Důležité je měřit ve výšce, kde skutečně žijete – tedy kolem 1 až 1,5 metru nad podlahou, ne u stropu ani přímo u podlahy. Vlhkost u podlahy bývá vyšší a u stropu nižší, takže špatné umístění přístroje vás může zmást. Stejně tak neměřte hned po větrání nebo po sprchování, ale s odstupem alespoň půl hodiny.
Čtvrtý důsledek je horší kvalita vzduchu. Když vzduch proudí dovnitř, může táhnout i spaliny nebo pachy ze společných prostor, pokud je narušené odvětrání. V paneláku se to projeví zápachem v kuchyni nebo na chodbě. Zkontrolujte, zda fungují větrací mřížky, zda nejsou ucpané a zda v koupelně není zpětný tah. Někdy stačí vyčistit mřížku a nastavit korektní větrání, jindy je potřeba odborník na vzduchotechniku.
Co se děje s teplem a peněženkou Druhý následek je únik tepla. Průvan dovnitř znamená, že teplý vzduch musí někudy odcházet. V paneláku to bývá netěsnostmi v šachtách, u stoupaček nebo nekvalitními okny na druhé straně bytu. Vytápíte tedy ulici. Mnozí lidé začnou topit více, což situaci zhorší, protože větší rozdíl teplot zvýší tah komínovým efektem. Řešením není přidat radiátor, ale utěsnit cestu, kudy vzduch uniká.
Třetí věc je hluk a prach. Spárou u okna nebo ve zdi proniká nejen vzduch, ale i zvuky z ulice a jemný prach. Pokud se průvan objevil náhle, hledejte změnu: nová okna, rekonstrukce sousedů, uvolněné těsnění. Častá chyba je přelepit vše izolepou a doufat, že to zmizí. Tím se proudění přesune jinam, třeba do koupelny, a problém se vrátí jinde.
Udělejte jednoduchý test. Otřete sklo dosucha a sledujte, co se stane během několika desítek minut. Pokud se mlžení vrátí na vnitřním povrchu skla a dá se setřít hadříkem, jde o kondenzaci. Pokud je voda uzavřená mezi tabulemi, hadříkem se k ní nedostanete, objeví se mléčný zákal, mapy nebo kapky uvnitř dvojskla a stav se nemění podle větrání, jde o poruchu těsnění rámu nebo izolační vložky. Takové okno už těsní špatně a vlhkost v meziskelním prostoru postupně zhoršuje tepelný izolační výkon.
Pokud vlhkoměr nemáte, použijte fyzikální jevy, které se projeví samy. Sledujte, kde se jako první sráží voda na okně. Kde se na zdi objevují tmavé mapy, které po utření mizí a za pár dní se vrátí. Kde se odlupuje tapeta nebo kde barva na zdi mění odstín. Kde dřevěný nábytek vrže a kde se na kožených věcech tvoří bílý povlak. To všechno jsou indikátory, že v daném místě je vlhkost dlouhodobě vyšší než jinde. Zapište si, které místo v bytě se ozve jako první.
První věc, která se stane, je zvýšená vlhkost a následně plíseň. Když studený vzduch proudí dovnitř, ochlazuje povrchy u obvodových stěn, u oken a v rozích. Na těchto studených místech kondenzuje vodní pára z vaření, sprchování a dýchání. Během několika týdnů se objeví černé mapy. Běžná chyba je větrat krátce a intenzivně, ale průvan to neřeší, pokud neodstraníte příčinu.
U obou typů platí několik pravidel, která rozhodují o výsledku víc než parametry na krabici. Místnost musí být uzavřená, jinak přístroj suší celý dům a nikdy nedosáhne cílové hodnoty. Nádrž vylévejte dřív, než se plovák zastaví, protože každé odstavení zdrží sušení. Filtr čistěte jednou za dva týdny, jinak se sníží průtok vzduchu a spotřeba roste. Hygrometr postavte doprostřed místnosti, ne na přístroj, a cíl nastavte na padesát až padesát pět procent relativní vlhkosti. Pod touto hranicí už zbytečně vysoušíte a plýtváte energií.
Jak zjistit, že záclona opravdu brzdí tep
Častá chyba je měřit jen jeden den a dělat závěry. Vlhkost kolísá podle počasí, větrání a toho, jak v bytě topíte. Další chyba je nechat přístroj v blízkosti zdroje páry, jako je vařič nebo sušička prádla. Naměřené hodnoty pak ukazují něco jiného, než potřebujete. A třetí častý omyl: zaměňovat relativní vlhkost s pocitem chladu. Chladný vzduch může mít vysokou relativní vlhkost, i když je v místnosti zima.
Vlhkost se v bytě nechová rovnoměrně. Vždycky se někde drží víc a jinde méně. Najít to místo je první krok k tomu, abyste mohli skutečně řešit plíseň, orosená okna nebo zatuchlý vzduch v ložnici. Nestačí cítit, že je doma vlhko. Musíte zjistit, kde přesně je hodnota nejvyšší a proč.
Pátá věc je psychická nepohoda a špatný spánek. Neustálý chladný vánek v místnosti snižuje komfort, zvyšuje nemocnost a nutí k neustálému přitápění. Řešení je postupné: najděte místo, kudy vzduch vniká, použijte ruční kouřovou zkoušku nebo vlhký hadr na podezřelé spáry. Utěsněte jen jednu cestu a sledujte, zda se proudění nezvedlo jinde. Nikdy neutěsňujte přívod vzduchu u plynového spotřebiče, to je životu nebezpečné. Pokud si nejste jisti, zavolejte odborníka.
