Dřevo musí být suché. Vlhkost pod dvacet procent poznáte podle toho, že poleno na čele nepraská a při klepnutí zní dutě. Mokré dřevo spotřebuje velkou část energie na odpaření vody, takže do místnosti zbude jen zlomek tepla a komín se zanáší dehtem. Skládejte polena volně, ne na sebe natěsno, a přikládejte menší dávky častěji. Velká hromada naráz udusí plamen a vzniká kouř místo plamene.
Kůra, která se loupe, není vždy známkou sucha Odlupující se kůra je nejsilnější indicie, ale má háček. U břízy, třešně nebo některých akátů se kůra loupe i na mokrém dřevě. Rozhoduje způsob, jakým se loupe: suchá kůra praská a odpadává v tenkých plátech, zatímco mokrá se trhá ve vláknitých pruzích a pod ní je cítit chlad a vlhko. Když kůru ohne, suchá křupne, mokrá se ohne jako kůže.
Při spalování vlhkého dřeva se část tepla spotřebuje na odpaření vody, takže plameny jsou chladnější a hoření je pomalé. Nedokonalé spalování produkuje více dehtu, sazí a nespálených částic. Ty se částečně usazují v komíně a částečně končí jako jemný prach v popelu. Výsledkem je větší objem popela, který je navíc tmavší a může obsahovat zbytky zuhelnatělého dřeva. Suché dřevo naopak hoří intenzivněji, vydává více tepla a popela vzniká méně, protože většina organické hmoty se spálí dokonale.
Na co si dát pozor: barva a kůra se mění i podle toho, jak dlouho dřevo leželo na dešti. Poleno, které bylo měsíc na dešti, může mít šedou kůru, ale uvnitř být stále vlhké. Protože kůra zadržuje vlhkost, nejspolehlivější je pohled na čelo polena – suché má radiální trhliny, které sahají hluboko do dřeva, a barva je stejnoměrná po celé ploše.
Typická chyba je domněnka, že delší hoření znamená lepší využití paliva. Opak je pravdou. Jakmile plamen zeslábne, účinnost spalování klesá a do komína odcházejí nedokonale spálené plyny. Ty se v chladnější trubce usazují místo toho, aby beze zbytku shořely. Stejně chybné je přikládat mokré dřevo a snažit se ho spálit dlouhým, pomalým ohněm. Vlhkost snižuje teplotu spalin ještě víc a tvorba dehtu se výrazně zrychlí.
Typická chyba je soudit podle jedné strany. Poleno na slunci vypadá suché, ale spodní strana u země bývá tmavá a vlhká. Další chyba je spoléhat na barvu kůry u jehličnanů – smrková kůra zůstává červenohnědá, i když je dřevo suché. U borovice se suchá kůra odlupuje v plátech, ale mokrá drží pevně.
Suché dřevo má na čerstvém řezu nebo naštípnuté ploše světlejší, mdlejší odstín. U většiny listnáčů přechází do šedobéžova, u jehličnanů do žlutohnědé. Mokré dřevo bývá sytější, tmavší a místy jakoby „mastné”. Barvu ale porovnávejte vždy na stejné dřevině a na stejném místě polena – smrk a dub se liší i v suchém stavu.
Prvním krokem je zjistit, jakou tepelnou ztrátu dům skutečně má. Nestačí odhadovat podle metrů čtverečních. Potřebujete vědět, kolik kilowatt při venkovní teplotě dům ztrácí. Z toho vychází výkon topidla a velikost dávek dřeva. U novostaveb se často ukáže, že stačí menší výkon, než byl ve starém domě. Předimenzované topidlo pak hoří přiškrceně, dehtuje a ničí komín.
Nejlepší je kombinovat vjemy: vezměte poleno do ruky, klepněte na něj. Suché zní dutě a je lehké, mokré zní tupě a je znatelně těžší. Pokud si nejste jistí, naštípněte ho – suché se štípe snadno a rovně, mokré se „lepí” a vlákna se trhají. Ať už sázíte na barvu, nebo na kůru, vždy si ověřte vlhkost alespoň dvěma způsoby. Jinak snadno spálíte dřevo, které by potřebovalo ještě jeden rok na vzduchu.
Hlubší údržbu dělej ve chvíli, kdy povrch přestane být matně stejnoměrný nebo když na něm cítíš lepkavý film. Nepoužívej agresivní kyseliny ani abraziva. Stačí vlažná voda s kapkou neutrálního mýdla a měkký kartáč. Krouživými pohyby čisti menší plochy, po každé je důkladně opláchni a hned vysuš. Voda, která na kameni zůstane, se vsákne do mikrotrhlin a při změnách teplot je rozšiřuje. To je druhý typický omyl – nechat kámen uschnout na vzduchu. Vysušit ručně, dokud je povrch ještě vlažný, je vždy lepší.
Vlhkost dřeva se nedá spolehlivě určit jen pohledem, ale barva a stav kůry napoví hodně. Než začnete štípat nebo topit, prohlédněte si konce polen a místa, kde se kůra odlupuje. Právě tam se totiž rozdíl mezi suchým a mokrým dřevem projeví nejdřív.
