Suché dřevo se pozná podle charakteristických trhlin, které se táhnou od středu ke kraji. Čím jsou trhliny širší a hlubší, tím je dřevo sušší. Začínají v jádru a postupně se rozšiřují směrem k obvodu. To je přirozený proces, při kterém se dřevo smršťuje a uvolňuje vodu. Pokud jsou praskliny pouze na povrchu a nezasahují do hloubky, dřevo pravděpodobně jen rychle oschlo zvenku, ale uvnitř zůstává vlhké. Takové poleno se brzy zdeformuje a popraská až při hoření.
Klíčem k využití sálavého efektu je správné umístění kamen a směrování tepla. Pokud máte možnost, umístěte kamna tak, aby jejich sálavá plocha směřovala do prostoru, kde nejčastěji sedíte. Ideální je, aby mezi vámi a kamny nebyl žádný masivní nábytek, který by teplo pohlcoval. Nezapomínejte také na dostatečný odstup od hořlavých materiálů – bezpečnostní vzdálenost najdete v dokumentaci ke konkrétnímu modelu, obecně platí, že sálavá plocha vyžaduje větší odstup než plocha s konvekcí.
Nejčastějším problémem bývají trhliny vzniklé tepelným namáháním. Šamot se roztahuje a smršťuje, a pokud byl při stavbě použit nevhodný materiál nebo chybí dilatační spáry, objeví se praskliny už po pár topných sezónách. Podobně nebezpečné jsou i vydrolené spáry mezi jednotlivými tvárnicemi. Malé praskliny do šířky dvou milimetrů lze obvykle nechat být, větší trhliny už ale znamenají, že se do konstrukce dostává vlhkost a kouř. Projeví se to zápachem z kamen, kondenzací vody na skle nebo horším hořením.
Šamotová vyzdívka uvnitř kamen je to první, co přichází do styku s plamenem a vysokou teplotou. Kvalitní šamot vydrží dlouhá léta, ale ani nejlepší materiál není nesmrtelný. Pokud se v kamnech objeví praskliny, odlupující se kusy nebo propadlé spáry, nejde jen o kosmetickou vadu. Poškozená vyzdívka mění tah, způsobuje nerovnoměrné prohořívání paliva a může vést k přehřívání pláště kamen. V krajním případě hrozí i prasknutí samotné konstrukce, takže včasná oprava není radno odkládat.
Nezapomínejte ani na pravidelnou údržbu. Kamna i kouřovody potřebují občasnou kontrolu. Usazený dehet a popel zhoršují tah a zvyšují riziko kouře. Minimálně jednou za topnou sezónu vyčistěte spalovací prostor od popela a zkontrolujte stav těsnění u dvířek. Pokud si troufnete, vyčistěte i komín – ale to nechte raději na kominíkovi, který posoudí i jeho technický stav. Kominíka pozvěte alespoň jednou za dva roky, případně častěji, pokud topíte intenzivně celou zimu.
Jak poznat, že jsou praskliny opravdu důvěryhodné? Nestačí se ale podívat jen na to, jestli praskliny existují. Musíte také posoudit jejich charakter. U dubu, buku nebo jasanu jsou široké trhliny normálním jevem. U smrku nebo borovice bývají praskliny užší, protože toto dřevo má jinou strukturu. Pokud je poleno rozřezané podélně na menší kusy, praskliny se často objeví až po několika týdnech uskladnění. Proto se vyplatí koupit dřevo dříve, než ho budete chtít spálit, a nechat ho ještě nějaký čas odpočívat na dobře větraném místě.
Nejdřív zkontrolujte dřevo, pak vzduch Základním předpokladem čistého hoření je suché dřevo. Čerstvě pokácené nebo špatně skladované poleno má obsah vody i přes dvacet procent. Takové dřevo nehoří, ale doutná. Vzniká při tom hustý bílý až šedý kouř, který vám zanese sklo kamen i komín. Řešení je prosté: topte výhradně dřevem, které mělo možnost schnout alespoň dva roky na vzdušném místě pod střechou. Poznáte to podle zvuku při poklepu – suché poleno zvoní, mokré vydává tlumený zvuk. Pokud si nejste jistí, kupte si vlhkoměr na dřevo, který měří procenta vlhkosti přímo uvnitř polena.
Kouř vycházející z komína při topení v kamnech není jen estetický problém. Signalizuje nedokonalé spalování, které vede k usazování dehtu v komíně, vyšší spotřebě dřeva a znečištění ovzduší. Příčin bývá několik – od vlhkého paliva přes špatně nastavený přívod vzduchu až po nevhodnou obsluhu. Naštěstí většinu z nich dokážete odstranit vlastními silami, bez zásahu odborníka.
Když už máte jistotu, že praskliny odpovídají suchému dřevu, nezapomeňte na správné skladování. I dokonale suché poleno vám zvlhne, pokud ho necháte ležet na zemi nebo pod přístřeškem bez bočního větrání. Ideální je mít dřevo zvednuté na paletách, s mezerami mezi řadami a volným přístupem vzduchu ze všech stran. Jen tak se vyhnete tomu, že se vaše práce s výběrem dřeva nakonec mine účinkem a budete topit mokrým dřevem, které vám do komína pošle víc dehtu než tepla do domu.
Před samotnou opravou je nutné kamenům nechat vychladnout a důkladně je vyčistit. Ze spár a prasklin odstraňte všechny uvolněné kousky šamotu, popel a saze. Ideální je použít vysavač s jemným nástavcem, případně štětec. Povrch musí být suchý a zbavený mastnoty. Na trhu existují speciální šamotové tmely a lepidla, které snesou teploty přes tisíc stupňů. Při výběru si vždy ověřte, že je výrobek určený přímo pro opravy topenišť, ne jen pro běžné zednické práce. Klasická malta nebo cement se v tomto prostředí brzy rozpadne a způsobí další škody.
