Nejprve zkontrolujte, zda výfuk nechrastí nebo neklepe. Lehký poklep rukou v rukavici (pozor na horké části) odhalí uvolněné přepážky v tlumiči nebo uvolněný tepelný štít. Ten bývá zdrojem drnčení, které mnozí mylně přisuzují motoru. Pokud štít drží jen na jednom šroubu, bývá to příčina vibrací, jež postupně ničí i okolní uchycení. Zkontrolujte také závěsy – pryžové silentbloky tvrdnou a praskají, což vede k nadměrnému pohybu celého potrubí.
Co kontrolor vidí jako první Podvozek a úniky provozních kapalin patří mezi nejdražší překvapení. Před prohlídkou umyjte motorový prostor a podívejte se pod auto. Čerstvá mastná skvrna na parkovacím místě znamená, že něco teče. Netěsnost chladiče, olejové vany nebo brzdových trubek se řeší okamžitě, ne až na STK. Zkontrolujte také stav výfuku – děravý nebo nadměrně hlučný výfuk je častá závada.
Typická chyba je, že lidé ošetří jen viditelné prahy a zapomenou na vnitřní strany nosníků, dutiny a uchycení tlumičů. Právě tam koroze začíná. Další chybou je aplikace na rez, která se neošetřila – rez se pod nátěrem rozšíří a za rok je vše pryč. Někteří také používají příliš silnou vrstvu, která popraská. Raději dvě tenké vrstvy než jedna tlustá.
Nejčastější chybou je chytat novou halogenovou žárovku za skleněnou baňku. Otisky prstů se vypálí do skla, žárovka se přehřívá a často praskne během několika týdnů. Vždy ji držte přes čistý hadr nebo papírový ubrousek a pokud už se jí dotknete, otřete ji lihem. U některých vozů je potřeba nejdřív odpojit konektor a sundat gumovou krytku, teprve pak uvolnit drátěnou sponu, která žárovku drží. Sponu nikdy neodklápějte silou, má přesný tvar a ohne se. Novou žárovku zasuňte stejným způsobem, jak byla usazená ta stará, a zkontrolujte, že sedí v drážce. Špatně usazená žárovka svítí do strany a oslňuje ostatní.
Ochranu opakuj minimálně jednou ročně, nejlépe před zimou. Po zimě podvozek opláchni a zkontroluj, zda někde neodpadla ochrana. Pokud jezdíš po nezpevněných cestách nebo v horských oblastech, kontroluj častěji. Investice do kvalitních prostředků a trochy času ti ušetří desetitisíce za opravy. Auto s zdravým podvozkem má delší životnost a vyšší cenu při prodeji.
Při dolévání nechte motor vychladnout a nádobku otevřete pomalu, přes hadr. Dolijte po rysku MAX, ne výš – přebytek si systém při ohřátí vystlačí ven a může poškodit těsnění. Po dolití víčko pevně uzavřete a projeďte se, aby se kapalina promíchala a termostat otevřel velký okruh. Po vychladnutí hladinu zkontrolujte znovu a případně dolijte. Pokud jste dolili jen vodu, nechte přes zimu zkontrolovat nemrznoucí směs hustoměrem; slabá koncentrace může v mrazu roztrhnout blok motoru.
Vyměnit žárovku trvá obvykle deset až třicet minut podle přístupu. Nejvíc času zabere sundání plastů a následné složení, ne samotná výměna. Práce ve studené garáži nebo za šera je zbytečně riskantní, protože malé spony a konektory snadno zapadnou. Doporučuji dělat ji za denního světla a s baterkou v ruce. Starou žárovku nevyhazujte do směsného odpadu, obsahuje kov a sklo, které patří do sběrného místa. A pokud se do toho nechcete pouštět, není to ostuda. Někdy je levnější a bezpečnější zaplatit za práci, než zničit plastový kryt nebo objednávat nový světlomet.
Pneumatiky a brzdy rozhodují o výsledku. Hloubka dezénu musí odpovídat předpisům, pneumatiky musejí být stejné značky a typu na nápravě a nesmějí mít viditelné poškození. U brzd si všímejte nejen účinnosti, ale i rovnoměrnosti. Ruční brzda musí držet na několik zubů. Pokud pedál brzdy klesá až k podlaze, je problém v hydraulice nebo vzduchu v systému.
Prasklá žárovka v předním světlometu je jedna z mála oprav, které zvládne skutečně každý. Nepotřebujete dílnu ani zvedák, stačí hodina času, správná náhradní žárovka a trocha trpělivosti. Většina moderních aut má přístup k žárovkám buď z motorového prostoru, nebo po odklopení plastového krytu v podběhu kola. Než začnete cokoli rozebírat, auto vypněte, vytáhněte klíček a nechte světlomet vychladnout. Sklo halogenové žárovky je horké a při dotyku se snadno spálíte. Zároveň si předem zjistěte přesný typ žárovky podle označení ve starém dílu nebo v manuálu vozidla. Záměna typu znamená buď jinou patici, nebo špatné světlo.
Výfukový systém není jen trubka, která odvádí spaliny od motoru. Jeho součástí je katalyzátor, lambda sonda, tlumiče, vlnovec a řada spojů a těsnění. Když některá z těchto částí přestane plnit svou funkci, poznáte to nejen na hluku, ale i na spotřebě paliva, výkonu motoru a v neposlední řadě na výsledku emisní kontroly. Pravidelná kontrola proto není zbytečná byrokracie, ale způsob, jak předejít dražším opravám a problémům na STK.
