Druhá věc je kontrola kvality na vstupu i na výstupu. Římané používali usazovací nádrže, štěrkové filtry a kryté kanály, aby zabránili kontaminaci. V praxi to znamená: nepodceňujte sedimentaci. Než vodu pustíte do potrubí, nechte ji v usazovací jímce alespoň několik hodin. Pravidelně ji čistěte. Pokud se usazeniny dostanou do potrubí, zmenší průřez a průtok postupně klesá – přesně to se stávalo i v Římě, když se akvadukty zanedbaly.

Nízké podkroví pod šikminou se nedá posuzovat stejně jako běžná místnost. Rozhoduje světlá výška, sklon střechy a to, kde se nachází zlom mezi šikmou a vodorovnou částí. Než začnete cokoli kupovat nebo přemisťovat, změřte si výšku v nejnižším bodě, ve vzdálenosti jednoho metru od zdi a v místě, kde se strop láme. Právě tyto tři hodnoty určí, co se do prostoru vejde a co bude jen překážet.

Bezpečnost kočárku nezávisí na ceně ani na počtu funkcí. Rozhoduje několik konstrukčních detailů, které se snadno přehlédnou, dokud se něco nestane. Před koupí je proto lepší projít je jednu po druhé a u každé si položit otázku, zda ji dítě zvládne samo obejít nebo rozbít.

Před koupí si také ověřte, zda lze kočárek složit jednou rukou a zda se po složení sám nezajistí proti rozložení. Pokud se při manipulaci náhle rozloží, může se dítě zranit. Stejně důležité je, aby se žádná část kočárku nedala oddělit bez použití nástroje – dítě by ji mohlo spolknout nebo si přiskřípnout prsty.

První praktický krok je rozdělit podkroví na zóny podle výšky. V pásu do zhruba metru a půl se dá pohodlně skladovat, ale ne sedět. Tam patří uzavřené úložné boxy, sezónní oblečení, kufry nebo archiv. Ve středním pásu, kde se dá stát a předklonit, vzniká prostor pro pracovní koutek nebo čítárnu s nízkým sedákem. Až v nejvyšší části pod hřebenem má smysl umístit postel, skříň nebo stůl. Kdo toto rozdělení přeskočí a snaží se do nízkého kraje vecpat nábytek, narazí při každém pohybu.

Mezi časté chyby patří koupě kočárku bez vyzkoušení s dítětem. Doma pak zjistíte, že se dítě do sedačky nevejde v zimní bundě, nebo že se pásy nedají dostatečně utáhnout. Další chybou je spoléhat na to, že dítě „už sedí, tak ho nemusím poutat”. Právě v okamžiku, kdy se dítě začne samo posazovat, roste riziko pádu. Pásy proto používejte vždy, i na krátkou vzdálenost.

Textilie a výplně by měly být snímatelné a pratelné. Dítěti se často uvolní drobky nebo se pomočí, a pokud látku nelze vyprat, vzniká prostor pro plíseň a bakterie. Zároveň zkontrolujte, zda v dosahu dítěte nejsou žádné volné šňůrky, které by se mohly omotat kolem krku. Stahovací šňůrky na stříšce musí být zakončené tak, aby se nedaly vytáhnout do délky větší než 22 cm.

Než vůbec vložíte první kus, rozehřejte olej na 170 až 180 °C. Bez teploměru to poznáte tak, že do oleje hodíte malý kousek těsta: měl by se okamžitě obalit bublinkami a vyplavat nahoru, ale nesmí zhnědnout dřív než za dvě až tři sekundy. Když těsto klesne ke dnu a jen líně pobublává, olej je studený. Když se prudce rozstříkne a okamžitě ztmavne, je přehřátý a je potřeba stáhnout plamen.

Úzká chodba neunese mnoho nábytku, a přesto musí zvládnout kabáty, boty, klíče i tašky. První dojem z bytu vzniká právě tady: na tom, zda se dá projít, zda nic nepadá a zda je každá věc na svém místě. Řešení není v kupování dalších kusů, ale v tom, jak je umístit. Základem je změřit šířku průchodu a nechat pro chůzi alespoň 60 cm volného prostoru. Do zbytku se vejde jen to, co má opravdu funkci.

Olej po smažení nechte vychladnout, přeceďte přes jemné sítko nebo plátno a uložte do tmavé nádoby. Použijte ho maximálně dvakrát až třikrát, pokud nezměnil barvu ani zápach. Jakmile je olej tmavý, lepkavý nebo cítíte kouř, patří do sběrného dvora, ne zpět na pánev. Křupavá kůrka bez přepáleného oleje není otázkou štěstí, ale teploty, čistoty a trpělivosti.

Křupavá kůrka vzniká především správnou teplotou oleje a dostatkem místa kolem smaženého kusu. Pokud je olej studený, těsto nasákne tuk a místo křupavé vrstvy získáte mokrou, těžkou hmotu. Pokud je naopak příliš horký, obal zčerná během několika sekund a uvnitř zůstane syrové jádro. Řešení není ve drahém vybavení, ale v kontrole nad tím, co se v hrnci děje.

Brzy a brzda: dvě věci, které se nevyplatí podceňovat Brzda musí být snadno dostupná a musí zabírat na obě zadní kolečka. Zkuste ji několikrát za sebou zmáčknout a pustit. Pokud se zasekává nebo se po uvolnění nevrátí do původní polohy, hrozí, že kočárek odjede. U některých modelů je brzda umístěna tak blízko kolečka, že na ni dítě dosáhne nohou a může ji uvolnit. To je častá příčina nehod na svahu.