Levandule je nejuniverzálnější volba. Uvolňuje, pomáhá usnout a zvládá i napětí. Do lampy patří večer, 3 kapky do teplé vody. Pozor na předávkování – příliš mnoho levandule působí opačně a může budit. Máta peprná je naopak povzbuzující. Hodí se k práci, když potřebujete čistou hlavu, ale ne k večeru, jinak se budete převalovat. Rozmarýn podporuje soustředění a je vhodný do místnosti, kde se studuje nebo píše. Eukalyptus uvolní dýchání,proto se hodí při rýmě a v zimě, ale u malých dětí a citlivých dýchacích cest ho používejte opatrně. Citronová tráva osvěží vzduch a odpuzuje hmyz, jen se rychleji vypaří, takže ji doplňujte.

Nejčastější chyby: příliš mnoho rostliny v jedné dávce, což vede k plísni nebo připálení. Dále použití vlhké byliny, která zředí výsledek vodou. U destilace lidé zapomínají na led a pára uniká, takže výtěžek je minimální. Také se vyhněte kovovým nádobám, které reagují s kyselinami v rostlině. Výsledný olej nikdy neuchovávejte v plastu, silice ho rozpouštějí.

Na co si dát pozor předem i během masá

Kolik opakování a jak intenzivně kvůli sval

Kam s nálevem, aby to neškodilo kamn

Progresivní svalová relaxace vychází z jednoduchého principu: sval, který vědomě zatnete a poté uvolníte, se uvolní víc než sval, který se jen snažíte přestat napínat. Tělo se totiž lépe učí rozdíl mezi napětím a klidem, když obojí zažije bezprostředně po sobě. Cvičení zabere deset až dvacet minut a nepotřebujete k němu nic než místo, kde můžete chvíli ležet nebo pohodlně sedět.

Procvičujte jednou denně, ideálně ve stejnou dobu, klidně před spaním. Pomáhá to usnout, protože tělo dostane jasný signál, že napětí už není potřeba. Kdo má potíže s páteří, vysoký krevní tlak nebo akutní zánět svalu, ať se nejdřív poradí s lékařem nebo fyzioterapeutem — některé skupiny se v takovém případě vynechávají nebo se napínají jen minimálně. Po dvou až třech týdnech pravidelného cvičení většina lidí zvládne vyvolat uvolnění i bez předchozího napínání, pouhým vědomým povolením.

Účinek se nedostaví tím, že cvičení znáte, ale tím, že ho děláte pomalu a pozorně. Pokud vydržíte tři týdny, tělo si vytvoří návyk a stačí mu k uvolnění výrazně kratší doba než na začátku.

Postupujte po skupinách, ne po celém těle naráz Po rukou následují předloktí, paže, čelo, oči, čelist, šíje, ramena, hrudník, břicho, záda, hýždě, stehna, lýtka a nakonec chodidla. Každou skupinu napněte na pět až sedm sekund a uvolněte na patnáct až třicet sekund. Delší pauza není ztracený čas, právě v ní se tělo přeučuje. Pokud některou část nedokážete izolovat, zapojte i sousední svaly, ale snažte se je pak uvolnit jako první.

Nejčastější chybou je zatajený dech během napětí. Dýchání musí plynout dál, i když je sval v tahu. Druhou chybou je příliš silný stisk, po kterém přijde křeč nebo bolest — to uvolnění spíš zablokuje. Třetí chybou je spěch: lidé často přeskakují pauzy, protože chtějí mít cvičení rychle za sebou, a pak se diví, že nic necítí. Počítejte s tím, že první pokusy mohou být slabé a rozdíl mezi napětím a klidem nejasný. To je normální a s opakováním se prohloubí.

Začněte vsedě nebo vleže na zádech, ruce volně podél těla, dlaně otočené vzhůru. Několikrát pomalu nadechněte do břicha a vydechněte ústy. Pak vezměte levou ruku: na pět sekund ji zatněte v pěst a současně napněte předloktí, jako byste chtěli něco pevně stisknout. Napětí držte, ale nedotahujte do bolesti. Poté prudce povolte a nechte ruku ležet bez snahy o cokoli. Všímejte si rozdílu mezi oběma stavy, dokud není zřetelný. Teprve pak přejděte na pravou ruku.