Klíčovou součástí každé rozkládací pohovky v industriálním stylu je mechanismus. Vyhněte se levným sklápěčkám, které se po pár měsících zadřou. click-clack mechanism je moje osobní sázka na jistotu. Funguje na principu rychlého cvaknutí, kdy opěradlo sklapnete do polohy lehu a pak jedním tahem vysunete sedák směrem k sobě. Je to otázka tří sekund. Hodí se hlavně do místností, kde není dost místa na rozložení do stran. U click-clack mechanismu je ale nutné hlídat, zda je sedák dostatečně dlouhý. Některé modely mají po rozložení mezeru mezi sedákem a opěradlem, do které vám propadne ruka. Zkuste si v obchodě lehnout a pořádně se protáhnout. Pokud ucítíte díru, hledejte dál. Industriální design by měl být především funkč
A co design? Nechtěl jsem ošuntělý potah, který po prvním praní vypadá jako hadr. Sáhli jsme po variantě s velvet upholstery. Sametový povrch je na dotek luxusní, ale zároveň odolný. Děti na něm dělají skvrny od čokolády, stačí otřít vlhkým hadrem. A ta barva – sytě modrá až do tmavě indigové. K večeru, když se rozsvítí stojací lampa, působí pohovka jako sametový trůn. V bytě působí jako dominantní kus, ne jako nouzové řeše
A co když nemáte místo na rozkládací konstrukci do strany? Pak přichází ke slovu sofistikovaný systém, který zachovává industriální estetiku. Vyzkoušela jsem pull-out sofa, tedy výsuvnou pohovku, která se vysune dopředu jako šuplík. Žádné složité skládání, žádné páky. Stačí zatáhnout za popruh a během pěti vteřin máte lůžko o šířce 140 centimetrů. V industriálním interiéru se hodí zejména modely s černým kovovým rámem a tmavě šedou látkou. Špína na nich není vidět a kovové nohy ladí s ostatními prvky. Důležité je, aby výsuvný mechanismus měl pevnou slatted frame. Měkká laťková rošta bez středové lišty se totiž časem prohne a místo spánku budete mít houpací síť. Ověřte si, zda je rošt vyroben z bukových nebo březových lamel, které vydrží i noční převalová
Nesmíme zapomenout na praktičnost. Kdo by chtěl každý večer odklízet deky a polštáře z pohovky, aby mohl spát? Proto volím bed with storage kdykoli to jde. Zásuvka pod celou plochou sedačky pojme dvě zimní přikrývky a tři polštáře. V jednom projektu jsem dokonce dokázala schovat i spacák a karimatku. A k tomu všemu patří i správná volba čalounění. Sametová velvet upholstery je krásná, ale pokud máte doma psa, raději sáhnu po mikrovlákně nebo technickém lnu. Stěna za sedačkou pak dostane jemnou geometrickou kresbu, která maskuje případné otisky rukou. Nemusí to být složité. Stačí dvě barvy a malířská páska. Výsledná wall painting dodá prostoru řád a zároveň umožní snadnou údržbu. Otřete vlhkým hadříkem a je hot
Nesmím zapomenout na větrání. V bytech bez oken je to Achillova pata. Klasický ventilátor do potrubí nestačí. Zvolil jsem model s čidlem vlhkosti a tichým chodem. Když vlhkost přesáhne 65 %, spustí se sám. Už žádné plísně v rozích za toaletou ani orosené zrcadlo, které musíte třikrát utírat. Investice pár tisíc navíc se vrátí na zdraví a čistotě. Pokud plánujete renovaci koupelny, nešetřete na odtahu vzdu
Když už mluvím o spaní v obýváku, musím zmínit jednu zásadní věc. Pohodlí. Mnoho lidí si myslí, že každá rozkládací sedačka je automaticky nepohodlná. Ale to je omyl. Klíč je v konstrukci. Levné modely mají duté trubky a tenkou pěnu, která se po roce propadne. Kvalitní kousek má masivní rám z bukového dřeva a pěnu s vysokou hustotou. A samozřejmě pevný slatted frame, který drží tělo v ose. Jednou jsem pro jednu mladou rodinu vybírala pohovku na každodenní spaní. Nakonec jsme zvolili model s click-clack mechanismem a výsuvným schůdkem pro úložný box pod sedákem. Na stěnu za pohovkou jsem nechala udělat ručně malovaný motiv listů v přírodní zelené. Ta wall painting dodala celé místnosti živost. Hosté si mysleli, že je to tapeta. A přitom šlo o jednoduchou techniku šablonování, která nestála skoro
