Nejprve zjistěte, co je v hloubce 30–40 cm pod povrchem. Vezměte rýč nebo půdní vrták a udělejte sondu v místě každého budoucího sloupku. Pokud narazíte na kameny, štěrk nebo ulehlou hlínu, máte lepší základ než na sypkém písku či navezené zemině. Právě navezená zemina bývá nejčastější past: vypadá pevně, ale po dešti sedá a pergola se časem ohne nebo nakloní.

Častou chybou je sázet přímo na kraj dlažby. Kořeny časem nadzvednou desky, vlhkost z listí podpoří mech a údržba se stane noční můrou. Další chyba je podcenit šířku plotu. Tvarovaný živý plot potřebuje dvě strany pro střih, takže výsledná šířka bývá dvojnásobná oproti mladé sazenici. Naplánujte tedy i prostor za plotem, jinak budete za pár let větve stříhat přes plot souseda.

Jak správně postupovat při oprav

Úhlopříčné položení terasových prken není jen estetická volba. Mění způsob, jakým desky pracují s vlhkostí, teplem a zatížením, a tím i to, jak dlouho a jak bezpečně terasa vydrží. Kdo tohle podcení, často po první sezóně řeší vyboulené desky, uvolněné spoje nebo stojatou vodu v rozích. Následující postup vychází z běžné praxe a upozorňuje na místa, kde se chyby dělají nejčastěji.

Pokud sousedé nebo váš dům stojí velmi blízko, zvažte grilování v době, kdy vítr fouká stabilněji, obvykle k večeru. Ráno bývá vzduch klidný a kouř se drží nízko. A když už kouř do oken jde, větrejte na opačné straně a okna na návětrné straně zavřete. Jednoduché pravidlo zní: gril patří tam, kam kouř odchází, ne tam, odkud se vrací.

Pokud je patka v pořádku a povolil pouze spoj, vyměňte šrouby za delší a silnější, ideálně nerezové. Podložku nahraďte větší a pevnější, aby se tlak rozložil. Mezi botku a beton vložte neoprenovou nebo gumovou podložku, která utlumí vibrace a zabrání opakovanému povolení. Šrouby dotahujte křížem, ne jeden po druhém, aby se konstrukce nezkroutila. Po dotažení zkontrolujte svislost sloupků a případně je zajistěte dočasnými vzpěrami, než vše sedne.

Kam postavit gril, aby kouř nešel do oken Gril umístěte tak, aby mezi ním a domem byl dostatečný odstup a zároveň aby převládající vítr směřoval od fasády. Minimální vzdálenost od oken se nedá určit univerzálně, ale platí, že čím dál tím lépe. Pomůže i to, když gril postavíte níž, než jsou okna – kouř má tendenci stoupat a při delší dráze se rozptýlí. Naopak gril na vyvýšeném místě přímo proti oknu je nejčastější chyba.

Než gril vůbec zapálíte, zjistěte, odkud obvykle fouká. Ve většině míst převládá jeden směr větru, ale odpoledne se může stočit jinam. Stačí se na chvíli zastavit na dvoře, zvednout ruku a sledovat, kam odnáší jemný prach nebo list. Pokud fouká od grilu k domu, budete mít kouř v ložnici i při sebelepším grilu. Proto je lepší hledat místo, kde vítr odnáší kouř mimo okna a větrací otvory.

Nezapomínejte na vlhkost paliva a tuku. Mokré dřevo nebo hodně tuku na roštu vytváří hustý, těžký kouř, který padá k zemi a drží se u domu. Suché palivo a méně tuku znamená světlejší kouř, který stoupá výš a snáze se rozptýlí. Při grilování na pánvi nebo grilu s poklicí kouř usměrňujte tak, aby odcházel od budovy – stačí poklici pootočit.

Všímejte si také okolních překážek. Zeď, plot nebo hustý keř těsně u grilu vytvoří vír, který kouř stočí zpět k domu. Pokud stojíte na návětrné straně budovy, kouř se může obtáčet kolem rohů a vnikat do oken na straně zcela opačné. Proto je lepší grilovat na volnějším prostranství, kde vzduch proudí plynule a kouř se rozptýlí do stran.

Když se směr větru během grilování změní, neváhejte gril přemístit. Není to žádná ostuda a ušetříte si zakouřený byt. Pomůže i malý větrný rukáv nebo stuha uvázaná na tyči, která směr větru ukazuje neustále. Běžný komínový efekt oken v patře navíc kouř doslova nasává dovnitř, i když fouká jen slabě. V takovém případě gril postavte alespoň do úhlu, kdy vítr odnáší kouř šikmo mimo fasádu.