Nepodceňujte horizontální plochy. V malém obýváku bývá problém s odkládacími místy. Místo jednoho velkého stolu pořiďte dva menší stolky, které zasunete pod sebe nebo je rozestavíte podle potřeby. Já osobně miluju kombinaci malého konferenčního stolu a jedné policové stěny, která sahá až ke stropu. Visuálně vytáhnete místnost nahoru a získáte místo na knihy, dekorace i koš na prádlo. Když jsem bydlela v garsonce, měla jsem na stěně systém polic z překližky, který držel nejen knížky, ale i reproduktor a květináče. Každý centimetr sloužil. Až budete přemýšlet, jak navrhnout malý obývací pokoj, nezapomeňte na zrcadla. Jedna velká zrcadlová plocha naproti oknu dokáže místnost opticky zdvojnásobit. Není to trik, je to fyzika a psychologie v jed

Poslední rada z praxe. Nebojte se použít tmavší odstín na jednu stěnu nebo na skříň. Japandi styl není jen o bílé a šedé. Hluboká modř nebo tmavě zelená zeď za pohovkou opticky oddělí prostor na spaní od zbytku místnosti a dodá komorní atmosféru. A až budete vybírat novou sedačku nebo postel, vždy myslete na to, že se na ní budete za pár měsíců dívat a spát. Rozhodně nekoukejte jen na cenu. Lepší je ušetřit na dekoracích a investovat do kvalitního slatted frame a foam mattress. To jsou věci, které poznáte každou

A pokud jste fanoušci rychlých změn, existuje ještě click-clack mechanismus. Ten je oblíbený u menších sedaček, kde opěradlo jednoduše sklopíte do roviny. Výhoda je, že nemusíte nikam nic vysouvat. Nevýhoda je, že ležíte přesně na spojích, které mohou být tvrdé. Proto doporučuji na takový typ sedačky přikoupit kvalitní topper z paměťové pěny o tloušťce alespoň pět centimetrů. Vyrovná nerovnosti a prodlouží životnost celé sedací soupravy. Já osobně bych click-clack koupila jen do dětského pokoje nebo na chatu, kde se nespí každou

Realita malých bytů je neúprosná. Když nemáte samostatnou ložnici, každý centimetr čtverečný se počítá. A právě výběr správné living room flooring rozhoduje o tom, jestli se váš obývák v deset večer promění v útulné doupě, nebo v bojiště s polštáři a dekami. Osobně jsem sáhla po vinylové podlaze v dubovém dekoru. Je teplá na dotek, snadno se čistí a hlavně má dostatečnou tvrdost, aby pod váhou sedačky s úložným prostorem nevznikaly nevzhledné prohlubně. A věřte mi, když máte sofa bed s masivní dřevěnou konstrukcí a hlubokým úložným boxem na ložní prádlo, každé kilo se počítá. Vinyl navíc tlumí kročejový hluk. To ocení sousedé v bytě pod vámi, když o půlnoci přenášíte polštáře z jedné strany místnosti na dru

A poslední rada z praxe. Nebojte se odvážných akcentů v detailech, pokud je základ neutrální. Sametový polštář nebo křeslo s velvet upholstery dodá místnosti šmrnc, aniž by ji přehltil. Když jsem zařizovala jeden byt pro mladý pár, zvolili jsme tmavě modrou sedačku s tenkými nohami a k ní bílý konferenční stolek. Vypadalo to jako z katalogu, ale hlavně to fungovalo. Každý večer si rozložili pohovku, vytáhli pěnový foam mattress z úložného prostoru a měli postel na spaní, která byla pohodlnější než leckterá klasická. Ráno ji sbalili a místnost byla zase obývákem během pěti minut. To je ta pravá magie malého bydlení. A pamatujte, že nejde o to, kolik metrů máte, ale o to, jak je využijete. Někdy je méně opravdu více, hlavně když každý kus nábytku dělá práci za

První rok jsem dělala chybu. Měla jsem klasickou laminátovou podlahu a na ní stála pohovka s click-clack mechanismem. Byla to úspora místa, ale spaní na tenké pěnové matraci bylo utrpení. Každé ráno jsem měla pocit, že mi vystřeluje kříž. Laminát je totiž tvrdý jako beton a jakýkoli pohyb na rozložené sedačce se přenášel do celé konstrukce. Pak jsem objevila kouzlo kombinace vinylové podlahy s kvalitním složeným rámem. Koupila jsem pull-out sofa, který se vysouvá dopředu a vytvoří rovnou plochu. Na něj jsem dala samostatnou foam mattress tloušťky 16 centimetrů. Ta se dá přes den schovat do skříně nebo do úložného prostoru pod postelí. Když přijedou rodiče, jednoduše matraci položím na rozložený gauč a rázem mají postel srovnatelnou s běžnou manželskou. A vinyl pod tím vším? Ani nešky

Moje další zkušenost se týká materiálů. Skandinávský styl miluje přírodní textury, ale v malém bytě musíte být praktičtí. Na sedačku jsem původně chtěla len, ale po konzultaci s kamarádkou interiérovou designérkou jsem sáhla po mikrovlákně. Je měkké na dotek, snadno se čistí a nechytá tolik prachu. K tomu jsem přidala pár lněných povlaků na polštáře, které dodají ten správný severský dojem. Důležité je také světlo. Zvolte teplé žárovky s nižšími lumeny, ostré bílé světlo působí v obýváku chladně a nepříjemně. Kupte si jednu stojací lampu s textilním stínidlem a několik sví