Pečivo patří do polévky těsně před podáváním. Opečené kostičky chleba nasáknou vývar a rozpadnou se, pokud je dáte příliš brzy. Na suché pánvi je opečte dozlatova, případně potřete česnekem. Do polévky se také přidává majoránka, ale opatrně. Příliš mnoho majoránky přebije česnek a vznikne mdlá chuť. Stačí špetka, rozemnutá mezi prsty. Pepř a sůl přidávejte až nakonec, protože vývar se vařením zkoncentruje.

Křen je v české kuchyni zásadní surovina. Používá se k vařenému hovězímu masu, k uzenému, do kysaného zelí, do nakládané zeleniny nebo do studených omáček. Jenže právě u křene se nejčastěji opakuje jedna konkrétní chyba: lidé ho nastrouhají příliš brzy a nechají stát na vzduchu. Ředkev pak ztratí ostrost, zhořkne a celé jídlo dostane nepříjemnou pachuť, kterou už ničím nespravíte. Pokud se tomu chcete vyhnout, stačí držet pár pravidel a křen bude fungovat přesně tak, jak má.

Uchovávání je další slabé místo. Křen nikdy nenechávejte v lednici volně na talíři. Nastrouhaný ho uložte do uzavíratelné sklenice, zalijte trochou octa nebo citronové šťávy a přiklopte. Vydrží tak několik dní, ale čím dřív ho spotřebujete, tím lepší. Celý kořen zabalte do vlhké utěrky a dejte do chladničky, kde vydrží i několik týdnů. Nikdy ho nenechávejte v mrazničce – po rozmrazení ztratí strukturu i chuť.

Křen patří do české kuchyně hlavně k vařenému hovězímu masu, k uzenému masu, do kysaného zelí a do nakládaných okurek. V zimě se přidává do polévek a do bramborových pokrmů. Když budete dodržovat zásadu: nastrouhat čerstvě, přidat kyselinu, nesolit příliš a spotřebovat rychle, vyhnete se hořkosti i zklamání. Právě načasování a čerstvost rozhodují o tom, jestli křen v jídle vynikne, nebo ho zničí.

Základem je uvařené brambory, které musí být důkladně vychladlé a zbavené přebytečné vody. Používají se brambory moučné, tedy starší, ne mladé. Vaří se ve slupce, poté se oloupou a nechají přes noc v chladu nebo alespoň několik hodin. Horké brambory by těsto zbytečně zvlhčily. Kdo přidá horké brambory, dostane mazlavou hmotu, která se nedá tvarovat.

Pečení je poslední past. Příliš vysoká teplota tuk rozpustí dřív, než se vytvoří struktura, a sušenky se roztečou do tenké vrstvy. Příliš nízká teplota zase nechá tuk vsáknout do mouky a výsledek je mastný a vláčný. Ideální je 170 až 180 stupňů, horkovzdušná trouba o deset stupňů méně. Pečte na střední mřížce a plech vždy vystelte papírem. Nikdy neotvírejte troubu v první polovině pečení – studený vzduch srazí těsto a sušenky ztratí tvar.

Základem je správná ředkev. Kořen musí být pevný, těžký a bez měkkých skvrn. Když ho zmáčknete, nesmí se pod prsty prohýbat. Starý, vyschlý nebo naklíčený křen se v kuchyni nevyplatí – je dřevitý, špatně se strouhá a jeho chuť je prázdná. Před zpracováním ho omyjte, ale nechte slupku dolů. Oloupejte ho až těsně před strouháním, protože odkrytý povrch rychle oxiduje. Právě oxidace je zdrojem hořkosti, na kterou si lidé stěžují.

Další častou chybou je přílišné množství. Křen je silný a v omáčkách nebo v nádivce stačí malá lžička. Když ho dáte víc, přebije ostatní suroviny a jídlo bude jen pálit. U studené křenové omáčky k vařenému masu platí, že se má připravovat bezprostředně před podáváním. Nastrouhaný křen smíchejte s nastrouhaným jablkem, trochou cukru, soli a smetany nebo jogurtu. Jablko chuť zjemní a křen zůstane ostrý, ale ne agresivní.

Jak křen nastrouhat, aby zůstal ostrý a nehořkl Křen strouhejte najemno, ideálně na jemném struhadle nebo v elektrickém mlýnku. Při strouhání přidávejte trochu kyseliny – ocet, citronovou šťávu nebo trochu kysaného zelí. Kyselina zpomalí enzymatické reakce a udrží ostrou chuť místo hořkosti. Pokud křen používáte do teplého jídla, přidejte ho až na konci vaření, těsně před podáváním. Dlouhým vařením ztratí šmrnc a zůstane jen ostrá štiplavost bez vůně.

Tekutina je největší nepřítel. Každá lžíce mléka nebo vody navíc spustí tvorbu lepku a výsledek bude tuhý. Pokud těsto potřebuje zvlhčit, použijte smetanu nebo zakysanou smetanu – obsahují tuk, který mouku obalí. Nikdy nelijte vodu přímo do mouky. Stejně tak pozor na med a sirupy: vážou vodu a po upečení způsobí, že sušenky změknou a ztratí křehkost.

Sušenky, které se drolí na prach a lepí se na patro, mají jednu společnou příčinu: příliš málo tuku nebo příliš mnoho mouky. Tuk obaluje částečky mouky a brání jim v tvorbě dlouhých lepkových vláken. Když ho uberete, těsto se sice hezky vyválí, ale po upečení se rozpadne. Poměr je přitom jednoduchý – na každých sto gramů mouky počítejte minimálně padesát gramů tuku. Máslo, sádlo i rostlinný tuk fungují stejně dobře, jen máslo dodá lepší chuť a sádlo zase křehčí strukturu.