Pokud chcete darovat zážitek, sáhněte po tom, co nevyžaduje dopravu ani balení. Může to být společný kurz vaření z lokálních surovin, vstupenka na výstavu, kterou si sama vybere, nebo jen „poukaz na čas” – slib, že jí jeden víkend pohlídáte děti nebo jí pomůžete s jarním úklidem. Pozor ale na vágní sliby. Konkrétní nabídka s datem a časem je vždy lepší než obecné „někdy ti pomůžu”. Tím se vyhnete tomu, že poukaz zůstane jen hezkou myšlenkou.
Častou chybou je míchání octa a sody předem do zásoby. Když je smícháte v uzavřené láhvi, tlak se může nebezpečně zvýšit. Míchejte je až těsně před použitím a v otevřené nádobě. Dalším omylem je domnívat se, že čím více prostředku, tím lépe. U octa platí, že přílišná koncentrace zanechává výrazný zápach, který se z textilií nebo čalounění špatně dostává. Pro běžný úklid stačí pětiprocentní ocet zředěný vodou v poměru 1:1.
Drobné návyky, které ve vaší domácnosti ušetří nejvíce vody Druhým největším žroutem je sprchování a koupel. Sprcha spotřebuje zhruba polovinu vody oproti vaně – pokud se sprchujete maximálně pět minut. Pořiďte si sprchovou hlavici s úsporným režimem, která smíchá vodu se vzduchem, takže máte pocit silného proudu, ale spotřeba klesne až o třetinu. Během mydlení vodu vypněte, stejně jako při holení nebo šamponování. U kohoutků zase nezapomínejte na perlátory – malé sítka, která provzdušňují proud vody. Dokážou snížit průtok na polovinu, přitom jde o investici za pár korun.
Bezobalové nakupování klade na domácí skladování vyšší nároky, než když si z obchodu přinesete zatavené sáčky. Sypké potraviny, jako je mouka, ovesné vločky, luštěniny nebo koření, mají tendenci buď nasávat vlhkost, nebo naopak vyschnout a ztvrdnout. Základem úspěchu je pochopit, že každá surovina chce jiné prostředí. Nepřistupujte ke všem sklenicím stejně, ale sledujte, co se v nich děje.
Pořádání swapu oblečení se v Česku stalo oblíbeným způsobem, jak obnovit šatník bez utrácení. Místo abyste kupovali nové kousky, přinesete ty, které už nenosíte, a odnesete si jiné. Výhodou je nejen úspora peněz, ale i ekologický rozměr – textilní průmysl patří k největším znečišťovatelům. Než ale vytvoříte pozvánku nebo oslovíte sousedy, promyslete si, jak má celá akce vypadat, aby se z ní nestala jen hromada nevyřízených věcí.
Základem je pravidlo „přines něco, odneseš si něco”. Stanovte si jasný limit – třeba pět kusů na osobu. Tím zabráníte tomu, aby někdo přinesl tašku plnou oblečení a odnesl si polovinu cizího šatníku. Před začátkem akce věci roztřiďte podle kategorií – dámské, pánské, dětské, doplňky, boty. Nezapomeňte na zrcadlo a kabinku, aby si lidé mohli kousky vyzkoušet. Vhodné je i žehlicí prkno nebo parní stanice, protože pomačkané oblečení vypadá méně atraktivně.
V kuchyni se vyhněte mytí nádobí pod tekoucí vodou. Naplňte dřez vodou s mycím prostředkem, umyjte nádobí a pak ho jen krátce opláchněte. Pokud máte myčku, používejte ji pouze plně naloženou – myčka obvykle spotřebuje méně vody než ruční mytí. U zeleniny a ovoce je efektivní je omýt ve společné nádobě, ne pod kohoutkem. Zachycenou vodu z mytí můžete použít na zalévání květin nebo na spláchnutí toalety. Tento zdánlivě malý krok denně ušetří desítky litrů.
Začněte tím, že si vyberete jednu či dvě komodity, které kupujete nejčastěji – třeba těstoviny, luštěniny, ovesné vločky nebo kávu. Nejdřív si v běžném obchodě zjistěte, jaké množství obvykle spotřebujete za týden až dva. Potom si vezměte do ruky vlastní nádobu a před prvním nákupem si ji doma naplňte vodou a odměřte objem. Tím získáte představu, kolik se do ní vejde, a vyhnete se tomu, že si domů přinesete buď příliš málo, nebo naopak přebytek, který se vám začne kazit.
Jak z přebytku udělat peníze a podpořit komunitu Když se na swapu nashromáždí větší množství věcí, které si nikdo neodnese, nevyhazujte je. Domluvte se s organizátorem místní charitativní organizace, který vám poradí, co s nimi dál. Některé spolky pořádají vlastní sbírky, jiné mají výdejní místa pro potřebné rodiny. Věci, které jsou v dobrém stavu, můžete také nabídnout v rámci sousedské skupiny – ale vyhněte se placeným inzertním službám, pokud je cílem akce bezplatná výměna.
Začněte u nejčastějšího zdroje plýtvání – u toalety. Zkontrolujte, zda nádržka neteče. Stačí do ní přidat pár kapek potravinářského barviva nebo tabletu s barvivem a počkat patnáct minut bez spláchnutí. Pokud se barva objeví v míse, máte netěsnost, která může denně odčerpat desítky litrů. Oprava většinou spočívá jen v seřízení plováku nebo výměně gumového ventilu, což zvládnete sami. U starších nádržek také zkontrolujte, zda splachovací tlačítko nezůstává „zaseknuté” – pak voda teče neustále.