Zvažte také jídelní soupravu jako celek. Mělké talíře a úzké sklenice uvolní místo lépe než hluboké mísy a široké sklenice. Pokud podáváte jídlo na společné míse, potřebujete uprostřed desky dalších 20 až 30 cm, které se do počtu míst nepočítají. Menší stůl tak často uživí více lidí, když servírujete na talíře předem. Naopak rodinné sdílení z jednoho pekáče srazí kapacitu klidně o dvě osoby.
Prvním rozhodnutím je poměr stran. Ovál, který je jen mírně protažený, se chová téměř jako kruh a hodí se do čtvercových jídelen. Naopak výrazně protažený ovál potřebuje delší místnost. Pokud je deska příliš úzká, vzniká efekt „lodičky”: uprostřed je dost místa, ale u špiček se nedá jíst ani odkládat talíř. Praktické minimum je šířka kolem 90 cm, u delších stolů raději 100 cm a více.
Nejprve zjistěte, na kterou stranu se dveře otevírají a jaký oblouk při tom opisují. Stoupněte si ke stolu a nechte někoho jiného dveře otevřít a zavřít. Sledujte, kde se křídlo zastaví a co při tom ohrozí. Teprve potom přesuňte předměty, které do dráhy zasahují: sklenice, lampičku, telefon, stojan na tužky. Všechno, co stojí v prvních dvaceti centimetrech od hrany stolu, patří dál. Právě tady vzniká většina rozlitých nápojů a prasklých displejů.
Malý stůl nemusí znamenat, že si posezení užijete jen ve dvou. Rozhoduje tvar desky, uspořádání židlí a to, jaký styl stolování zvolíte. Než začnete skládat jídelní soupravu, změřte si prostor a promyslete, kolik lidí má u stolu skutečně sedět. Právě tvar desky určuje, kolik míst je použitelných, protože u obdélníku se lépe využijí delší strany, zatímco u čtverce nebo kruhu se místa ztrácejí v rozích.
Nejčastější chyba je kupovat příliš mnoho židlí kvůli výjimečným návštěvám. Pokud se sejde více lidí, je lepší přidat skládací židli na konec stolu nebo použít lavici, která se vejde pod desku. Lavice šetří místo i proto, že se pod stolem neplete tolik nohou. Další chybou je podsouvat židle příliš blízko sebe, takže si lidé nemohou sednout ani vstát. Mezi opěradly nechte alespoň 40 cm průchod, jinak se stůl stane pastí.
Hlavní pravidlo je nechat každému strávníkovi alespoň 60 cm šířky desky. U jídel s příbory a sklenicemi se tento prostor rychle zaplní, takže pod 55 cm na osobu vzniká tlačenice, do které se nevejdou lokty ani talíře. U kruhových stolů počítejte obvod desky a vydělte ho šedesáti; u obdélníkových sečtěte použitelné strany a teprve pak dělejte stejný výpočet. Nezapomeňte, že rohy a nohy ubírají místo, které na první pohled vypadá volné.
Poslední věc, kterou lidé podceňují, je údržba. Svítidla v chodbě se špatně čistí, pokud jsou vysoko nebo v rohu. Proto volte taková, u kterých se kryt dá sundat bez nářadí. A pokud instalujete do zasklené chodby, pamatujte na tepelnou roztažnost: kovová lišta na přímém slunci může povolit, pokud není upevněná s rezervou. Montáž dělejte ve dvou lidech, ať už jde o lištu, nebo o kabel mezi svorkami.
Typickou chybou je snažit se chladný dojem vyřešit silným teplým osvětlením. Bodová světla s teplým odstínem sice místnost zabarví do oranžova, ale na tmavé desce vytvoří jen ostré odlesky, které ruší při jídle. Lepší je kombinace dvou až tří slabších zdrojů světla rozmístěných po obvodu stolu, ideálně s možností stmívání. Světlo by mělo dopadat na stěny a podlahu, ne přímo na desku. Tím se kout prohřeje opticky, aniž by vznikal pocit přeplácaného prostoru.
Před koupí si udělejte zkoušku: položte na stůl talíře, sklenice a příbory přesně tak, jak by stály při obědě, a posaďte se na všechny strany. Teprve pak zjistíte, kolik míst skutečně využijete. Malý stůl nemusí být omezení, pokud respektujete jeho rozměry a nesnažíte se na něm hostit víc lidí, než dovolí prostor na lokty a nohy.
Většina lidí řeší, jaký obraz na zeď pověsit, ale málokdo řeší, kam přesně a jak velký. Přitom právě výška a velikost rozhodují o tom, zda bude jídelna působit vyváženě, nebo stísněně. Obraz nad jídelním stolem není dekorace, která se někam „nějak” vejde. Je to prvek, který drží celý prostor pohromadě – nebo ho rozbije.
Změřte si prostor, ne jen desku U obdélníkového stolu o šířce kolem 80 cm se pohodlně vejdou dvě židle na každou dlouhou stranu a po jedné na kratší konce, pokud jsou nohy umístěné v rozích. U úzkého stolu do 70 cm je lepší sázet na dvě židle proti sobě a konce nechat volné. Kulatý stůl o průměru 100 cm usadí čtyři lidi bez tlačenice, ale při průměru 120 cm už se pohodlně vejde pět až šest osob. Čtvercový stůl 90 × 90 cm zvládne čtyři, ale jen když jsou židle bez širokých područek.
