Prvním signálem, že topení slábne, je delší doba ohřevu po výměně vody. Zatímco dřív se voda vrátila na původní teplotu do hodiny, nyní to trvá tři i více. Druhým signálem je častější sepnutí topítka. Poslouchejte – cvaknutí termostatu by mělo být krátké a rozestupy mezi sepnutími přibližně stejné. Pokud topítko běží téměř nepřetržitě a teplota přesto klesá, výkon nestačí. Třetím signálem je orosené sklo uvnitř topítka nebo viditelné poškození těsnění. Sklo, které je zevnitř mokré, znamená, že vlhkost pronikla k elektrodám, a topítko je nutné okamžitě odpojit ze zásuvky.

Nakonec myslete na to, že barvy se mění s ročním obdobím i s osvětlením. To, co vypadá dobře v zimě pod umělým světlem, může být v létě na slunci mdlé. Proto si čas od času projděte celý kapslový šatník a ověřte, zda stále platí vaše paleta. Pokud ne, stačí vyměnit jeden nebo dva kusy, ne celou skříň.

Předsíň v paneláku bývá často to nejmenší a nejtmavší místo v bytě. Chodba bez okna, úzký prostor, do kterého se vejde jen věšák a botník. Přesto se dá opticky zvětšit tak, že při vstupu nepůsobí jako tunel. Rozhoduje především barva stěn, umístění zrcadel a způsob osvětlení. Nejde o kouzlo, ale o pár pravidel, která se vyplatí dodržet.

Vyhněte se ultrazvukovým čističkám, pokud má prsten kámen zasazený do lepených nebo citlivých obrouček. Ultrazvuk dokáže uvolnit kámen i poškodit povrchovou úpravu. Nikdy nepoužívejte prostředky s chlorem, octem v silné koncentraci ani zubní pastu s abrazivními částicemi. Běžná zubní pasta je na prsteny příliš hrubá a postupně vytváří mikroskopické škrábance, které lesk rozptylují. Stejně tak odlakovač na nehty nebo aceton mohou narušit rhodiovou vrstvu bílého zlata.

Podvodné e-shopy dnes dokážou vypadat velmi věrohodně. Kopírují design zavedených obchodů, používají důvěryhodně znějící názvy a nabízejí zboží, které jinde není skladem. Rozdíl mezi seriózním a podvodným prodejcem přitom často poznáte dřív, než zaplatíte – stačí se dívat na detaily, které podvodníci nedotáhnou do konce.

Základní pravidlo zní: lezecká obuv má být těsná, ale ne bolestivá. Prsty se mají lehce dotýkat špičky, případně být mírně pokrčené, nesmí se však kroutit ani narážet do sebe. Pata musí sedět napevno, aby se při šlapání na malé stupy nezvedala. Pokud si v botě můžeš volně protáhnout prsty nebo s ní kroutit jako s bačkorou, je velká. Pokud tě tlačí hned v obchodě při zkoušení vsedě, bude to na stěně po deseti minutách nesnesitelné.