Když listy žloutnou a opadávají, mnoho lidí si myslí, že rostlina žízní, a přidá další vodu. Tím problém prohloubí. Při přemokření kořeny nemají kyslík, začnou uhnívat a přestanou přijímat živiny. Listy pak žloutnou stejně, jako by rostlina trpěla suchem. Poznáte to podle těžkého, mokrého substrátu, zápachu z květináče a měkkých, rozpadajících se kořenů. Řešením je vyndat rostlinu, odstranit shnilé kořeny, nechat ji proschnout a přesadit do čerstvé zeminy s drenáží.

Nakonec myslete na dobu, po kterou budou zákusky stát. Pokud je podáváte hned, stačí lehčí krém a můžete přidat čerstvé ovoce. Pokud musí vydržet do druhého dne, dejte přednost tužšímu máslovému nebo čokoládovému krému a vyhněte se šlehačce a vodovým polevám. Krém, který se hodí na jeden typ těsta, může na jiném vypadat i chutnat jako chyba. Řiďte se těstem, ne zvykem, a zákusky drží tvar i chuť.

První chyba je studená pánev nebo hrnec. Když dáte maso na rozpálený tuk, bílkoviny se rychle zatáhnou a šťáva zůstane uvnitř. Na studeném povrchu se maso nejdřív pustí vody, začne se dusit a nakonec se lepí. Stačí nechat pánev zahřát dvě až tři minuty, kápnout na ni kapku vody a podle zvuku poznat, že je připravená. Tuk přidejte až po zahřátí, ne dřív.

Křehká a máslová těsta, jako je linecké, pracny nebo základ na ovocné košíčky, mají málo vlhkosti a hodně tuku. Krém na nich musí držet tvar a nesmí být příliš řídký, jinak těsto pod ním zvlhne a ztratí křupavost. Nejlepší volbou je hutný máslový nebo nugátový krém, případně ganáž z hořké čokolády. Naopak šlehačka našlehaná do tuha se na křehkém těstě rychle srazí. Typická chyba: potřít křehké těsto vodovým krémem a nechat zákusky přes noc v chladu. Těsto nasákne, změkne a druhý den se láme místo aby křupalo.

Zalévejte podle váhy květináče, ne podle kalendáře Nejčastější chybou je přelévání. Bylinky jako tymián, oregano nebo rozmarýn pocházejí ze suchých oblastí a přemokřené kořeny jim uhnívají. Místo abyste zalévali každý den, zvedněte květináč. Je-li těžký, voda uvnitř ještě je, je-li lehký, zalijte. Bazalka a máta chtějí vlhko stále, ale ani ony nesnesou stojatou vodu. Vždy zalévejte ráno, aby přebytečná vlhkost přes den odpařila. V zimě zálivku výrazně omezte, rostliny v nízkém světle spotřebují vody mnohem méně.

Druhá chyba: sůl až na konci Sůl není jen dochucovadlo, mění strukturu. Těstoviny vařte ve vodě, která chutná jako moře, ne jako voda z kohoutku. Zeleninu solte během vaření, ne po něm, jinak zůstane bez chuti. Maso na řízky nebo na guláš osolte před tepelnou úpravou, ale ne hodinu předem, jinak z něj sůl vytáhne vlhkost. Polévku solte průběžně a berte v potaz, že se voda odpařuje. Ochutnávejte lžící, ne prstem, a to vždy před přidáním další soli.

Nejlepší je vzdušné, slunné a otevřené místo, kde vítr fouká podél štěrbin. Dřevo skládejte naštípanou stranou vzhůru nebo na bok, ale nikdy ne na zem bez podložení – palety, trámky nebo kameny zajistí, že spodní vrstva neleží ve vlhku a nehnije. Mezi jednotlivými vrstvami nechte mezery, kterými proudí vzduch. Řada nemá být příliš široká ani příliš vysoká, aby se do ní vítr dostal i uprostřed. Shora přikryjte jen lehkou stříškou nebo plachtou, která přesahuje přes okraje, ale nezakrývá boky.

Pátá chyba je ochutnávat až hotové jídlo. Během vaření je potřeba kontrolovat chuť i konzistenci. Když vaříte omáčku, ochutnejte ji před zahuštěním, ne po něm. Když pečete maso, zkontrolujte teplotu v nejtlustším místě, ne podle času v receptu. Každá trouba peče jinak. A když jídlo přesolíte, nepřidávejte vodu naslepo. Přidejte kyselou složku, třeba ocet nebo citron, a pak znovu ochutnejte.

Nejčastější chyba při plánování vrtu je podcenění geologického průzkumu. Bez mapy puklin a měření teplotního gradientu se vrt může minout o stovky metrů. Další častá chyba je poddimenzované potrubí. Když je průměr malý, voda v něm rychle ztrácí teplotu a do domů dorazí vlažná. Pozor také na korozi — geotermální voda obsahuje rozpuštěné minerály a plyny, které běžnou ocel rozleptají během několika let. Proto se používají plastové nebo nerezové trubky.

Sklizeň je druhý klíč. Nikdy neodřezávejte celou rostlinu najednou. U bazalky štípejte vrcholky nad dvěma páry listů, tím se rostlina rozvětví a zhoustne. U petrželky nebo pažitky stříhejte vnější stonky u země, srdíčko nechte růst. Nikdy netrhejte listy za špičku, poškodíte stonek a rostlina se rozpadne. Pravidlem je, že z jedné rostliny odeberete maximálně třetinu listové plochy za měsíc.

Krém k zákuskům se nevybírá podle barvy ani podle toho, co zbylo v lednici. Rozhoduje těsto, na kterém sedí. Jiný krém unese křehké linecké, jiný vydrží na piškotovém korpusu a jiný se rozteče na tvarohovém těstíčku. Než začnete šlehat, projděte si druh těsta a teprve pak sahněte po surovinách.