Začněte tím, že zjistíte, co je pod terasou. Dlažba na písku, betonová deska, terasová prkna na rektifikačních podložkách nebo izolace na střeše garáže vyžadují každý jiný přístup. U dlažby na písku kotva nedrží, protože se vymílá podloží. U pochozí izolace nesmíte propíchnout hydroizolaci. Řešením bývá ocelová patka přišroubovaná do nosné konstrukce nebo samostatný základový blok, do kterého patku ukotvíte.

Kabel, který není vidět, se musí naplánovat dřív než trá

Kdy písek nahradit štěrkem nebo spárovací hmotou U větších spár (nad 8 mm) a u teras, kde prší na jednu stranu, je lepší drcený štěrk frakce 2/5 mm. Nezpevňuje sice tak pevně, ale voda jím proteče a plevel se v něm drží méně než v jemném písku. Štěrk nikdy nenasypávejte do spáry, která je mokrá — zrna se slepí a vznikne nepropustná vrstva.

Ještě než udeří mrazy, projděte povrch a najděte místa, kde se drží voda. Stačí i malá prohlubeň u okapu, kde po dešti zůstane louže. Ta po zamrznutí zvětší objem a roztrhne materiál. Vyspravte spáry, dosušte vydrolená místa a zkontrolujte odtok vody směrem od domu. Dřevěnou palubu nejdřív očistěte, nechte proschnout a teprve pak ji ošetřete olejem nebo lazurou. Pokud natíráte vlhké dřevo, nátěr se odloupne během první zimy.

Nejčastější chyba je dosypávání písku „na doraz”. Písek je dobrý jen tam, kde je podklad pevný, spád alespoň 2 % a desky se nehýbou. Postup je jednoduchý: spáry vyškrábejte do hloubky asi dvou třetin výšky desky, vyfoukejte prach a nasypte suchý hrubozrnný písek. Zatřete ho zametacím kartáčem, pak spáry prolijte vodou, aby se písek usadil, a po vsáknutí dosypte. Opakujte dvakrát až třikrát. Pokud se písek po měsíci opět vyplavuje, problém není v písku, ale ve vodě, která nemá kam odtéct.

U pochozích teras, kde chcete spáru uzavřít úplně, použijte spárovací hmotu určenou pro venkovní dlažbu. Důležité je dodržet šířku spáry podle údaje výrobce, jinak hmota popraská. Před spárováním musí být dlažba suchá a spára zbavená prachu. Hmotu vtlačujte gumovou stěrkou do spáry, ne přes povrch desky — zbytek setřete ještě vlhký, jinak zůstane na dlažbě film.

Pergola stojí na zahradě celý rok a její největší nepřítel není déšť, ale vítr. Ten působí na konstrukci jako páka: čím větší plocha střechy, tím větší síla se přenáší do patky. Rozhodující je proto ne to, jak pevně vypadá spoj nahoře, ale jak je sloup ukotvený dole. Pokud se pergola při prvním silnějším nárazu větru jen rozhoupala, máte ještě čas to řešit. Jakmile se ohne nebo vytrhne, už jde o škodu na konstrukci i na terase.

Spáry v dlažbě terasy plní dvě funkce: odvádějí vodu a kompenzují pohyb desek. Jakmile je vyplníte špatným materiálem, voda zůstává v konstrukci, desky se rozkývají a mezi nimi začne růst plevel. Rozhodnutí, čím spáry vyplnit, ovlivní vzhled i životnost celé terasy víc než samotný formát dlažby.

Základní pravidlo zní: čím blíž je pergola k oknům a čím níž je její střecha, tím víc světla ukrojí. Střecha ve výšce okolo 2,2 metru na okapové hraně je pro pohodlný průchod dostačující, ale pokud stojí těsně u fasády, začne stínit i oknům v prvním patře. U delší pergoly se vyplatí mírný spád od domu, aby voda odtékala a zároveň se horní hrana zvedla nad úroveň okenního nadpraží.

Plevel v pískových spárách se nejlépe řeší mechanicky: vypáčením kořínků nožem nebo škrabkou. Chemické postřiky na bázi kyselin poškozují pískovec i beton a při dešti se splavují do okolí. Pokud chcete spáru udržet bez plevele, pomůže jen pravidelná údržba — dvakrát ročně spáry prohrábnout a dosypat. Zámková dlažba s pískem vždycky trochu „pracuje” a pár plevelů se objeví vždy.

Poslední věc, na kterou se zapomíná: nikdy nespárujte za mrazu. Voda v písku zmrzne, rozpíná se a desky nadzvedne. Stejně tak nepoužívejte písek z pytle, který byl mokrý — obsahuje jíl a spára se ucpe. Pro běžnou terasu do 20 m² stačí suchý hrubozrnný písek, pro vlhká místa a velké spáry drcený štěrk a pro reprezentativní pochozí plochu spárovací hmota. Vždy ale platí, že spára má odvádět vodu, ne ji držet.