchý. Nejprve se podívejte na okraj skla proti světlu. Pokud vidíte souvislý pruh bez kovového profilu, jde o lepené zasklení a je to v pořádku. Potom zkontrolujte, zda se sklo rosí pouze z vnitřní strany místnosti. Rosa na vnitřním skle je běžná při vysoké vlhkosti v místnosti a řeší se větráním. Rosa mezi skly je vždy vada izolační jednotky. Dále si prohlédněte obvod skla, zda není popraskaný tmel nebo uvolněný pásek. Prasklina v těsnění je častá příčina pronikání vlhkosti.

Proč se voda vrací na sklo Distanční rámeček má dva úkoly: držet skla a vytvořit kanálek. Kanálek ústí do odtokových otvorů vnějšího rámu. Pokud jsou otvory z výroby ucpané nebo je při montáži přelepíte, voda nemá kudy odtéct. Stejný problém vznikne, když je rámeček zdeformovaný nebo když mezi ním a sklem zůstane mezera, kterou voda proteče zpět dovnitř. Typická chyba je také příliš silná vrstva těsnicího tmelu, který kanálek zalije.