První pád je součástí učení. Nepanikařte a nechte dítě vstát. Zkontrolujte, jestli není nic rozbité, a pokračujte. Délka tréninku má být krátká, dvacet až třicet minut, a končit dřív, než se dítě unaví a začne dělat chyby. Opakujte několik dní po sobě, ne jeden dlouhý blok. Pokud dítě pláče strachem, uberte tempo a vraťte se k odstrkování. Nátlak na výkon vede k tomu, že se kolo stane trestem.

Nejčastější chyba je koutek, který slouží zároveň jako herna. Dítě pak neví, kdy má pracovat a kdy si hrát, a každý úkol bere jako přerušení hry. Pomáhá rituál: před učením se hračky uklidí do uzavřené bedny, po učení se vrátí. Stejně tak nefunguje koutek v ložnici, kde je postel na dosah. Únava přijde dřív, než dítě dokončí první cvičení.

Prvním krokem je rozdělení na zóny podle výšky, ne podle funkcí. Do nejnižší části dejte to, co vytáhnete dvakrát za rok: sezónní oblečení, kufry, deky, dokumenty. Do střední zóny patří věci denní potřeby, které ale nevyžadují, abyste u nich stáli. Do nejvyšší zóny dejte postel, pracovní stůl nebo skříně s normální hloubkou. Toto rozdělení vám ušetří peníze i nervy, protože nebudete kupovat nábytek, který se tam nevejde.

Nejdřív si zkontrolujte popruh. Ten není dekorace, ale hlavní přenosový bod. Ruku prostrčte zdola, dlaň položte na rukojeť a popruh sevřete mezi palcem a ukazovákem. Když pustíte rukojeť, popruh má držet hůl sám. Při správném nastavení se o hůl neopíráte silou stisku, ale váhu těla přenášíte přes zápěstí a předloktí. Kdo drží hůl křečovitě v dlani bez popruhu, unaví si prsty i ramena během pár kilometrů.

První jízda bez koleček se nerozhoduje v den, kdy kolečka sundáte, ale týdny předtím. Dítě musí mít dost síly v nohou a jistotu v rovnováze. Pokud ještě nedokáže samo vyjet na mírném kopci nebo na chvíli zvednout obě nohy ze země, je brzy. Kolečka totiž učí špatný návyk: dítě se opírá do stran a neřeší rovnováhu. Sundejte je ve chvíli, kdy už na odstrkovacím kole jezdí plynule a umí brzdit rukou.

Obuv potřebuje vlastní režim. Kožené boty čistěte vlhkým hadříkem, jednou za čas ošetřete krémem nebo voskem a nechte vsáknout přes noc. Semiš kartáčujte suchý, nikdy mokrý. Mezi nošením je nechte alespoň den odpočívat, ideálně s vložkou z cedru nebo s novinami, které vytáhnou vlhkost. Pokud promoknou, vysypte je novinami, vyměňte je po pár hodinách a sušte při pokojové teplotě. Typická chyba: přemokření a rychlé sušení u zdroje tepla. Další: příliš těsné boty, které se nikdy nerozšíří, jen se zničí.