Barvu nepoznáte, dokud ji neuvidíte ve dvou typech svět
Základ je jednoduchý. Denní světlo v poledne má teplotu kolem 5500 K a je neutrální. Světlo v místnosti s obyčejnou žárovkou padá k 2700 K a je výrazně oranžové. Zatažená obloha nebo stín naopak tlačí barvu k 7000 K a víc, tedy do modra. Pokud svítíte žárovkou a foťák má nastaveno denní světlo, pleť zežloutne. Pokud svítíte oknem a foťák má nastaveno na žárovku, pleť zmodrá. Chyba není v kameře, ale v tom, že bílé vyvážení neodpovídá zdroji světla.
Zásadní je větrat už během sprchování a těsně po něm. Pokud máte okno, otevřete ho dokořán ještě předtím, než pustíte vodu, a nechte ho otevřené minimálně deset až patnáct minut po skončení. Krátké prudké vyvětrání je účinnější než celodenní mikroskvíra, protože vymění celý objem vzduchu. Mnohem častější je ale situace, kdy koupelna okno nemá. Pak rozhoduje ventilátor — a tady vzniká nejvíc chyb.
U telefonů je ruční vyvážení bílé schované v profesionálním nebo manuálním režimu. Když ho nemáte, držte se jednoduchého pravidla: foťte v místě, kde je světlo ze stejného směru jako na obličej, a vyhněte se mixu žárovky a okna. Míchání dvou různých teplot je nejčastější důvod, proč má jeden člověk na fotce oranžovou půlku tváře a modrou druhou. Buď jednu barvu vypněte, nebo obě sjednoťte stejnými žárovkami.
Poslední věc: teplota světla se v průběhu dne mění sama. Ráno je světlo studenější, večer teplejší. Textil, který vypadá skvěle odpoledne, může být večer unavený. Proto zkoušejte barvy ve dvou časech – jednou za denního světla a jednou po setmění se zapnutými lampami. Když látka obstojí v obou, máte vyhráno.
Barevná teplota se promítá i do vzhledu samotného člověka. Teplé světlo zvýrazní červené tóny v pleti, takže akné, žilky a zarudnutí vystoupí víc, než jsou ve skutečnosti. Studené světlo naopak potlačí červenou a přidá bledost, což může vypadat unaveně a nezdravě. Proto se make-up a oblečení ladí podle světla, ve kterém se bude fotit. Ke studenému světlu patří chladnější odstíny podkladu, k teplému zase teplejší. Kdo to podcení, vypadá na snímku jinak než v zrcadle.
Barva a intenzita světla se řeší až po umístění. Teplé bílé světlo kolem 3000 K je pro čtení příjemné a neunavuje oči tolik jako studené bílé. Důležité je, aby lampa nesvítila do místnosti plošně, ale soustředila se na stránku. Když je světla příliš mnoho a odráží se od lesklého papíru, stačí ztlumit nebo posunout stínidlo níž. Oslňující zdroj v zorném poli je horší než slabší, ale správně nasměrované světlo.
Jak nastavit vyvážení bílé, aby pleť nelhala Nejspolehlivější postup je přestat spoléhat na automatiku a nastavit bílé vyvážení ručně. Vezměte bílý papír nebo šedou kartu, položte ji do místa, kde bude stát člověk, a nasměrujte na ni světlo, které na něj dopadá. V menu foťáku nebo telefonu zvolte ruční vyvážení bílé a nechte přístroj změřit tuto plochu. Tím se všechny barvy srovnají. Pokud fotografujete víc scén s různým světlem, měřte pro každou zvlášť. U videa platí totéž, jen měření provedete před spuštěním záznamu a během natáčení už teplotu neměňte.
Vlhkost a prach působí pomalu, ale jistě. V koupelnách a venkovních prostorách proniká do svítidla kondenzovaná voda, která způsobí korozi kontaktů. Prach zase ucpává chladicí žebra a zhoršuje odvod tepla. Svítidla v takových podmínkách pravidelně čistěte suchým hadrem a u venkovních zkontrolujte těsnění. Zdroje s nižším krytím tam nevydrží dlouho, i když mají na obalu vysoké číslo hodin.
Teplota světla není jen otázka nálady nebo stylu. Rozhoduje o tom, jak bude vypadat pleť, oči a vlasy na fotografii i na videu. Dvě stejné scény nasvícené jinou teplotou vypadají jako dva různé lidi. Teplá barva přidává oranžový nádech, studená modrý. Kůže je přitom nejcitlivější plocha, kterou kamera snímá, protože lidské oko na odstín pleti reaguje okamžitě.
Kam s lampou, když je čtecí místo v rohu V rohu obýváku je nejlepší řešení stojací lampa postavená šikmo za křeslo, nikoli vedle něj. Tělo lampy tak zůstane mimo dosah a světelný kužel míří na klín, kde leží kniha. Pokud je roh stísněný a stojan překáží, použijte nástěnnou lampu s ramenem upevněnou na boční stěnu ve výšce ramen. Vede světlo stejně dobře a podlaha zůstane volná.
Většina lidí řeší barvu textilu jen při nákupu. Vloží do košíku polštář, hodí ho na gauč a diví se, proč doma vypadá jinak než v prodejně. Rozdíl často není v látce, ale ve světle, které na ni dopadá. Teplota světla se udává v kelvinech a určuje, jestli bílé světlo tíhne k žluté, nebo k modré. A právě tento posun mění i to, jak vnímáte barvu potahu, závěsů nebo koberce.