Kam umístit postel, stůl a úložné prosto

Typická chyba je spoléhat na to, že „když modrá, tak je to modrák”. Modrá i řada dalších hřibů, včetně těch nejedlých. Další chyba je krájet houbu až doma a rozhodovat se podle klobouku, který už ztratil barvu. Krájejte houbu hned na místě, podélně, a dívejte se na přechod mezi třeněm a rourkami. Pokud je přechod nápadně červený a dužnina kolem něj růžová až krvavá, houbu nechte v lese.

Zálivka je místo, kde lidé dělají nejvíc chyb. Od října zalévejte jen minimálně, až když je substrát na dotek suchý. Přemokřený substrát v mrazu zmrzne do bloku ledu a kořeny se udusí nebo roztrhají. Nikdy nenechávejte voda stát v podmisce. Na druhou stranu úplně suchý substrát také škodí — rostlina v zimě sice neroste, ale stále odpařuje. Zalijte dopoledne, když nemrzne, a jen tolik, aby voda protekla, ne aby stála.

Klíčové je, aby světlo dopadalo na zrcadlo, a ne přímo do očí. Pokud je to možné, nainstalujte nástěnné svítidlo nad zrcadlo nebo po jeho stranách. Světlo by mělo být měkké a rozptýlené, ideálně s teplým nádechem, které nebude vytvářet ostré stíny. Bodové světlo namířené přímo na zrcadlo způsobí odlesky a oslnění. Naopak příliš tlumené světlo v kombinaci se zrcadlem vytvoří tmavé kouty. Osvědčené je kombinovat centrální stropní světlo s doplňkovým osvětlením u zrcadla. Pokud máte v předsíni okno, nechte zrcadlo odrážet denní světlo – to je nejpřirozenější a nejúčinnější.

Jak číst průčelí, aniž bys Vypadal jako turis

Modrák a hřib satan se dají splést hlavně ve chvíli, kdy už houby nesedí na pařezu, ale leží nakrájené na prkénku nebo se suší v sušičce. Oba po řezu výrazně modrají, oba mají hnědé až olivové klobouky a oba rostou v podobných lesích. Rozdíl přitom není kosmetický: satan je jedovatý a jeho konzumace způsobuje těžké zažívací potíže, které mohou skončit i na kapačkách.

Typická chyba je dávat na botník i tašky a deštníky. Tím se botník zaplní a boty skončí na zemi. Deštník patří na háček ke stěně, taška na věšák nebo do zásuvky pod botníkem. Další chyba je ignorovat vlhkost: boty po dešti zavřené v botníku začnou plesnivět a zapáchat. Nechte je přes noc uschnout mimo botník, ideálně na rohožce s odtokem. Rohožku před dveřmi volte tenkou, abyste o ni nezakopávali, a sundávejte si boty ještě na ní, ne až na chodbě.

Co se stane při vaření a co při sušení Ani dlouhé vaření satanovi jedovatost nevezme. Některé mykotoxiny se teplem nerozkládají a otrava se projeví i po hodinovém varu. Modrák se vařit dá, ale jen po důkladném provaření a nikdy syrový, protože i on obsahuje látky, které ve větším množství dráždí žaludek. Při vaření oba modrají ještě víc, takže barva vývaru nic neřeší — orientujte se podle rourek a celkového vzhledu, ne podle barvy vody.

Nejspolehlivější je všimnout si rourkovité vrstvy na spodku klobouku. Modrák (Boletus luridus) má rourky nejdřív žluté, později žlutozelené, a kolem ústí rourek je patrné červené zbarvení, které přechází do oranžova. Hřib satan (Rubroboletus satanas) má rourky nejprve žluté, ale velmi brzy přecházejí do krvavě červené, která je vidět i na řezu. Pokud tedy na řezu uvidíte výrazně červenou dužninu i v oblasti rourek, houbu vyhoďte, ne ji neochutnávejte.

Sušení je zrádné v tom, že se chuť i vůně zvýrazní a případná záměna se projeví později. Satan po usušení ztmavne do hnědočervena, jeho dužnina zůstává načervenalá a po namočení je cítit ostrou, nepříjemnou vůní. Modrák po usušení zelená, dužnina je světlá a po namočení voní houbově. Pokud si nejste jistí, sušte každou houbu zvlášť, označte sáček datem a místem nálezu a nikdy nemíchejte dvě pochybné houby do jednoho balíčku.

Praktické pravidlo je jednoduché: modrák má po rozkrojení modrou dužninu, ale rourky zůstávají žluté až zelenavé, kdežto satan má červené rourky i červenou dužninu v horní části třeně. Když si nejste jistí ani po rozkrojení, houbu nekonzumujte. Sušený satan se nedá poznat podle barvy prášku ani podle vůně po měsíci skladování, takže jediná spolehlivá ochrana je správné určení ještě v lese.